Vrahy nemá rádo ani podsvětí. Toto pravidlo odstartovalo vyšetřování Orlických vražd. Takzvaná „galérka“ totiž začala mluvit o skupině, která likviduje lidi pro peníze. Proč? Nikdo si nemohl být jistý tím, kdy se stane sám obětí. Pro policii odstartovaly celé vyšetřování dvě vraždy podobného provedení.
ČTĚTE TAKÉ: Mrázek zemřel hodně rychle, byly tam potrhané orgány. Detektiv vzpomíná na kmotrovu vraždu
„Ta kauza začala pozvolna a nenápadně. Odvíjelo se to od případu vraždy jednoho pražského vymahače a kolegové ze Středočeského kraje řešili podobnou kauzu,“ vzpomíná Jan Štoček, proslulý bývalý detektiv pražského oddělení vražd. „Začali jsme na tom dělat – zaplaťpánbůh, jsme se domluvili, kdo co a jak bude dělat – a čekali jsme, co z toho bude. No a nakonec z toho vzešla tato kauza, kde těch vražd bylo asi pět, možná šest.“
Matkovražda
Jeden z členů takzvaných „orlických vrahů“ dokonce dokázal zlikvidovat vlastní matku. „To byla vražda paní v Měchenicích. Byla to máma jednoho z těch hlavních pachatelů. On chtěl peníze, a tak ho nenapadlo nic lepšího, než že zabije svou mámu a bude po ní dědit barák,“ říká Štoček v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Hlavním likvidátorem mezi orlickými vrahy byl však Ludvík Černý. „Jemu nedělalo problém kohokoliv jakkoliv zabít. I Kopáč ho obdivoval v jeho otrlosti,“ komentuje bývalý kriminalista.
Černý přitom jako vrah prý vůbec nevypadal. „My jsme se na něj šli s kolegou podívat, když ráno jel do práce. Šel na zastávku MHD a jel do Motola,“ připomíná Štoček. „Prohlížel jsem si ho jako nenápadný cestující a říkal jsem si: tohle není možné, to není přece pachatel vraždy. Většinou je pachatel vraždy drsnější chlap. Ne, že by to měl každý vepsané v obličeji, ale prostě vypadá většinou trochu jinak. Alespoň podle mých tehdejších zkušeností. Černý na to nevypadal. Mírumilovný pohled, mladý kluk…“
Zatoulaný sud
Zlomovým momentem v kauze orlických vražd bylo vylovení sudů s mrtvolami z orlické přehrady. Ty se následně převážely na pitvu do Prahy. Jedna z cest ale neproběhla hladce a kriminalisté zažili několik desítek minut velké nejistoty.
„Člověk někdy nedomyslí, co všechno se může stát. Přijel mladý kluk se služební Avií, s tím, že nám sud převeze do Prahy na pitevnu. Takže se to naložilo. A člověk, jak byl rozjetý a nepočítal s tím, že řidič nezná Prahu, tak jsem mu řekl jen: Jeď co nejrychleji na Vinohrady, na pitevnu, to je pavilon G. My tam na tebe budeme čekat. No a kluk se nezeptal, kde je Vinohradská nemocnice,“ popisuje Štoček v rozhovoru. A následovalo dlouhé čekání. „Byla otázka, jestli po něm vyhlásit nějaké pátrání… Nakonec přijela dvě policejní auta a za nimi jel ten hoch s Avií. Ptal jsem se ho, kde byl. A z něj poprvé vypadlo, že nezná Prahu a neví, kde je Vinohradská nemocnice. Po nějaké době mi vyprávěl, jak jezdil po Praze – tehdy bylo více jak třicet stupňů – sud se ohříval, a vždy když někde zastavil na semaforech, lidi se zastavovali a koukali na to, protože cítili ten mrtvolný zápach,“ vypráví Štoček dnes už s úsměvem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Obrovský úspěch novinářů CNN Prima NEWS. Hlasy zločinu jsou nejposlouchanějším podcastem