Orbán při příchodu na summit novinářům na dotaz, zda se o Rusku bude znovu mluvit jako o hrozbě, odpověděl, že tomu tak je vždycky. Rusko je totiž v NATO definováno jako největší hrozba společně s terorismem. ČTĚTE TAKÉ: Dominance Západu končí, říká finský prezident. NATO se podle něj vrací do dob studené války Na doplňující dotaz, […]
Menej ako 1 min. min.
Orbán při příchodu na summit novinářům na dotaz, zda se o Rusku bude znovu mluvit jako o hrozbě, odpověděl, že tomu tak je vždycky. Rusko je totiž v NATO definováno jako největší hrozba společně s terorismem.
ČTĚTE TAKÉ: Dominance Západu končí, říká finský prezident. NATO se podle něj vrací do dob studené války
Na doplňující dotaz, zda s tímto označením souhlasí, chvíli váhal, ale nakonec odvětil, že nikoliv, protože Rusko podle něj „skutečnou hrozbu“ nepředstavuje a „státy NATO jsou mnohem silnější“. Posléze dodal, že za opravdovou hrozbu považuje situaci, kdy by Evropa přišla o svoji konkurenceschopnost. K tomu zmínil, že „NATO nemá na Ukrajině žádný byznys“. Ukrajina podle jeho mínění vůbec není věcí aliance, protože není členskou zemí.
Jeho slova nenechala ostatní politiky v klidu. „Je to vždy pocta, mluvit po Viktorovi,“ uvedl se smíchem na začátku svého vystoupení litevský prezident Gitanas Nauseda. Následně se ale do maďarského předsedy vlády opřel. Uznal sice, že konkurenceschopnost je pro evropský blok důležité téma, ale není tím zásadním.
„Měli bychom skutečně pochopit, že bez bezpečnosti a naší připravenosti bránit každou píď našeho území a území našich spojenců, jsou všechny ostatní problémy irelevantní. Pokud nám totiž někdo obsadí část území, k čemu nám je konkurenceschopnost? Tak k čemu?“ tázal se Nauseda.
Lídři Západu Rusko za hrozbu považují
Litevský prezident není ani zdaleka jediný, kdo má k otázce Ruska jako hrozby zcela opačný postoj než Orbán. Mezi tyto státníky se řadí třeba nový německý kancléř Friedrich Merz, který před Orbánovým příchodem Rusko přímo označil za hrozbu pro bezpečnost Evropy. Větší investice do armády jsou podle jeho slov reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu.
„Tato rozhodnutí nečiníme kvůli tomu, abychom někomu dělali laskavost, ale z přesvědčení, že musíme naši obranu posílit,“ poznamenal před novináři německý kancléř.
Podobné názory sdílí i končící polský prezident Andrzej Duda, přičemž jeho nástupce Karol Nawrocki se v tomto bodu neodchýlí. Duda novinářům při příchodu na summit řekl, že ačkoliv Rusko aktuálně nemá kapacity na další válku, do budoucna je skutečně rizikem.
„Je to absolutně nezbytné pro naši bezpečnost a budoucnost,“ řekl Duda k navyšování výdajů na obranu, kolem kterých se nynější summit v Haagu primárně točí.
PODÍVEJTE SE: NATO bude brzy velmi silné, řekl Trump ke zvýšení obranných výdajů. Státníci mu děkovali
