V Česku se staví nové úseky dálnic, chystá se stavba nového bloku jaderné elektrárny Dukovany a v plánu jsou i rekonstrukce mostů či rozšiřování železničních tratí. V neposlední řadě se řeší i vznik nových cyklostezek. Problémem je ale nedostatek materiálu, konkrétně kamene a štěrkopísku. MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: S ANO spolupracovat nebudeme, zopakovali Fiala s Rakušanem. […]
Menej ako 1 min. min.
V Česku se staví nové úseky dálnic, chystá se stavba nového bloku jaderné elektrárny Dukovany a v plánu jsou i rekonstrukce mostů či rozšiřování železničních tratí. V neposlední řadě se řeší i vznik nových cyklostezek. Problémem je ale nedostatek materiálu, konkrétně kamene a štěrkopísku.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: S ANO spolupracovat nebudeme, zopakovali Fiala s Rakušanem. Hřib na pivo nedorazil
Podle návrhu vládního nařízení by mezi nová strategická ložiska mělo patřit asi 50 míst. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto přišlo s návrhem na vznik takzvaných strategicky významných ložisek, kde by se materiál v budoucnu mohl těžit. Jde až o 51 lokalit – mimo jiné o Kravaře na Opavsku, Žerotín na Olomoucku, Smiřice u Hradce Králové nebo o Albrechtice nad Vltavou v jižních Čechách.
Podle resortu jsou vytipovaná místa v okolí plánovaných nebo vznikajících projektů a jejich otevření je jedinou možností, jak získat dostatečné množství stavebních surovin pro strategické stavby a surovinovou bezpečnost. „Mění se pouze právní statut ložiska. Tímto bude umožněno, aby se povolovací procesy na nich urychlily,“ sdělil webu Novinky.cz mluvčí ministerstva Marek Vošahlík. Podotkl, že to ale neznamená, že se na vytipovaných místech začne hned těžit.
Obce se bouří
Proti novému návrhu se ale staví řada obcí. Starostka Suchdola u Kutné Hory Jana Rychlíková například upozornila, že těžba by mohla vést i k propadu zeminy, na které stojí sousedící obec. „Městys Suchdol chápe a rozumí potřebě stavebního kamene pro průmysl a stavebnictví. Nemůžeme ale souhlasit s tím, že plánovaný kamenolom v Solopyskách byl zařazen do seznamu strategických ložisek bez předběžného projednání s dotčenými samosprávami,“ sdělila Rychlíková.
Zároveň upozornila na ohrožení vodních zdrojů. „Voda je pro nás nad zlato. Těchto zdrojů máme málo a jejich součástí je i oblast Malešovského vrchu, kde se ložisko nachází. To je pro nás nepřijatelné a fatální riziko,“ podotkla starostka.
Svaz měst a obcí ČR upozornil na ohrožení zájmů obcí a obyvatel. Desítky obcí podle něj vyjadřují obavy, že může dojít k upřednostnění těžebních záměrů před místními potřebami, včetně rizika vyvlastnění. „Tím vzniká riziko lokálního zhoršení životního prostředí, a to nejen v obcích přímo dotčených těžbou, ale i v dalších, přes které budou vytěžené štěrkopísky dopravovány,“ uvedl na svém webu Svaz měst a obcí ČR, kterému se podařilo dojednat prodloužení lhůty pro připomínkové řízení.
„Nenecháme obce v bryndě. Je naší povinností zajistit, aby hlas starostek a starostů byl slyšet a aby se s dopady na území samospráv počítalo,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl.
Obavy ale mírní náměstek ministra průmyslu Eduard Muřický. „Chci uklidnit obce. Protože to, že je lokalita považována za strategickou, znamená jenom a pouze určité usnadnění povolovacích procesů. V žádném případě nejsou krácena práva měst a obcí. Obec je připomínkové místo a jeho práva nejsou krácena,“ uvedl Muřický v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Potřebu nových těžebních lokalit potvrdila studie
Návrh MPO vznikl na základě studie, kterou na základě požadavku Ředitelství silnic a dálnic a Správy železnic vypracovala Těžební unie ve spolupráci s Českou geologickou službou. „Ze závěrů studie je zřejmé, že z hlediska budoucího vývoje lze očekávat alarmující nedostatek kameniva, neboť zásoby některých ložisek jsou časově krátkodobě omezené,“ uvedl na svém webu Svaz průmyslu a dopravy.
Ten zároveň varoval, že většina otevřených ložisek štěrkopísku dotěžuje existující zásoby suroviny. „Pokud nebudou do 10 let postupně vytvářeny územní předpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za postupně dotěžované lokality, dá se předpokládat ukončení těžeb na minimálně 45 až 50 procentech všech funkčních ložisek štěrkopísků na území ČR,“ napsal Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Podobně je to podle něj i v případě kamenolomů. „Na území ČR bude do 8 až 12 let docházet na jednotlivých těžených ložiskách k dotěžení dostupných zásob drceného kameniva, a tudíž k riziku nenaplňování hospodářských potřeb státu,“ podotkl svaz s tím, že otvírka nových ložisek je jedinou možností k dosažení dostatečného množství stavebních surovin pro strategické stavby a surovinovou bezpečnost.
Svaz průmyslu a dopravy ČR návrh MPO jednoznačně podporuje a upozorňuje, že jde o nezbytné minimum potřebné k zajištění rozvoje jak v oblasti dopravy, tak energetiky. Otevření nových ložisek či rozšíření těch stávajících je podle něj ve veřejném zájmu. „Zajistí suroviny pro realizaci klíčových projektů z hlediska státu a jeho obyvatel. Rovněž distribuce strategických ložisek v celém území České republiky považujeme za účelnou, žádoucí a vyváženou,“ sdělil svaz.
Blokace pozemků
Jak na svém webu informuje ministerstvo životního prostředí (MZP), chráněné ložiskové území (CHLÚ) slouží k ochraně výhradního ložiska (tedy nerostného bohatství ve vlastnictví státu) proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání ve smyslu článku 7 Ústavy České republiky. Pro vlastníky pozemků tak jde o značnou komplikaci. Pokud by totiž chtěli stavět, potřebují získat souhlasné vyjádření obvodního báňského úřadu.
A jak uvádí MZP, vlastník pozemku nemůže žádat o zrušení nebo zmenšení CHLÚ. „Návrh na zrušení nebo změnu CHLÚ může podat pouze organizace pověřená ochranou a evidencí výhradního ložiska nebo orgán státní správy. Ministerstvo životního prostředí České republiky po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti zruší chráněné ložiskové území jedině tehdy, jestliže pominuly důvody ochrany výhradního ložiska,“ uvedlo MZP.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Válčí spolu v Liberci policie s radnicí? Obyvatele zaskočila smršť pokut za parkování
