Šokující nový patent od Fordu: Auta mohou špehovat ostatní a odesílat data policii a pojišťovnám

I když jsou to USA, kde by se měla tato technologie využívat jako první, je jistě jen otázkou velmi krátkého času, než se odstane i do Evropy. A zřejmě se časem nebude využívat jen ke sledování rychlosti, ale i ke kontrole, zda se například dané vozidlo nepohybuje mimo povolenou oblast v případě nějakých vyhlášených pandemických či klimatických nouzových stavů…

Ford posouvá hranice automobilové technologie podáním nového patentu na zlepšení policejní práce prostřednictvím pokročilých možností sledování. Nový systém s názvem „Systémy a metody detekce rychlosti“ využívá sofistikované palubní senzory v budoucích vozidlech Ford k detekci a dokumentaci překročení rychlosti od blízkých vozidel.

Vývoj, podaný u amerického úřadu pro patenty a ochranné známky, by mohl předefinovat bezpečnost silničního provozu a interakci s donucovacími orgány, ale také staví Ford do centra pozornosti rostoucích obav o soukromí.

Technologie, která zachycuje snímky a data z rychle jedoucích vozidel pomocí kamer a GPS, je navržena tak, aby tyto informace poskytovala přímo orgánům činným v trestním řízení. Úředníci pak mohou tato data použít k právním krokům.

Jako hlavní dodavatel policejních vozidel – více než polovinu policejních vozů v USA vyrábí Ford – společnost integrace takových funkcí vyvolává obavy z rozsahu potenciálního sledování a širších dopadů na soukromí v propojených vozidlech.

Výhrady k této technologii nejsou neopodstatněné. Orgány činné v trestním řízení již používají různé sledovací systémy, jako jsou rychlostní kamery a kamery na červenou.

Fordem navrhovaný systém však představuje nový vrchol v používání připojených údajů o vozidle, zlepšuje schopnost monitorovat a automaticky hlásit vnímané špatné jízdní chování v bezprecedentním měřítku.

Aby toho nebylo málo, o automobilkách jako Ford je známo, že prodávají údaje o řidičských návycích pojišťovacím makléřům, jako jsou LexisNexis a Verisk.

Tato data se pak dostávají do pojišťoven, což může mít za následek vyšší pojistné pro řidiče na základě analyzovaného chování.

Výzkum dále ukázal, že automobilky shromažďují širokou škálu osobních údajů – od rozpoznávání obličeje a vzorců chování až po vysoce citlivé informace, jako je sexuální orientace a náboženské přesvědčení.

Samořídící auta jsou ze své podstaty řízena daty. Při navigaci po silnicích a vyhýbání se překážkám se AV spoléhají na nepřetržitý proud dat ze senzorů, kamer, GPS a dalších technologií.

Tato data se nejen používají v reálném čase k zajištění bezpečného provozu, ale často se ukládají a analyzují za účelem zlepšení výkonu vozidla a řízení dopravy.

Komplexní sběr dat: AV shromažďují podrobné informace o svém okolí, jako jsou např. SPZ nebo obrázky chodců. Tato data mohou být použita ke sledování pohybu a aktivit lidí bez jejich souhlasu.
Ohrožení osobních údajů: Kromě údajů o poloze mohou samořiditelná auta také shromažďovat informace o zvycích, preferencích a konverzacích cestujících, pokud jsou vybavena vestavěnými hlasovými asistenty. K takovým údajům by se mohly dostat neoprávněné strany, a to buď prostřednictvím porušení zabezpečení údajů, nebo prodejem třetím stranám, včetně reklamních společností.
Sledování interiéru: Z bezpečnostních a provozních důvodů je mnoho AV vybaveno vnitřními kamerami a senzory, které monitorují stav řidiče a chování cestujících. Tento dohled se může rozšířit i na soukromé interakce a osobní okamžiky, což vyvolává obavy o ochranu soukromí jednotlivce ve vozidle.

Monitorování kapacit a problémů

Integrace AV do našeho každodenního života také vede k novým nástrojům sledování, a to jak pro vládní agentury, tak pro soukromé společnosti.

1) Vládní dohled: Vzhledem k jejich rozsáhlým možnostem sběru dat by samořídící auta mohla být využívána vládami jako sledovací nástroje. Orgány činné v trestním řízení by například mohly získat přístup k údajům o vozidlech, aby mohly sledovat podezřelé nebo monitorovat veřejná místa, možná bez příkazu k prohlídce nebo veřejné kontroly.

