Ruská informační válka je záminkou k omezování svobody slova, myslí si téměř polovina Čechů

Až 41 procent Čechů má za to, že „informační válka je pouze záminkou pro západní vlády k omezování svobody slova a nepohodlných médií“. Ukázal to průzkum CEDMO, který zkoumal názory občanů států V4 (Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko).

ČTĚTE TAKÉ: Ukrajina dostane jaderné zbraně a pošle je na celé Rusko, hřímá Solovjov. Just vysvětlil proč

Naopak s názorem, že území V4 je „arénou informační války, kterou vede Ruská federace proti západním zemím“, souhlasí jen 39 procent Čechů. Zbylých 20 procent má podle průzkumu za to, že informační válka včetně dezinformací nemá žádný dopad, protože se „současný konflikt omezuje na území Ukrajiny a Ruska“.

S tím, že informační válka má být jen záminkou k útoku na svobodu slova, souhlasí 35 procent oslovených Slováků a jen 24 procent Poláků. Naopak v Maďarsku zastává tento názor stejný počet lidí jako v Česku, tedy 41 procent. Maďaři si navíc méně než Češi myslí, že je jejich území arénou ruské informační války, naopak více jich zastává postoj, že v jejich zemi nemá žádný dopad.

CEDMO také například zjišťovalo, u kterých témat mají občané států V4 problém určit pravdivost informací. Pro Čechy to je evropská politika týkající se budoucnosti automobilového průmyslu a zákazu spalovacích motorů. Na tomto tématu aktuálně sbírají body některé z partají, které chtějí uspět ve volbách do Evropského parlamentu.

Problém určit pravdivost zpráv v této oblasti má až 49 procent Čechů. Analytik CEDMO Lukáš Kutil zmínil, že konkrétně se nejobtížněji hodnotily ženám, rozdíly jsou také mezi věkovými kategoriemi. Velký vliv má rovněž vzdělání. „Ve všech státech stoupá sebedůvěra v určení pravosti informací se zvyšujícím se vzděláním, ale i s četností užívání internetu,“ komentoval Kutil.

U čeho mají dezinformace šanci

Češi mají trable také u zpráv spjatých s válkou na Ukrajině a s energetickou krizí a cenami energií.

Pravdivost zpráv o automobilovém průmyslu je problematická i pro Slováky (41 procent) a více než polovinu Maďarů (53 procent). Nadpoloviční většina Maďarů má však potíže i u jiných témat, nejčastěji u zpráv o jejich vlastní domácí politické scéně (58 procent). U Poláků jde o témata týkající se pandemie koronaviru.

CEDMO také vyjmenovalo témata, kterých se týkaly dezinformace v internetovém prostředí zemí V4 od začátku letošního roku, tedy v měsících před volbami do europarlamentu. V Česku bylo takříkajíc v kurzu třeba téma stažení protikoronavirové vakcíny společnosti AstraZeneca a nepřekvapí ani zpochybňování vlivu CO2 na klima.

U našich bývalých federálních partnerů, tedy na Slovensku, zase rezonovaly dezinformace okolo mobilizace na Ukrajině či údajné přítomnosti francouzských vojáků v zemi napadené Ruskem. Poláci zase řešili dezinformace třeba okolo migračního paktu či Green Dealu.

Průzkum byl proveden na vzorku více než čtyř tisíc lidí, zhruba po tisícovce v každém státě V4, a to mezi 28. březnem a 3. dubnem. V Polsku sběr organizoval Institut Badaň Pollster, ve zbylých státech pak společnost IPSOS.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Kouř a zkáza. Ukrajinci ukázali, jak Rusové zdevastovali pohraniční město Vovčansk