Smrtelný rej blesků na území Česka: Za století vybily menší město, zemřelo i sedm lidí za den

Stačí listovat dobovým tiskem. Tak třeba 14. července 1927 zabíjel blesk hned třikrát, tohle se podle deníku Národní listy stalo v obci Třenice na Hořovicku: „V Třenici udeřil blesk do stavby domku, kde byli jím zasaženi dva zedníci. Zedník Vaněk byl jen omráčen, druhý zedník Josef Brož zůstal na místě mrtev. Nešťastník zanechal po sobě ženu a nezaopatřené děcko.“ Tentýž den si elektrický živel vzal ještě dva životy ve slovácké Strážnici: „Ve Strážnici za bouře udeřil blesk do Josefa Vajcnera a jeho dcery Marie, kteří pracovali na vinohradě, a oba je zabil.“

A protože tehdy české země (Čechy, Morava a Slezsko) byly součástí Československa, v domácí rubrice se objevila i zpráva o slovenské oběti z téhož dne: „V Bánské Bystrici za prudké bouře uhodil blesk do bednárny u nádraží a zabil tu dělníka Jiřího Kubiča, a těžce zranil dělníka Krajčího. Dva jiní dělníci byli odhozeni ke stěně, ale vážnějšího zranění neutrpěli.“

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jičínskem se prohnalo tornádo, tvrdí lovci bouřek. Fotografie ukazují škody

V českých zemích 17 obětí blesku ročně

Slovenská oběť ze 14. července 1927 nicméně nebyla zahrnuta do studie zveřejněné v letošním dubnovém sborníku Evropská geovědní unie (EGU) pod názvem Demografické ročenky jako zdroj úmrtí souvisejících s počasím. Vědci Rudolf Brázdil, Kateřina Chromá a Pavel Zahradníček v takzvaných Demografických ročenkách spočítali, že v letech 1919 až 2022 zabily blesky v českých zemích celkem 1 786 lidí. To je průměrně 17,2 úmrtí ročně.

Počet obětí nicméně postupně klesal. „Od roku 1976 nepřesáhl roční počet obětí blesku číslo pět, tedy s výjimkou sedmi úmrtí v roce 1997,“ uvádí studie. Statistika dokazuje, že v tomto období proběhlo i 11 klidných let, kdy si blesk nevzal žádnou oběť.

Když elektřina vjede do kuchyně

V roce 1925 nicméně blesky usmrtily 73 lidí, tohle je zpráva z Národních listů z 2. září 1925: „Otec se synem zabiti bleskem. Za průtrže mračen, již minulý týden stižen byl kraj česko-budějovický, udeřil blesk do stavení rolníka Fr. Mikuláše v obci Hluboké u Borovan, vjel do kuchyně, kde jmenovaného rolníka, muže 38letého zabil, a rovněž tak jeho 13letého syna. Dcera rolníkova byla omráčena a jen manželka vyvázla bez pohromy. Blesk sházel obrazy ze stěn a značně poškodil strop.“

Za posledních 30 let blesky způsobily nejvíce neštěstí v roce 1997, podle údajů Českého statistického úřadu v tomto roce bouřkový elektrický výboj usmrtil sedm osob. Platí, že čím hlouběji do české historie, tím větší počet obětí. Politický týdeník Čech uvedl 17. června 1910, že za pouhý týden zabily bouřky jen v české části Slezska 18 osob.

Bez hromosvodů a pořád na poli

Důvodů, proč si blesky v minulosti vybíraly více lidských cílů, je několik. Zásadní byla ignorace hromosvodů, které přitom některé budovy ochraňovaly již od konce 18. století. Bleskosvod vynalezl český premonstrátský mnich Prokop Diviš a poprvé ho vyzkoušel v roce 1754 v Příměticích u Brna. Používání hromosvodů dnes upravuje stavební zákon, nicméně neexistuje striktní povinnost, aby jím byla opatřena každá stavba.

