Rozsudek ESD týkající se České republiky vytvořil precedens, na jehož základě italský soud přesunul ilegály z Albánie zpět do Itálie

O tom, že plány vlády Meloniové na přesun ilegálů z Itálie do Albánie nakonec díky progresivistickému soudu padly, jste si zde již mohli přečíst. Nicméně málokdo zřejmě ví, že si příslušný precedens našel italský soud v rozhodnutí, které se týkalo cizince žijícího v České republice, jehož deportaci zabránil právě ESD.

Velmi důležitý je i fakt, že zde soud mimo jiné již kalkuluje s EU před časem schváleným pojmem „klimatický uprchlík,“ takže v budoucnu je pravděpodobné, že se tento status bude využívat, aby nebylo možné deportovat téměř nikoho, neboť většina příchozích pochází z teplejších oblastí.

V této situaci je jen malá šance, že se Meloniové podaří plány uskutečnit, neboť precedens pochází od soudu EU. ESD (Evropský soudní dvůr – tedy soud EU) – podobně jako ESLP (Evropský soud pro lidská práva – působí v rámci celé Evropy, nejen EU) – má jistě „na kontě“ mnohem víc podobných rozsudků.

A i kdyby se podařilo přesuny migrantů do Albánie prosadit v Itálii (což by předpokládalo výměnu soudců), pak by jejich přesun právě ESD, případně ESLP zastavily.

Případ Itálie tak ukazuje, že vše je zajištěno tak, aby byly deportace, které by mohly narušit výměnu obyvatel, maximálně obtížné, ne-li nemožné.

Italská premiérka Giorgia Meloniová slíbila, že bude pokračovat v boji proti zpolitizovanému soudnímu rozhodnutí, které zakázalo přepravu první zásilky migrantů do detenčních středisek v Albánii.

Premiérka pracuje na změně pravidel pro označování zemí jako „bezpečných“ a svůj návrh má předložit Radě ministrů později v pondělí 21. října.

„Dokud budeme mít podporu občanů, budeme i nadále pracovat s odhodláním, se vztyčenou hlavou, abychom realizovali náš program a pomohli Itálii růst, stát se silnou, důvěryhodnou a respektovanou,“ napsala v pondělí premiérka Meloniová na sociálních sítích a slíbila, že plán tak či onak prosadí.

Dlužíme to Italům, těm, kteří si nás vybrali, a těm, kteří, přestože pro nás nehlasovali, doufají, že svou práci děláme dobře.“

Italský „albánský protokol“ utrpěl těžkou ránu jen několik dní po otevření center, když soud v Římě rozhodl proti ubytování prvního tuctu migrantů.

Soud rozhodl, že země jejich původu (Egypt a Bangladéš) nemohou být považovány za „bezpečné“, přestože jsou na vládním seznamu alespoň částečně bezpečných zemí, do kterých je možná urychlená repatriace.

Zde je tedy dobré se ptát, jak je možné, že se ještě nezakázaly cesty do Egypta, kam mnozí jezdí na dovolenou??

Rozhodnutí římského občanského soudu citovalo dřívější rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD), který rozhodl, že členské státy EU mohou označit za bezpečné pouze celé země, nikoli části regionů.

Evropský soudní dvůr uvedl, že ačkoli téměř celé Moldavsko by se dalo považovat za bezpečné, jeho malá separatistická republika Podněstří nikoli. Toto rozhodnutí donutilo Česko udělit azyl muži bez ohledu na to, ze které části Moldavska pochází.

Nyní, ačkoli italský soud ospravedlnil svůj postoj citací tohoto rozhodnutí, nepoužil geografický argument, ale místo toho řekl, že Egypt a Bangladéš nelze považovat za bezpečné pro „určité kategorie lidí.“

Bangladéš není bezpečný pro LGBT jednotlivce a takzvané klimatické uprchlíky, zatímco Egypt není bezpečný pro politické disidenty. V praxi tedy soud určil 12 migrantů jako součást těchto skupin za méně než dva dny, aniž by se s nimi setkal nebo uspořádal jediné slyšení.

Italská média poznamenávají, že tento krok byl očekávaný, protože soudkyně odpovědná za toto rozhodnutí, Silvia Albano, byla neobvykle otevřená ohledně svého postoje k migraci a několikrát předtím prohlásila, že věří, že celý albánský protokol je „právně neproveditelný.“

Albano má také dlouhou historii kritiky vlády a v mnoha případech straní radikální levici a říká se, že má osobní vazby na sociálně demokratickou stranu PD.

Vládní úředníci reagovali na rozhodnutí s rozhořčením a prohlásili, že soud si přisvojuje pravomoci, které nikdy nebyly jeho vlastní. „Nemůže to být soudnictví, které definuje stát jako více či méně bezpečný – je to politické rozhodnutí na vysoké úrovni,“ vysvětlil ministr spravedlnosti Carlo Nordio.

Meloniová proto pracuje na politickém řešení, které svému kabinetu předložila v pondělí večer v 18 hodin. Myšlenkou je předefinovat kritéria pro to, aby země byla považována za „bezpečnou.“

Premiérka však zdůraznila, že základní problém není v těchto právních nuancích, ale ve způsobu, jakým stranické soudnictví přistupuje k migraci, čímž v podstatě vede válku proti vládě na základě ideologického přesvědčení.

„Problém je v tom, že nemůžete zavést žádnou politiku na obranu svých hranic,“ řekla Meloniová.

„Nevěřím, že je v kompetenci soudnictví určovat, které země jsou bezpečné a které ne. To je v kompetenci vlády. A tak by možná vláda měla lépe objasnit, co se rozumí pod pojmem bezpečná země.“

K uvedenému jen dodávám, že všechny země EU v rámci Lisabonské smlouvy akceptovaly nadřazenost práva EU nad tím domácím. Takže zde se zřejmě bude většina soudů držet práva EU, které výměně obyvatel velmi straní.

A pokud soud v dané zemi rozhodne, že deportace byla oprávněná, vždy je tu ESD nebo ESLP – oba tyto soudy jsou silně zpolitizované a žalobce v podobě nějaké vítací neziskovky u nich v podobných případech vždy uspěje…