Španělé odmítají turisty, zatímco muslimské dobyvatele s radostí vítají

Uvedené se týká zejména Katalánska, jehož metropole je dokonce nejvíce islamizovaným městem v Evropě. Právě v Katalánsku probíhají největší protesty proti turistům, kteří do země přináší nemalé peníze.

Na druhou stranu většina Katalánců nadšeně vítá muslimské dobyvatele, kteří výrazně zvyšují kriminalitu v zemi, které takřka nic pozitivního nepřináší, mnozí pouze ždímají sociální systém.

Nebylo by na čase, aby turisté podobné lokality bojkotovali?? Nakonec by tím Španělům udělali radost.

Ve Španělsku počet turistů roste, což je realita a dá se pochopit, že v sezóně se místní obyvatelstvo zřejmě v záplavě davů turistů necítí nejlépe. I z toho důvodu došlo k jistým regulacím ve snaze turismus poněkud omezit.

To ovšem nestačí, turistů je stále příliš moc, tedy alespoň podle názorů místních, kteří by možná raději oželeli oněch 9,6 miliard eur, které Španělsku ročně turismus přináší – a na druhou stranu by velmi rádi živili muslimské parazity, kteří razantně zvedají kriminalitu v některých lokalitách.

Španělé se proto chopili zbraní. Tentokrát se nejedná o občanskou válku. Je to ozbrojený boj proti novému nepříteli – turistickému průmyslu. Jejich oblíbenou zbraní je vodní pistole.

Před několika dny se objevilo video, na kterém jsou vidět strávníci pod širým nebem, kteří museli opustit své tapas a sangrie, když je místní obyvatelé na protest proti masové turistice postříkali vodou. Někteří demonstranti obehnali hotely a bary páskou.

Vyčerpali všechny obvyklé státem vynucované taktiky shora dolů – zvýšení návštěvnických daní, postupné ukončování krátkodobých soukromých pronájmů a odmítání stavebních povolení pro nové hotely. Lidé si také osvojili formu partyzánské války, když počmárali zdi graffiti hlásajícími „turisté se vracejí domů.“

V některých aspektech je Barcelona obětí svého vlastního úspěchu. Když město získalo právo pořádat olympijské hry v roce 1992, všechno se změnilo. Byla to dokonalá příležitost zviditelnit město.

Miliony přitékaly do města, což Barceloně umožnilo realizovat masivní projekty obnovy města, jako je revitalizace zchátralých pobřežních oblastí a výrazné vylepšení a rozšíření městských silnic a dálnic.

Barcelona před olympiádou neměla pláž. Aby bylo možné postavit tříkilometrovou pláž, byl písek dovezený z Egypta.

Počet turistů se v letech 1990 až 2001 více než zdvojnásobil. Barcelona se za něco málo přes tři desetiletí vyvinula ve významnou kulturní a ekonomickou sílu na světové scéně.

Hlavní město Katalánska je nyní zařazeno jako osmé nejlepší město na světě, před dalšími velkými evropskými městy, jako je Berlín a Řím. V loňském roce město navštívilo dvanáct milionů lidí.

Nejsou to jen obyvatelé Barcelony, kteří jsou unaveni návštěvníky. 15 000 lidí se zúčastnilo červnové demonstrace proti nadměrnému turismu v Málaze.

Protesty se konaly také na ostrovech Formentera, Ibiza a Menorca. Demonstranti na Mallorce zatarasili rekreantům přístup na idylickou pláž na ostrově oblíbeném u influencerů na sociálních sítích. Jeden z protestujících měl na sobě tričko s nápisem „A.T.A.B.“ (Všichni turisté jsou bastardi).

Při tak velkém zvýšení počtu turistů lze protesty pochopit, Nicméně je otázkou, jak dalece by mohly dané lokality bez turismu prosperovat.

Cestovní ruch ve Španělsku přinesl v loňském roce 9,6 miliardy eur, což je téměř o 15 procent více než v roce 2019. Je to také významný zaměstnavatel. V cestovním ruchu je zaměstnáno více než 100 000 lidí z celkového počtu 1,6 milionu obyvatel Barcelony.

Ve hře je zajímavá dynamika. Zdá se, že tolerance vůči výměně obyvatel roste s tím, jak ve Španělsku sílí nálada proti nadměrnému turismu. Španělští obyvatelé si po léta osvojovali poměrně liberální přístup k imigraci.