V éře Rakouska-Uherska i meziválečného Československu také značná část obyvatel pracovala v zemědělství pod širým nebem. Náhlá bouře nad polnostmi se pak občas změnila v tragédii, hlavně při neznalostech zásad ochrany před blesky. Když se rolníci schovali pod stromem anebo úprkem spěchali domů.

Sedm obětí blesku za jeden den

Když nad Čechami a Moravou hřmělo 1. července 1902, došlo doslova ke hromadnému neštěstí. „Blesk zabil na louce u Chrudimi rolnici paní Nermutovou, v Čivících pí. Křivkovou a dceru,“ uvedla Národní politika bezprostředně po řádění živlů. Další den pak noviny statistiku doplnily:

„Zabiti bleskem. Bouře dne 1. t. m. (tohoto měsíce, pozn. red.) po Čechách a na Moravě řádivší vyžádaly si také četné oběti lidských životů. Kromě již oznámených zabití bleskem sdělují se ještě další podobné truchlivé případy. Jakub Verosta, 67letý vdovec z Rakšic, prchal dne 1. t. m. před bouří z pole domů a ukryl se pod topolem, do kterého udeřil blesk a Verostu zabil. U Prostějova zabil blesk sekáče, spěchajícího s kosou na rameni domů. U Kroměříže zabil blesk manželku nádeníka M. Homolovou, matku sedmi nezaopatřených dětí. Homolová nesla na rameni železné podávky na seno, do kterých jí blesk udeřil. Nedaleko od ní nalezena byla v kopce sena mrtvola 14leté dívky, rovněž bleskem zabité.“ Celkem tedy 1. července 1902 zabily blesky nejméně sedm osob.

Pravidla ochrany

Počet obětí dnes snižují nejen hromosvody, ale v terénu jsou skvělou ochranou také automobily. Pokud někdo uvízne ve volné krajině v epicentru bouře, doporučuje se: „Okamžitě se posadit na bobek. Nohy nechat u sebe, rukama obejmout kolena a lehce se nahnout dopředu. Snažit se být co nejmenší, ale za žádných okolností si nelehat přímo na zem.“

Mladík z Opavska, o kterém psala Černá kronika v deníku Rudé právo z 9. července 1974, tahle pravidla asi neznal: „Blesk zabil dvaadvacetiletého mladíka v sobotu na poli u obce Neplachovské Zadky na Opavsku.“

Usmrtil vozku a omráčil koně

V sedmdesátých letech už zabití bleskem nebylo tak častým jevem jako na počátku 20. století. A smrt se ve velkém nesla z nebes třeba 28. června 1906: „Za bouře na Klatovsku ve čtvrtek dne 28. června večer udeřil blesk u klatovského nádraží do 11členné společnosti, vracející se z nádraží a zabil 18letou dceru krejčovského mistra Josefu Janoutovu. Její průvodce odhozen byl stranou a omráčen. V Horním Dvořišti na Kaplicku udeřil blesk do domku a zabil 11letého hocha. V Lodheřové prorazil blesk střechu usedlosti Petra Platzra, vnikl do světnice, rozbil v ni ve skříni ukrytá kuchyňské náčiní a na zdi visící zrcadlo, omráčil ženu Platzrovu a hocha, kteří se však záhy zotavili. Hochovi sežehnuty byly vlasy a zraněno oko. V chlívku zabil blesk prasnici.“

A to nebylo všechno, výčet tragédií z tohoto dne na Šumavě a v Pošumaví zabral spoustu řádků v novinách: „Ve Lhotě Svatoňové na Kaplicku zapálil blesk dům Jaglův a ohněm zničeno bylo všechno hospodářské nářadí. Velké škody nadělala bouře také na Prachaticku. U Leptáče zabil blesk vozku vezoucího dříví a koně omráčil a v Ovesné zapálil stavení, ve kterém omráčil téměř všechny jeho obyvatele. Majitel domu zraněním záhy podlehl.“