Stín draka nad Kremlem: Čína posiluje dominanci nad Ruskem a expanduje na jeho Dálný východ

Čína čím dál více pokukuje po Rusku i po jeho území. To je fakt, kterému se věnují například magazín Newsweek či britský deník Daily Express. Experti oslovení redakcí CNN Prima NEWS se pak shodují, že Peking mohutně posiluje svůj vliv v Moskvě.

Vliv Číny na Rusko narůstá a kyvadlo moci i vlivu se jednoznačně přesouvá směrem k Pekingu. „Obě země mají uzavřené takzvané partnerství bez limitů, Moskva je však juniorním, i když politicky nikoli přímo podřízeným partnerem. Stále totiž můžeme sledovat snahu politických i vojenských elit vystupovat autonomně a udržovat svůj velmocenský status,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Železný.

ČTĚTE TAKÉ: Ruská ekonomika v troskách? Za cenu luxusního mobilu koupíte třípokojový byt

Jedním dechem dodává, že vypuknutím války na Ukrajině bylo Rusko nuceno přesměrovat své hospodářství na východ, čímž se Čína hraničící právě s tímto ruským regionem stala nejvýznamnějším obchodním partnerem Moskvy. Expert za klíčové obchodní položky mezi oběma zeměmi považuje energetické suroviny (ropa, zemní plyn či uhlí), ale také elektroniku, automobily a další technologie. Železný zároveň doplňuje, že Moskvu a Peking i nadále spojuje „prosazování myšlenek multipolárního světa, kde USA a Západ již nejsou hegemony a jedinými tvůrci mezinárodních pravidel“.

Rusista Jiří Just redakci řekl, že přímý vliv Číny na Rusko neexistuje, protože Peking nechce Moskvu takto manipulovat. „Závislost a vliv jsou tu však spíše nepřímé. Mám na mysli to, že když Čína dodává komponenty – třeba pro drony či drony samotné –, tak si může říct o údaje o jejich nasazování, úspěšnosti apod. Stejně tak má Čína vliv v tom, že když je pro ni něco nevýhodné, tak si řekne, že to prostě nebude dělat. Konkrétně třeba odebírat elektrickou energii od Ruska, což se stalo koncem loňského roku,“ popsal pro CNN Prima NEWS Just.

Něco podobného dle jeho slov platí i u ropy či zemního plynu, kde si podle něj Čína může říct o slevu, pokud by byla nespokojená s výší ceny nabízené Kremlem.

Síla čínského magnetu

Čína již v minulosti měla o ruské, respektive sovětské, území zájem. V roce 1969 došlo dokonce na hranicích obou – tenkrát komunistických – zemí k různým vojenským střetům kvůli spornému území. A Železný připomíná, že Čína už v 19. století musela poníženě přijmout postoupení Mandžuska Rusku. Toto území dodnes zčásti patří Rusku a leží tam například města Chabarovsk či Vladivostok.

„Faktem je, že Peking oficiálně tyto regiony nenárokuje a spory byly vyřešeny za Jelcinovy vlády v 90. letech a vprvních letech vlády Putina. Nicméně vzrůstající čínský nacionalismus tuto otázku na neoficiální úrovni otevírá, místy můžeme sledovat zvýšenou aktivitu na čínských sociálních sítích,“ vysvětluje ředitel CAPS na CEVRO Univerzitě. Potvrzuje, že čínské firmy v regionu už mohutně působí. „Síla čínského ekonomického magnetu přitahuje celý region na svoji orbitu, přičemž Moskva není schopna tomuto tlaku čelit,“ míní Železný.

Just pro CNN Prima NEWS připomněl, že Rusko se v nedávné minulosti vyrovnalo s Čínou předáním kontroly nad ostrovem Tarabarov a půlky ostrova Velký Ussurijský na soutoku řek Amur a Ussuri. Dnes podle jeho mínění není Rusko nakloněno tomu předat Číně jakékoliv území. „Čína by si asi nepřála zhoršit vztahy, protože jsou pro ni výhodné. Pokud tam jsou nějaké územní zájmy, tak budou odloženy, až bude Rusko ještě mnohem slabší než v současné době,“ míní Just s tím, že konflikt by mohl přijít v situaci, kdy bude v Rusku „vnitropolitická, ekonomická či společenská krize“.

Bude mít vliv pád čínské „dvojky“?

Čínský prezident Si Ťin-pching rozjel začátkem týdne další čistku, při které byl zadržen místopředseda Ústřední vojenské komise Komunistické strany Číny Čang Jou-sia, který byl klíčovým článkem v jeho komunikaci s Moskvou. Americký list The Wall Street Journal uvedl, že Čang byl údajně zadržen kvůli předávání informací o čínském jaderném programu Američanům. Ani jeden z expertů si však nemyslí, že by to vztahy mezi oběma asijskými mocnostmi narušilo.

„Spojení Číny a Ruska je strategické a vychází z geopolitické výhodnosti, jinak řečeno nestojí na osobních vazbách jako jsme to historicky viděli například v KLDR,“ poznamenal Železný. „Ekonomický rozvoj pro Moskvu zcela klíčového regionu Arktidy a Sibiře není možný bez čínských investic do tamní infrastruktury. Kreml přitom ve svých strategických dokumentech oblast považuje za naprosto klíčovou pro své velmocenské postavení. Pro Čínu je pak takzvaná Severomořská cesta způsob, jak potenciálně diverzifikovat globální obchodní trasy po moři a efektivněji propojit svá produkční centra s konzumenty v Evropě. Proto o ní hovoří jako o Polární hedvábné stezce,“ dodal pro CNN Prima NEWS univerzitní pedagog.

Stejně tak podle jeho slov na Číně závisí bytí či nebytí ruského vesmírného programu. „Zde zmiňme třeba otázku kolonizace Měsíce a projekt ILRS (International Lunar Research Station), kterým se Čína snaží konkurovat americkému programu Artemis a stát se dominantní vesmírnou mocností,“ sdělil redakci Železný.

Just dodal, že přátelský vztah mezi sebou mají i Putin a samotný Si Ťin-pching, i když Rusko podle něj jistě bedlivě sleduje, co se právě v Číně okolo Čanga odehrává. „Samozřejmě to může potvrdit tradiční ruskou paranoiu, že když jsou v Číně odhalováni agenti Spojených států, tak možná jsou i v Rusku,“ vysvětlil spolupracovník redakce.

PODÍVEJTE SE: Vydání surovin pro USA není na stole, říká grónská ministryně. Podle Trumpa je těžba dohodnutá