
Státem vlastněné a řízené rafinerie v Číně dlouhodobě odebíraly ruskou surovou ropu. Tomu však podle Bloombergu může být postupně konec.
ČTĚTE TAKÉ: Polsko slibuje tvrdou odpověď na sabotáž železnice. Byl to terorismus, prohlásil Sikorski
Americké sankce na ruské firmy Rosněfť a Lukoil jsou pro čínské protějšky už příliš drsné na to, aby se jim vyplatilo s ruskou ropou obchodovat. Portál zmiňuje, že přitom doposud byli Číňané k ropě plynoucí z Moskvy poměrně tolerantní navzdory hrozbám ze strany Washingtonu. Stejně tak Číňané mají omezovat i dodávky z Íránu, proti kterému Američané rovněž dlouhodobě brojí.
Nyní se navíc rozhoupala i Evropská unie s Velkou Británií, které na černou listinu přidaly čínskou společnost Shandong Yulong Petrochemical. Ta patřila mezi největší odběratele ruské surové ropy v Číně. To v zemi vyvolalo obavy z dalších nákupů.
Bloomberg popisuje, že z Číny je tak patrná jistá míra nervozity. Ukrajinský portál RBC cituje analytičku Vandanu Hariovou, která tvrdí, že obavy v Pekingu přicházejí právě kvůli restrikcím ze strany Evropy a sankcím ze strany USA.
Obzvláště ty říjnové, zaměřené na Rosněft a Lukoil, prý „změnily pravidla hry“. Americký prezident Donald Trump se jimi pokoušel svého ruského protějška Vladimira Putina dostat k jednacímu stolu. Zatím neúspěšně.
Statisíce barelů ropy denně
Zmíněný ukrajinský deník hlásí, že dle odhadu analytiků z Rystad Energy AS by čínský import ruské ropy v listopadu mohl klesnout na 500 až 800 tisíc barelů denně.
Ačkoliv se i tak jedná o obrovské množství, v reálu by šlo o pokles až o dvě třetiny oproti běžnému odběru.
Úbytek čínského odběru ruské ropy přichází v době, kdy se další velký konzument černého zlata – Indie – odhodlal k podpisu smluv s americkými společnostmi na dodávky LNG. Mezitím si Indové podle agentury Reuters snaží zajistit dodávky ropy odjinud než z Ruska. Řeší zejména státy Perského zálivu.
PODÍVEJTE SE: Zkáza ruské superzbraně. Záběry Ukrajinců odhalují trumf Kremlu, který dosud nikdo neviděl.








