Každý desátý Čech trpí ischemickou chorobou srdeční. Pomoct by jim mohla revoluční studie, která nemá ve světě obdoby. Jejím cílem je zlepšit psychiku pacientů a tím přímo ovlivnit jejich srdce. Lékaři na klinice Psyon totiž spojili psychoterapii a látku z hub z rodu lysohlávek – psilocybin. „Víme, že psilocybin a podobné látky mohou léčit depresi […]
Menej ako 1 min. min.
Každý desátý Čech trpí ischemickou chorobou srdeční. Pomoct by jim mohla revoluční studie, která nemá ve světě obdoby. Jejím cílem je zlepšit psychiku pacientů a tím přímo ovlivnit jejich srdce. Lékaři na klinice Psyon totiž spojili psychoterapii a látku z hub z rodu lysohlávek – psilocybin. „Víme, že psilocybin a podobné látky mohou léčit depresi a u zdravých lidí mohou zlepšovat wellbeing – takzvanou vnitřní pohodu – a zároveň zvyšovat odolnost vůči stresu. Předpokládáme, že tento mechanismus můžeme využít v léčbě ischemické choroby srdeční. Pacienti, kteří mají ischemickou chorobu srdeční, jsou totiž často ve vysokém stresu a neumí ho dobře zvládat,“ popsal v pořadu 360° na CNN Prima NEWS psychiatr, psychoterapeut a spoluzakladatel kliniky Psyon Tomáš Páleníček.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Bolest jako pouhý dílek nemoci. Trpí jí milion Čechů, omezuje je v práci i péči o rodinu
V rámci studie chtějí lékaři získat 60 pacientů ve věku 18 až 75 let, momentálně jich mají jen pět. „Kritéria jsou poměrně volná. Jsou to pacienti, kteří mají onemocnění cév na srdci, kdy buď ty závažné formy mají vyřešeny, anebo jich ještě nedosáhly, a ten stupeň toho poškození na srdci je takový, že nevyžaduje nějaké intervenční řešení. Chceme zvrátit příběh pacienta, který začal někdy třeba před 10 až 15 lety a jehož výsledkem je poškození cév na srdci,“ popsal kardiolog a vedoucí lékař oddělení intervenční kardiologie ve Vojenské fakultní nemocnici Tomáš Kovárník.
Rizika psilocybinu jsou podle Páleníčka poměrně mizivá. „Psilocybin je látka, která je velmi bezpečná a v podstatě jenom mírně zvyšuje krevní tlak a tepovou frekvenci. Člověku může být špatně od žaludku, motat se mu hlava, potit se nebo naopak mít pocity zimy a podobně. Nejsou to ale závažné příznaky. Pak jsou i kontraindikace – například do této studie nemohou žádní psychiatričtí pacienti,“ uvedl Páleníček.
Podle Kovárníka by se stejným způsobem mohla léčit i další kardiovaskulární onemocnění. „Chronický stres se může odrážet různě. Případný pozitivní efekt této studie může ovlivnit léčbu dalších chronických onemocnění. Ale to je samozřejmě velká hypotéza. Teď máme první otázku a chceme ji prokázat. V případě, že se to podaří, tak je možné pokračovat dál tímto směrem,“ sdělil Kovárník.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kofkain je hitem u mladých. Experti před nebezpečným práškem varují
