Rusko už třetím rokem vysvětluje svoji invazi na Ukrajinu: mluví o potřebě denacifikace či ochraně Rusů žijících na území Ukrajiny. Jedním z dalších argumentů je i údajný strach ze zásahu NATO. Moskva tak podle těchto slov chtěla invazí odradit nerozhodné státy od případného vstupu do západních struktur. PODÍVEJTE SE: Reportáž z ukrajinského Makariva Putinovi se […]
Menej ako 1 min. min.
Rusko už třetím rokem vysvětluje svoji invazi na Ukrajinu: mluví o potřebě denacifikace či ochraně Rusů žijících na území Ukrajiny. Jedním z dalších argumentů je i údajný strach ze zásahu NATO. Moskva tak podle těchto slov chtěla invazí odradit nerozhodné státy od případného vstupu do západních struktur.
PODÍVEJTE SE: Reportáž z ukrajinského Makariva
Putinovi se však daří opak. Válka na Ukrajině napřed vyprovokovala dříve neutrální Finsko a Švédsko k tomu, aby se připojily k NATO, což se po dlouhém vyjednávání zejména s Turky, kteří s oběma státy měli své problémy, podařilo. O vstup usiluje i Ukrajina, která chce i do EU. U ní však případný progres ještě bude chvíli trvat.
ČTĚTE TAKÉ: Slavný deník couvl. Česko označil za „exsovětský satelit“ a sklidil hněv, pak změnil titulek
Rozhoupává se také ukrajinský soused, který se obává ruského stínu – Moldavsko. To má rovněž své aktuální dlouhotrvající strasti s Rusy. Už od 90. let totiž Kišiněv nemá celé své území pod kontrolou. Oblast zvanou Podněstří ovládají proruští separatisté. V regionu je navíc kontingent ruských vojáků, kteří zde oficiálně hlídají vojenské sklady.
To však nemění nic na snaze dostat Moldavsko do Evropské unie. Země má letos uspořádat referendum o případném vstupu do EU a jeho velkým zastáncem je prozápadní prezidentka Maia Sanduová. „Členské státy Evropské unie nám nebyly nikdy tak otevřené, máme politickou vůli k dalšímu kroku a naši občané chtějí být součástí EU,“ cituje Sanduovou agentura Reuters.
Sama hovoří o tom, že by referendum, které doposud nemá přesně stanovený termín, ráda provázala s prezidentskými volbami v říjnu. V těch bude Sanduová usilovat o svůj druhý mandát. Podle moldavské hlavy státu by to vedlo k co největší účasti.
Ruské rakety v Moldavsku
Prezidentka už loni zkraje roku hovořila o tom, že kvůli ruské invazi na sousední Ukrajinu chce usilovat o připojení se k větší alianci. Tehdy však nespecifikovala, zda bude Kišiněv cílit na vstup do NATO. Rusko podle portálu Politico naopak Kišiněv od užší spolupráce se Západem varovalo.
Moldavsko ozvěny války pociťuje na vlastní kůži. Není tomu tak dávno, co přímo na území tohoto státu dopadla ruská raketa, jak informovala tamní média. Jindy střela z Moskvy mířící na Ukrajinu proletěla moldavským vzdušným prostorem. Rusko podle portálu Politico naopak Kišiněv od užší spolupráce se Západem varovalo.
O vstup do Evropské unie usiluje i zmiňovaná Ukrajina. Evropská komise na konci loňského roku oznámila rozhodnutí o zahájení rozhovorů s Kyjevem.
Aby toho nebylo málo, Moldavsko v úterý oznámilo vyhoštění ruského diplomata kvůli tomu, že v separatistickém Podněstří Rusové vypsali ruské prezidentské volby. Moskva v Podněstří otevřela hned šest hlasovacích místností, přestože Kišiněv jí povolil pouze jedno. Ruský velvyslanec v zemi byl navíc předvolán.
