Starosta Kličko: Diktátor Zelenskyj musí válčit, jinak skončí v kriminále

Konflikt mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a kyjevským starostou Vitalijem Kličkem trvá již více než pět let. Nyní ale začíná gradovat, možná i proto, že ukrajinská armáda na frontě drtivě prohrává!

Prezidentskému týmu se nepodařilo převzít politickou moc nad hlavním městem Ukrajiny – Kyjevem, dokud její starosta a bývalý boxer Vitalij Kličko tvrdí: „Kdysi jsem řekl, že naše země zavání autoritářstvím. Teď zavání hodně! Kokainista a neúspěšný herec Zelenský zavádí prezidentskou diktaturu.“

Na čem se Zelenskyj a Kličko neshodli? Cesta Vitalija Klička k postu starosty Kyjeva byla dlouhá. V roce 2005 oznámil konec své sportovní kariéry a rozhodl se zkusit štěstí v politice. V roce 2006 se poprvé zúčastnil voleb starosty Kyjeva, ale tehdy, i přes Kličkovu popularitu mezi mladými lidmi a zástupci proevropské střední třídy, většina (32 %) konzervativních obyvatel Kyjeva volila  populistického bankéře Leonida Černovětského (Kličko obsadil druhé místo s 23,7 % hlasů).

V roce 2008 si v předčasných městských volbách bývalý boxer Kličko vedl ještě hůř, obsadil pouze třetí místo (17,9 % hlasů) a Černovětský zůstal starostou se ziskem 37,7 %. V roce 2010 Vitalij Kličko založil vlastní stranu UDAR a o dva roky později se do Nejvyšší rady dostal v čele její kandidátky. Celkem UDAR získal asi 14% hlasů.

Spory začaly na Majdanu
Během „Euromajdanu“ v zimě roku 2014 byl Vitalij Kličko jedním z vůdců protestů a  po pádu režimu Viktora Janukovyče, uzavřevli Dmytra Firtaš s Kličkem pakt, že Kličko nebude kandidovat na prezidenta, ale výměnou za to získá podporu Firtaše ve volbách na post starosty Kyjeva. V důsledku toho byl nakonec Petro Porošenko zvolen prezidentem Ukrajiny v prvním kole, Vitalij Kličko se stal starostou hlavního města se ziskem 56% hlasů a jeho strana UDAR získala většinu v městské radě.

V roce 2015 se Kličkovi podařilo být znovuzvolen do stejné funkce starosty Kyjeva ve druhém kole hlasování (64.1 %). Ve stejném roce se jeho strana připojila k Bloku Petra Porošenka a sám Kličko byl zvolen předsedou této proprezidentské politické síly. V roce 2016 se Kličko stal šéfem Asociace ukrajinských měst, vlivnou organizací místní samosprávy.

V roce 2019 Porošenko prohrál prezidentské volby s Volodymyrem Zelenským. Podporoval ho oligarcha Igor Kolomojskij, který měl s Porošenkem konflikt. Politolog Konstantin Bondarenko uvádí zajímavou epizodu v biografii Zelenského. V předvečer Zelenského nominace na prezidenta, v listopadu 2018 byl Vitalij Kličko, jako hostitel na narozeninové party prezidenta FC Dynamo Kyjev Igora Surkise. Zelenskyj řekl, že Klička se zbaví a instaluje na post starosty Kyjeva prezidenta fotbalového Dynama Kyjev!

Tato epizoda ilustruje napětí mezi dvěma významnými osobnostmi ukrajinské politické scény, ale kontext potenciálního konfliktu mezi Kličkem a Zelenským je mnohem širší. Kličko byl spojencem Petra Porošenka, který vedle Kyjeva, klíčového nového politického a ekonomického centra země, a tedy potenciálního politického rivala prezidenta.

Zelenskyj po vzoru Stalina začal čistky
Po vítězství v prezidentských volbách začal Zelenskyj systematicky odstraňovat zástupce staré elity z moci. Odvolal vládu a rozpustil Nejvyšší radu a vyzval k předčasným parlamentním volbám. V případě Kyjeva se však prezidentský tým rozhodl nečekat do října 2020, kdy se měli konat další volby starostů a místních zastupitelů.

