V současné době přichází klimatičtí alarmisté s apokalyptickými předpověďmi údajně rekordně horkého léta, což se již ostatně stalo v posledních letech pravidlem. Ať už bude jakkoli, klimatičtí propagandisté si jistě nějaký ten den, který se bude pro jejich agendu hodit, najdou. Mezitím však budou mlčet o tom, že i v relativně nedávné historii, kdy byla […]
Menej ako 1 min. min.
V současné době přichází klimatičtí alarmisté s apokalyptickými předpověďmi údajně rekordně horkého léta, což se již ostatně stalo v posledních letech pravidlem.
Ať už bude jakkoli, klimatičtí propagandisté si jistě nějaký ten den, který se bude pro jejich agendu hodit, najdou.
Mezitím však budou mlčet o tom, že i v relativně nedávné historii, kdy byla industrializace v plenkách a ulicím dominovaly spíše koňské povozy než auta, bylo takové vedro, jaké zřejmě ani letos nezažijeme.
A to přímo zde, uprostřed Evropy, tedy konkrétně v sousedním Německu.
Německý blog lokalgeschichte se zabývá německým létem roku 1911, které bylo výjimečně horké, suché a slunečné. Vyvrací dříve rozšířenou představu, že vlny veder ve střední Evropě jsou něčím novým, a že jsou způsobeny větším množstvím CO2 v atmosféře.
Přestože teploty v létě 1911 byly místy velmi vysoké (v Chemnitzu až 40 °C), nebyly překonány žádné nové rekordy. Rok 1892 měl podobné nebo dokonce vyšší hodnoty (41,5 °C v Reichenhallu).
Nejpozoruhodnějším rysem léta 1911 nebyla absolutní maximální teplota, ale trvání horkého období a přetrvávající tendence k suchému a teplému počasí za vysokého tlaku, které trvalo od jara do září.
V roce 1911 zažilo Německo extrémní sucho, zejména v západním a středním Německu. Například v Berlíně spadla mezi dubnem a červencem jen asi polovina normálních srážek a v srpnu pouze sedmina.
Pokud by k takové události došlo dnes, tak by z ní klimatičtí alarmisté obvinili CO2. Jak však ukazuje rok 1911, extrémy počasí nejsou ničím novým.
Podle článku byl příčinou takového počasí přetrvávající posun oblastí vysokého tlaku nad kontinentální Evropou. Základní síly, které řídí tyto atmosférické proudy, však ještě nejsou plně pochopeny.
Přestože odtok ohřátého vzduchu z tropů k pólům ovlivňuje klima mírného pásma a podmínky ve vyšších vrstvách atmosféry by mohly hrát roli, stále neexistují spolehlivé zákony pro přesné předpovídání.
Meteorologická pozorování za téměř dvě století ukazují, že chladná a teplá léta se vyskytují ve skupinách.
Příkladem je osm po sobě jdoucích chladných let od roku 1881 do roku 1888 a 18 chladných let od roku 1730 do roku 1747, stejně jako 15 teplých let od roku 1756 do roku 1770. Klima se vyrovnává v delších časových obdobích.
Děje se to zcela přirozeně, bez jakéhokoli vlivu lidmi produkovaného CO2…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0]