Obyvatelé Barcelony v roce 2017 demonstrovali a požadovali, aby vláda zaujala vstřícnější postoj k muslimské migraci. Během demonstrace Volem acolir („Chceme vítat“) vyšlo  160,000 lidí do ulic a požadovali, aby madridská vláda splnila svůj slib z roku 2015 a do dvou let vpustila do Španělska 17 000 migrantů.

Obecně platí, že výměna obyvatel je ve Španělsku akceptována. V posledních 25 letech je tento názor stále rozšířenější. V roce 2002 to bylo 28 procent Španělů, kteří předpokládali že imigrace učinila jejich zemi lepší.

Toto číslo se do roku 2018 téměř zdvojnásobilo a to i přes výrazně zvýšenou kriminalitu a  islamizaci některých oblastí.

V roce 2006 60 % respondentů prohlásilo, že řešení imigrace je jedním ze tří nejdůležitějších témat. Do roku 2011 se toto číslo snížilo na 10 procent. Od té doby se kolem této úrovně stále drží. Protiimigrační a protiislámská strana Vox získala v posledních parlamentních volbách pouze 12 procent hlasů, což naznačuje, že veřejné mínění se posouvá ve prospěch výměny obyvatel a islamizace.

Tato situace má více než jen náznak ironie. Mnozí z lidí, kteří se vztekají, když turisté zatěžují veřejné služby, jsou také největší zastánci neustálého přílivu imigrantů, legálních i nelegálních, do jejich města.

V loňském roce se příliv ilegálů zejména z Afriky zvýšil o 83 procent. S 56 852 migranty, kteří dorazili po souši nebo po moři, to byl druhý největší příchod ve španělské historii. Přesto se obyvatelé rozhodli obrátit hněv proti návštěvníkům, kteří zůstávají jen několik týdnů, a podporují místní ekonomiku.

Zatímco obyvatelé jsou zaneprázdněni doplňováním vodních pistolí, na jižním pobřeží Evropy se každý den objevují stovky neidentifikovaných mužů z Blízkého východu a Afriky. Shromažďují se ve velkých skupinách na ulicích, ekonomice většinou nijak neprospívají, zůstávají měsíce nebo dokonce roky a jsou vítáni s otevřenou náručí.

Nápisy „Uprchlíci jsou vítáni“ jsou často napsány vedle graffiti „Turisté se vracejí domů.“

Od začátku roku 2024 dorazilo na španělské Kanárské ostrovy více než 19 000 migrantů. Zatímco proti této invazi protestoval  malý počet lidí , v dubnu se v ulicích objevilo více než 57 000 lidí, aby vyjádřili svůj nesouhlas s turistickým ruchem na španělském souostroví.

Očividně je tak mnohem víc Španělů, kterým vadí turisté než těch, kterým vadí ilegálové, jejichž identitu nikdo nezná a z nichž mnozí začnou dřív či později páchat kriminalitu.

A jedním zásadním se turisté od ilegálů liší: mají cestovní pas. Ten džihádisté připlouvající do Španělska v drtivé většině případů nemají.

Je pravda, že některá evropská města jsou ničena turismem. Benátky jsou toho příkladem. Ve snaze omezit návštěvníky je do města vybíráno denní vstupné.

Neustálý proud výletních lodí narušuje Jaderské moře. Aby se zlepšily životní podmínky rezidentů platících daně, je třeba předložit dobré důvody pro omezení cestovního ruchu.

Těch, kteří nenávidí cestovní ruch, by bylo dobré se zeptat: jak potom můžete podporovat výměnu obyvatel se všemi problémy, které s ní souvisí?

Vezměme si Francii, kde je 77 procent případů znásilnění v pařížských ulicích spácháno zahraničními migranty a teroristé, kteří vstoupili do země, předstírajíc, že jsou migranti, zabili  138 občanů.

Je jen málo věcí, které by mohly výrazně utlumit cestovní ruch. Jedná se o celosvětové odvětví s ročními příjmy přibližně 6 bilionů dolarů.

Paradoxně obsesivní snaha progresivistů o čistou nulu bude brzkým pádem tohoto odvětví. Větší škody na cestovním ruchu napáchají uhlíkové daně a omezení letectví uvalené státem než vodní pistole Barceloňanů.