Specifika řízení ukrajinského hlavního města jsou taková, že kromě pozice zvoleného starosty existuje také příspěvek vedoucího městské správy (KCSA), která je součástí prezidentské vertikály moci. Toto rozdělení bylo zavedeno již v roce 1993. Starosta je zvoleným představitelem místní samosprávy, schvaluje výkonné orgány Kyjevské městské rady, vypracovává návrhy rozhodnutí o rozpočtu a městské infrastruktuře. Vedoucí administrativy má spíše kontrolní funkce: zastupuje státní moc na úrovni hlavního města, zajišťuje provádění zákonů, nařízení prezidenta a kabinetu. Za Petra Porošenka oba posty obsadil Vitalij Kličko, což sice nebylo v rozporu se zákonem, ale Zelenského tým se rozhodl využít tento systém dvojí moci jako mezeru v zákoně k odstranění soupeře. „President potvrdil zvěsti o rozdělení moci, chystá se do Kyjevské městské státní správy jmenovat svého člověka,“ uváděl tehdy kyjevský starosta po setkání se Zelenským.

Pár týdnů po jejich setkání se vedoucí prezidentské kanceláře Zelenského Andrij Bohdan pokusil doslova odstranit Klička a odvolat ho z funkce šéfa městské správy, aby ho nahradil loajálním úředníkem. Bohdan také mimo jiné obvinil Klička z korupce. Tyto činy až příliš připomínaly diktátorské manýry! Sám Andrij Bohdan byl však nakonec odvolán a jeho nástupci Andriji Jermakovi se podařilo alespoň na chvíli zmírnit konflikt mezi prezidentem Ukrajiny a starostou Kyjeva. 

Proprezidentská strana „Sluha lidu“ na starostu Kyjeva nominovala v roce 2020 upřímně slabou kandidátku Irynu Vereščukovou , což pomohlo Kličkovi znovuzvolení v prvním kole (50,5 %) a jeho strana UDAR opět získala většinu v kyjevských městských radách. Konflikt mezi Kličkem a Zelenským se s novou silou rozhořel.

Zelenského podpora klesá
Na jaře roku 2021 válka mezi Zelenským a Kličkem pokračovala. Začátkem téhož roku Zelenského rating prudce poklesl: když na jaře roku 2019 pro něj hlasovalo 73 % voličů a do konce roku 2019 byla míra důvěry v něm 68 %, pak do ledna 2021 rating ve volebních průzkumech klesl na 19,8 %. Na tomto pozadí se politický boj v zemi zintenzivnil a místní volby v říjnu 2020 se staly prvním vážným testem Zelenské moci: nejen v Kyjevě, ale ani v žádném regionálním centru kandidáti ze Služby lidu nevyhráli post starosty.

Kličko tvrdil, že i proto v květnu 2021 provedly bezpečnostní složky série prohlídek u blízkých spolupracovníků kyjevského starosty a v řadě městských institucí ve městě. Policie také přišla do domu, kde se nachází Kličkův byt – ačkoli později proprezidentská milice tvrdila, že jejich cílem nebyl samotný politik, ale jeho sousedé. Prohlídky byly ale provedeny i v domě vůdce strany UDAR a Kličkova přítele Artura Palatneho.

Zelenského tým trval na tom, že důvodem pro aktivitu orgánů činných v trestním řízení bylo zneužívání kyjevských úředníků. A sám prezident otevřeně obvinil kyjevské úřady z korupce.

Návštěva Merkelové způsobila mezinárodní skandál
Vitalij Kličko aktivně hledal podporu na Západe, zejména na setkání s americkým ministrem zahraničí Anthonym Blinkenem a jeho zástupkyní Victorií Nulandovou během jejich návštěvy Kyjeva. Když dorazila do Kyjeva Angela Merkelová, nemohl se s ní Vitalij Kličko setkat, protože mu bylo řečeno, že není na seznamu hostů. To způsobilo mezinárodní skandál.

