Stále více Evropanů končí ve vězení za příspěvky na sociálních sítích

Už od doby, kdy přišla Jourová v EU s politikou „boje proti dezinformacím,“ přičemž si předvolala tehdejší vedení velkých internetových platforem, se začaly v jedné evropské zemi za druhou přijímat zákony, které trestají občany za pouhé výroky na sociálních sítích.

Tresty jsou vesměs podmíněné, takže odsouzený „ideový zločinec“ zpočátku nikde v Evropě nekončil ve vězení „natvrdo,“ nicméně tyto časy se postupně mění a přibývá lidí, kteří od ideologicky správně formovaného soudu odchází s nepodmíněným trestem.

O případech odsouzených „ideových zločinců“ jste si zde mohli přečíst už opakovaně. Jejich počet se výrazně zvýšil poté, co byly přijaty zákony o „nenávistných projevech“ (u nás „zákon o předsudečné nenávisti“).

Právě tyto a jim podobné zákony jsou nyní základem k rozsudkům, které posílají do vězení občany, kteří jen něco napsali na sociálních sítích. Tyto země se však i přesto, že některé názory kriminalizují, stále považují za „demokratické.“

A poměrně bizarní je fakt, že ve stejných zemích končí většina muslimských vrahů a teroristů na psychiatrii a nenávistná kázání v mešitách či nenávistné výroky proti původnímu obyvatelstvu na internetu zůstávají nepovšimnuty.

Perzekuce je cílena výhradně na původní obyvatelstvo – a to bez ohledu na věk či na to, že názor vyjádřený na sociálních sítích lze většinou  považovat za zcela legitimní.

V úterý 27. května bylo 73letému bavorskému důchodci oznámeno, že do 5. června nastoupí do svého 75denního trestu odnětí svobody. Jeho zločin? Dva příspěvky na X, ve kterých použil frázi „Alles für Deutschland“ (Vše pro Německo).

Slogan je však často spojovaný s SA, polovojenskou organizací nacistické strany asi před 90 lety. Starší muž byl nejprve odsouzen k pokutě, kterou nezaplatil s tím, že na to nemá finanční prostředky.

Německá ideopolicie nyní zasahuje proti obyčejným občanům, poté, co se primárně zaměřila na politiky z Alternative für Deutschland (AfD), v současnosti nejpopulárnější strany v zemi.

Jedním z posledních případů byl případ Davida Bendese, šéfredaktora Deutschland Kurier napojeného na AfD, který byl odsouzen k sedmiměsíčnímu podmíněnému trestu za „zneužívání, pomluvu nebo hanobení osob v politickém životě.“

Trestný čin? Bendels upravil a zveřejnil mem tehdejší ministryně vnitra Nancy Faeserové, který ji zobrazoval s cedulí s nápisem „Nenávidím svobodu slova.“

Jak odhalila únorová zpráva think-tanku MCC Brusel, rozsáhlé německé zákony o nenávistných projevech a pomluvě byly využívány zejména před parlamentními volbami k útokům na politické oponenty.

Paragraf 188 německého trestního zákoníku vedl k policejním prohlídkám a trestním postihům u občanů, kteří urážejí politiky na internetu, včetně razie v domě důchodce za sdílení příspěvku kritického vůči vládnímu ministrovi, pokuty pro důchodce ve výši 800 eur za vtip odkazující na osobní život politika a odsouzení občana do vězení za zaslání rozzlobeného e-mailu premiérovi.

Situace je možná ještě o něco horší ve Velké Británii. Případ Lucy Connollyové, matky ve středním věku a influencerky uvězněné na dlouhých  31 měsíců, vyvolal v poslední době největší rozruch.

Poté, co se objevily zprávy o útocích v Southportu, při nichž Axel Rudakubana zabil tři děti, Connollyová, stejně jako mnoho dalších Britů, reagovala emotivně.

Rozhodla se na sociálních sítích vyzývat k „masové deportaci a zapalování  hotelů plných parchantů.“ Connollyová komentář smazala za méně než čtyři hodiny a u soudu přiznala, že udělala chybu ve volbě slov, a přesto byla shledána vinnou z podněcování rasové nenávisti.

Lucyin případ není ojedinělý. Peter Lynch, 61letý dědeček, křičel protiislámské poznámky na demonstraci v Rotherhamu, když protestoval proti důsledkům skandálů znásilňovacích gangů.

Lynch byl za své výroky uvězněn a v srpnu 2024 odsouzen ke dvěma letům a osmi měsícům (!) vězení. V říjnu byl nalezen oběšený ve své vězeňské cele.

Vzorec je jasný.

Podle londýnského deníku The Times zatkne policie ve Velké Británii více než třicet lidí denně za urážlivé příspěvky na platformách sociálních médií, a to s odvoláním na paragraf 127 zákona o komunikacích z roku 2003, který kriminalizuje šíření „hrubě urážlivých“ zpráv online.

Německo a Velká Británie se řítí po extrémně nebezpečné cestě tím, že trestají lidi, kteří vyjadřují nesouhlasné názory – jakkoli hrubé, bezmyšlenkovité nebo nepodložené – a přitom jednoduše uplatňují své právo na svobodu projevu.

Není divu, že v té situaci se americký ministr zahraničí Marco Rubio rozhodl zakázat vstup do země cizincům, kteří jakkoli brání svobodě projevu Američanů.

To se tedy týká i evropských politiků, protože cenzurovány jsou především příspěvky na amerických platformách, často právě zveřejněné Američany, ale sledované Evropany…