Slovensko po atentátu na Fica: Jeho lidé konspirují, ve hře je zrušení nejsilnější opozice

„To poslední, co v této chvíli potřebujeme, je začít se navzájem obviňovat. Umím si představit, jaké teorie se vám honí hlavou, ale nedělejte to. Ve sporu o tom, kam jsme se dostali, není nevinných. Neukazujte prstem na druhé, zamyslete se nad tím, čím jste vy osobně přispěli k tomu, aby se tu neprohlubovala vzájemná nevraživost,“ rozepsal se na Facebooku krátce po atentátu Ficův poradce a politolog Eduard Chmelár.

ČTĚTE TAKÉ: Jaroslav měl odnášet raněné, Rusové ho poslali do útoku. Ukrajinci zajali slovenského žoldáka

Podobné výzvy na smír a uklidnění situace zněly od vládních politiků v čele s nynějším de facto lídrem vlády Robertem Kaliňákem a také z druhé strany pomyslné barikády, třeba z úst opozičního předáka a šéfa Progresivního Slovenska Michala Šimečky.

Končící prezidentka Zuzana Čaputová a její brzký nástupce Peter Pellegrini se pokusili uspořádat kulatý stůl s lídry relevantních politických stran, kde si podle plánu měli své neshody vyříkat a odložit nevraživost (aspoň prozatím) stranou.

Nic takového se však nestalo a plán Čaputové s Pellegrinim ztroskotal. Zejména ze strany některých představitelů vládní koalice totiž nebyla prakticky žádná snaha o smír.

Lídr Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko brzy po střelbě sliboval opozici i nepohodlným médiím „politickou válku“ a křičel na ně, „zda už jsou spokojeni“. Ficův místopředseda ve Směru-SD Ľuboš Blaha zase oznamoval přerušení poslanecké schůze právě v okamžiku, kdy se dozvěděl o atentátu na Fica, přičemž směrem k opozici okamžitě dodal: „Toto je vaše práce.“

Ani po výzvách po smíru tato dvojice a mnozí další ve svém snažení nezabrali. „Za posledních 50 let v Evropě byly jen dva pokusy o vraždu premiéra. První byl ve Švédsku v roce 1986 Olof Palme, který bojoval proti válce Spojených států ve Vietnamu. A druhý byl Robert Fico, který bojoval proti válce Spojených států proti Rusku na Ukrajině,“ hlásal Blaha na nedávném mítinku s příznivci Ficova Směru-SD v Brezně. Mimo to si stěžoval na „nenávist, kterou roky šířila liberální média a progresivistická opozice“.

Pro upřesnění výroků Blahy se sluší dodat, že Ukrajinci čelí ruské agresi, přičemž USA podporují Kyjev dodávkami zbraní potřebných pro jeho obranu.

Blaha zároveň připomněl slova gruzínského premiéra Irakliho Kobachidzeho, který přišel s konspirační teorií, že za střelbou na Fica mohly stát západní tajné služby. „Gruzínský premiér, ne já, řekl, že za útokem na premiéra Fica byly jisté tajné služby jisté země,“ nechal se na mítinku opatrně slyšet místopředseda Směru-SD.

Když už zhruba tři týdny po atentátu poprvé promluvil i sám Fico, opět to bylo přilévání oleje do ohně. Na jednu stranu sice zmínil, že atentátníkovi odpouští a nebude proti němu činit právní kroky, označil ho však za „aktivistu opozice“, které přičítá vinu. „Je evidentní, že byl jen poslem zla a politické nenávisti, kterou politicky neúspěšná a frustrovaná opozice rozvinula na Slovensku do nezvladatelných rozměrů,“ pronesl premiér.

Vláda atentát zneužívá, zní z opozice

Napjaté období aktuálně zažívají také slovenská média. Vládní koalice už dříve zahájila kroky k reorganizaci veřejnoprávního rozhlasu a televize RTVS, kterou chce kosmeticky změnit pod novým názvem STVR s podstatně jednoduššími možnostmi ke jmenování a odvolávání nového šéfa.

Nedávno pak na závěr svého diskusního pořadu Na tělo na TV Markíza vystoupil moderátor Michal Kovačič s drsným prohlášením. „Slovensko nyní prožívá boj o orbanizaci našich televizí. Na veřejnosti se debatuje o budoucnosti RTVS, tento boj se ale ve skutečnosti odehrává všude. Děje se ale potichu a plíživě,“ pronesl do éteru Kovačič. Projev se mu stal osudným, neboť hned následující den Markíza jeho pořad zrušila. Někteří zaměstnanci se sice staví na odpor a hlásí stávkovou pohotovost, vedení však podle všeho zůstává neoblomné.

Zmiňovaná opozice odmítá jak ataky na média, tak i viní vládní koalici Směru-SD, Hlasu-SD a SNS ze zneužívání atentátu na Fica. „Vzniká atmosféra cenzury, novináři jsou pod tlakem a často i terčem výhrůžek,“ komentoval pro CNN Prima NEWS lídr PS Michal Šimečka s varováním, že část koalice přichází se zákony, které „omezují svobodu projevu a přístup k médiím“.

Zruší Slováci nejsilnější opoziční stranu?

Šimečkovo PS, které je dnes nejsilnější opoziční partají na Slovensku, nyní navíc čelí další hrozbě. Generální prokuratura totiž projednává podněty, které přišly po atentátu, volající po zrušení této strany. „Doufám, že se podněty nebude (Generální prokuratura SR) zaobírat déle, než je nezbytně nutné, a že je odmítne,“ komentoval opoziční předák.

Na Slovensku byla v minulosti rozpuštěna pouze jediná strana, a sice Slovenská pospolitost – Národní strana. Ta byla označována za ultranacionalistickou a neonacistickou, přičemž ji vedl bývalý kontroverzní poslanec Marian Kotleba odsouzený za propagaci právě neonacistických symbolů. Kotleba sice později uspěl se svojí další stranou LSNS, ale ta v roce 2023 vypadla z Národní rady po neúspěchu ve volbách a odchodu části poslanců, kteří se zformovali do nového hnutí Republika.