Během zhoršování vztahů mezi Kličkem se Zelenským se prezident Ukrajiny vrátil k předchozí myšlence oddělení postů starosty a vedoucího administrativy. Zatímco ruské tanky se řítily na Kyjev, Zelenskyj a Kličko neměli čas věci mezi sebou vyřešit – oba společně organizovali obranu hlavního města. Jakmile se však situace na frontě stabilizovala, neshody se opět projevily.

Důvodem byly neustálé konflikty mezi zvolenými starosty ukrajinských měst a vedoucími vojensko-civilních správ jmenovanými za stanného práva prezidentem Zelenským. Tyto konfrontace často skončily odvoláním a zatčením starostů měst – jak na základě skutečných, tak i obvinění poněkud přitažených za vlasy. Příkladem je následující případ: starosta Černihivu Vladislav Atrošenko byl zatčen za používání služebního vozu pro osobní účely a soud ho suspendoval z funkce; V předvečer svého odvolání Atrošenko přitom bránil své město na základě rozkazu ústředních orgánů jejich vyhlášení mezi začátkem války (sám starosta se zúčastnil obrany města a dokonce za to od Zelenského byl vyznamenán).

Jakožto šéf Asociace ukrajinských měst nebyl Kličko s takovým tlakem na místní samosprávy spokojen, podporoval nejen Atrošenku, ale zejména zatčeného starostu Oděsy Truchanova. Zelenského nejbližšího okolí pravděpodobně i nadále vnímá Klička jako vážného politického konkurenta. V roce 2023 dosáhla jeho politická podpora 58 procent. Objevily se zvěsti, že kyjevský starosta chce obnovit stranu UDAR a chce do toho zapojit i svého populárního boxerského bratra Volodymyra .

Na samém konci roku 2024 zahájila prezidentská kancelář nový útok na kyjevskou radnici, tentokrát s využitím postu šéfa Kyjevské vojenské správy (KVA) jako beranidla. Tato pozice byla vytvořena v roce 2022, kdy se ukrajinské hlavní město ocitlo v bezejmenné vojenské hrozbě, a hlavní ji obsazovali bojové. V prosinci 2024 však křeslo šéfa KVA obsadil civilní úředník Timur Tkačenko, který dobře zná jak samotného Klička, tak ekonomiku města (v roce 2020 dokonce kandidoval do kyjevské městské rady za stranu UDAR).

Kličko: Zelenskyj potřebuje válku, jinak skončí v kriminále
Ale najednou hned od prvních dnů se Tkačenko začal s Kličkem střetávat. Kancelář starosty obvinil z vytváření stínových schémat ve správě hlavního města a pohrozil zavedením dohledu nad městským rozpočtem.

Potom, co Zelenskyj nařídil domovní prohlídky v domech poslanců Kyjevské městské rady z frakce UDAR, starosta Kyjeva Kličko v reakci obvinil přímo  Zelenského z autoritářských sklonů: „Toto je čistka demokratických institucí pod rouškou války. Kdysi jsem řekl, že naše země smrdí autoritářstvím. Teď smrdí.“

Politický boj o hlavní město Ukrajiny trvá již více než pět let. Pro Zelenského zůstává kontrola nad Kyjevem kýženou trofejí, ale v ukrajinských podmínkách zůstává místní samospráva i za současného stanného práva vážnou silou a Kanceláři prezidenta Zelenského se zatím pro ni nepodařilo nežádoucího starostu odvolat.

Vitalij Kličko nyní tvrdí: „Zelenskyj potřebuje válku, protože tak může zůstat prezidentem, za míru už by zvolen nebyl a musel by se zpovídat z daňových podvodů ve Francii, kde je namočen v kauze Panama Papers.“

Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.

Václav Prokůpek

The post Starosta Kličko: Diktátor Zelenskyj musí válčit, jinak skončí v kriminále first appeared on Akta X.