2) Dohled nad společnostmi: Výrobci automobilů nebo poskytovatelé služeb by mohli použít data shromážděná AV k vytvoření podrobných profilů životního stylu, pohybu a chování lidí. Tyto informace by mohly být použity nejen pro cílenou reklamu, ale také pro rušivější formy průzkumu trhu a predikce chování.

3) Hackování a neoprávněný přístup: Hrozba hackingu je hlavním problémem. Kyberzločinci by mohli zneužít slabá místa v softwaru samořídících automobilů k získání neoprávněného přístupu k osobním a obecným údajům shromážděným těmito vozidly. To by mohlo vést k významnému narušení soukromí.

Právní a etické důsledky

Potenciál pro narušení soukromí a zvýšený dohled vyžaduje pevný právní rámec pro používání audiovizuálních technologií.

1) Zákony na ochranu dat: Je potřeba přísných zákonů na ochranu dat, které jsou speciálně přizpůsobeny jedinečným výzvám AV technologie. To zahrnuje zákony, které upravují shromažďování, ukládání a sdílení dat, stejně jako zákony, které zajišťují právo jednotlivců na přístup k jejich datům a jejich kontrole.

2) Transparentnost a souhlas: Společnosti, které se podílejí na výrobě a provozu samořídících automobilů, by měly být transparentní ohledně toho, jaká data se shromažďují, jak se používají a s kým jsou sdíleny. V opačném případě je klíčové, aby před shromažďováním citlivých údajů byl od uživatelů získán výslovný souhlas.

3) Etické standardy: Stanovení etických standardů pro vývoj a používání AV je zásadní. To zahrnuje úvahy o minimalizaci zbytečného shromažďování dat, anonymizaci dat, kdykoli je to možné, a implementaci robustních bezpečnostních opatření na ochranu proti narušení dat.

V prosinci 2023 vyjádřil senátor Edward Markey své obavy tím, že napsal 14 automobilkám, včetně Fordu, aby lépe chránily soukromí. Ford odpověděl, že zákazníci mají na výběr, zda budou či nebudou sdílet připojená data vozidla a že mohou vypnout konektivitu vozidla.

Zakázání připojení však může omezit přístup k důležitým aplikacím a službám.

Celý automobilový průmysl je v současnosti pod drobnohledem kvůli obavám z ochrany dat. Texaský generální prokurátor Ken Paxton zahájil tento měsíc právní kroky proti General Motors a tvrdil, že automobilový gigant byl zapojen do nezákonného shromažďování a prodeje údajů o řidičích pojišťovnám.

Žaloba je první proti automobilce poté, co kancelář generálního prokurátora v červnu zahájila vyšetřování několika automobilek kvůli podobným praktikám.

Kopie žaloby je zde .

Společnost General Motors se sídlem v Detroitu údajně od roku 2015 používá ve svých vozidlech technologii, která umožňuje shromažďovat, zaznamenávat, analyzovat a přenášet podrobná jízdní data při každé cestě.

Tyto informace byly údajně prodány různým společnostem, včetně dvou společností, které se konkrétně zabývaly vytvářením „skóre jízdy“ pro zákazníky GM. Tato skóre byla poté údajně prodána pojišťovnám, které mohly data použít ke sledování chování, jako je dodržování rychlostních limitů a dalších dopravních předpisů.

Nedostatek komplexních zákonů na ochranu soukromí a zabezpečení na federální úrovni vedl mnoho států k tomu, aby přijaly své vlastní zákony na ochranu proti takovému narušení soukromí v nově vznikajícím odvětví zprostředkování dat.

Mluvčí GM k obviněním řekl: „Mluvili jsme s generálním prokurátorem a stížnost prověřujeme. Sdílíme přání chránit soukromí spotřebitelů.“

Žaloba také tvrdí, že General Motors oklamal texaské řidiče, aby se přihlásili do programů jako OnStar Smart Driver, a uvedl je v omyl ohledně skutečné povaze sběru dat.

Podle generálního prokurátora byli zákazníci podvedeni, aby souhlasili s těmito datovými praktikami, aniž by si to uvědomovali, protože informace o programech byly dlouhé a matoucí.

Kancelář generálního prokurátora ostře kritizovala praktiky GM: „Navzdory zdlouhavým a matoucím vysvětlením General Motors nikdy neinformovala své zákazníky o svém skutečném chování – systematickém shromažďování a prodeji jejich velmi podrobných jízdních dat.“

Tato výzva poukazuje na rostoucí obavy o právo na soukromí a potřebu jasnější ochrany spotřebitele tváří v tvář stále rušivějším praktikám shromažďování dat ze strany velkých společností.