„Šílené a divné rybičky“. Vědci zkoumají tajemné štítníky s nohama, které cítí chuť

V odborném časopise Current Biology vědecký tým popsal, jak štítníky po jednom umisťoval do nádrží s písečným dnem a vodou. Do písku zahrabal buď různé zástupce mlžů, mezi něž patří slávky či škeble, schránky s jejich extraktem nebo s mořskou vodou. Štítníci karolinští pak hrabáním na dně opakovaně zvládli objevit všechny položky související s kořistí. Schránky s pouhou vodou nenašli.

ČTĚTE TAKÉ: Slavný šimpanz ukradl matce dítě a roztrhal ho. Proč jsou z oblíbených opic zabijáci?

Další výzkum odhalil, že nervy v končetinách štítníků karolinských začnou vysílat signály, když jsou vystaveny chemickým látkám souvisejícím s potravou. Podle vědců jsou pokryty malými hrbolky podobnými těm na lidském jazyku – nacházejí se na nich totiž chuťové receptory.

Jiný druh štítníka, štítník rifový, ale pod pískem ukrytou kořist najít nedokázal. Jeho končetiny nebyly pokryté hrbolky a nervová soustava nereagovala na stejné chemické látky jako jeho výše zmínění příbuzní.

Na základě těchto zjištění se vědci domnívají, že „nohy“ všech těchto ryb původně sloužily k pohybu.  „Štítníci mohou pohybovat nohama jednotlivě, což jim umožňuje lépe chodit a hrabat,“ sdělila CNN spoluautorka studie Amy Herbert. U některých druhů se však později v průběhu evoluce zřejmě objevily další vlastnosti, jako jsou citlivost a schopnost cítit chuť.

Štítníci by podle Coreyho Allarda, spoluautora studie z Harvardovy univerzity, mohli vědcům pomoci zjistit, z jakých důvodů se během evoluce objevují nové části těla a jak druhy nabývají nové schopnosti. Vědci by mohli také studovat, jak se u toho vyvíjí mozek a jak se podobným změnám přizpůsobuje.

„Tyto šílené a divné rybičky nám mohou prozradit spoustu věcí, které bychom se pravděpodobně při výzkumu běžnějších výzkumných organismů, jako jsou myši, nedozvěděli,“ uvedl Allard pro The Guardian.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Popularita roztomilého hrošíka přináší obavy. Mládě láká davy, kvůli snímkům ho však ohrožují