Summit budoucnosti OSN připravil cestu pro globální digitální gulag

Jak jsem slíbila již v článku o schválení Paktu pro budoucnost, tak postupně budu přinášet detailnější  informace o tomto dokumentu, pro který v neděli na půdě OSN hlasovala drtivá většina zemí světa.

Dnes jsem již zmínila poměrně zásadní článek, který předává rozhodovací kompetence OSN v případě „globálních otřesů“ a také již víte o tom, že jedním z hlavních témat bylo urychlení Agendy 2030.

Právě s tímto tématem velmi úzce souvisí i zavádění digitální diktatury, které je však možné pouze tehdy, kdy bude mít každý jednotlivec na světě přístup nejen k internetu, ale také k elektřině.

Dokud nebude internet dostupný každému a všude, nebude možné zavést globální digitální měnu (CBDC). Tento krok je zatím možný jen na lokálních úrovních.

V této části paktu pro budoucnost se také všechny země zavázaly k cenzuře názorů, které nejsou v souladu s OSN.

K danému tématu proběhla debata ještě před samotným summitem a i na summitu pak proběhly diskuze o nutnosti připojit k internetu každého a zavést drakonickou cenzuru.

Ještě před samotným summitem 21. září OSN uspořádala svůj akční den 2 „Digitální budoucnost pro všechny.“

Akční den sloužil jako určitý druh demonstrace pro vizi nevolených globalistů o naší digitální budoucnosti, ale abychom se tam dostali do roku 2030, řečníci zdůraznili několik klíčových kroků, které je třeba učinit.

Přístup k elektřině: Lidé se bez elektřiny nemohou připojit k internetu ani používat zařízení a AI vyžadují ke svému provozu obrovské množství energie pro datová centra 
Internetová konektivita pro všechny: Nemůžete vybudovat digitální řídicí síť, aniž byste měli všechny připojené k internetu
Nainstalujte digitální veřejnou infrastrukturu (DPI): Jakmile bude mít každý elektřinu a bude připojen k internetu, lze digitální řídicí síť vybudovat pomocí DPI (digitální ID, rychlé platební systémy, jako jsou programovatelné digitální měny, a masivní sdílení dat)
Zásah proti disentu: Označte vše, co je v rozporu s narativy OSN, jako dezinformace a nenávistné projevy

Místopředseda a prezident společnosti Microsoft Brad Smith uvedl, že jednou z největších technologických tragédií v historii byl velký elektrický předěl mezi globálním jihem a zbytkem světa.

Podle Smithe: „Člověk vidí, že více než 15 desetiletí pokaždé, když elektřina rostla a lidé k ní měli přístup, následoval ekonomický rozvoj.“

Prezident Microsoftu dodal, že elektřina bude potřeba všude, aby umělá inteligence byla všude.

Smith přirovnal ekonomickou infrastrukturu umělé inteligence k infrastruktuře elektřiny a řekl: „Na vrstvě infrastruktury jsou datová centra velká. Jsou drahá, stojí miliardy dolarů, i když vytvořit aplikaci AI je velmi levné.“

„ Budeme muset udělat to, co se pro elektřinu prvních 50 let poté, co byla vynalezena, nikdy neudělalo – využít sílu kapitálu a přinést jej světu a nejen jeho části ,“ dodal.

Zatímco napájení datových center AI vyžaduje obrovské množství elektřiny, je také nutné, aby se lidé připojili k internetu.

Podle UN Global Digital Compact je asi 2,6 miliardy lidí, kteří nemají přístup k internetu, a proto nejsou napojeni na digitální gulag.

Pro Matse Granryda, generálního ředitele Agentury Global System for Mobile Communications Agency (GSMA), je připojení zbývajících 2,6 miliardy lidí k internetu otázkou dostupnosti mobilních telefonů.

„Těchto 2,6 miliardy lidí, drtivá většina – 95+ procent žije pod pokrytím mobilního širokopásmového připojení,“ řekl Granryd.

“ Nepotřebujeme více věcí, nepotřebujeme více základnových stanic, nepotřebujeme ani nic na obloze – je to tam k použití, ale oni to nemohou použít.“

Granrydovým řešením je učinit mobilní telefony dostupnějšími, přičemž jejich ideální cena by měla být kolem 20 dolarů.

S telefonem a mobilním pokrytím za 20 USD se může 2,6 miliardy lidí zapojit do „digitální ekonomiky“ nebo digitální řídicí sítě, v závislosti na tom, jak se na to díváte.

A podle dalšího řečníka není připojení žádný luxus; je to nutnost!

Podle Alana Davidsona, náměstka ministra obchodu pro komunikace a informace a správce v Národní správě telekomunikací a informací (NTIA), „Konektivita není luxus.“

„Toto je naše šance propojit každého na světě s nástroji, které potřebují k prosperitě v moderní digitální ekonomice ,“ dodal.

Po elektřině a připojení k internetu pro všechny je k prosperitě v této moderní digitální ekonomice potřeba digitální veřejná infrastruktura, která byla dalším klíčovým tématem akčního dne 2.

Administrátor Rozvojového programu OSN (UNDP) Achim Steiner vysvětlil roli UNDP při rozšiřování digitální veřejné infrastruktury pro každého a kdekoli.

„Podporujeme rozvoj digitálních politik a strategií, které řídí digitální transformaci na úrovni země,“ řekl Steiner.

„Umožňujeme plánování a rozvoj digitálních základů, které podporují inkluzivní digitální transformace – zejména digitální veřejnou infrastrukturu, která představuje silnice a železniční tratě, abych tak řekl, naší nové digitální éry,“ dodal.

První klíčovou součástí digitální veřejné infrastruktury je digitální identita.

Steiner říká, že digitální identita odemyká služby, které byly dříve mimo dosah, ale podle Světového ekonomického fóra  digitální identita určuje nejen to, k jakým produktům, službám a informacím máme přístup, ale také „ co je pro nás uzavřeno.“

Steiner si představoval budoucnost DPI v roce 2030 a fantazíroval: „ Když se iniciativa digitálního ID dostala k mladé matce, neumožnila jí  jen přístup ke vzdělání a zdravotní péči: „Poprvé cítím, že jsem vidět,“ řekla.“

A to je celý smysl schémat digitální identity – dělat život bez nich téměř nemožným.

A s tolika službami, přihlašovacími údaji a dokumenty, které jsou všechny centralizovány a propojeny v interoperabilním systému, se digitální identita stává nástrojem pro úplnou kontrolu nad jednotlivcem prostřednictvím pobídek, nátlaku nebo jiné manipulace s lidským chováním.

Toto je náš „digitální osud.“

Summit pak oficiálně odstartoval 22. září podpisem Paktu budoucnosti, jehož součástí byly přílohy Global Digital Compact a Deklarace o budoucích generacích.

Dne 22. září se konala doprovodná akce s názvem „ Budoucnost informační integrity a SDGs (cíle Agendy 2030)“, která byla věnována útokům na každého, kdo nesouhlasí s Agendou OSN 2030 a cíli udržitelného rozvoje (SDGs).

Náměstkyně generálního tajemníka OSN pro globální komunikaci Melissa Flemingová , která před dvěma lety prohlásila: „Vlastníme vědu“ a zároveň přiznala partnerství se společností Google za účelem manipulace s výsledky vyhledávání narativů o COVIDu a klimatu, uvedla, že OSN byla vyčerpaná tím, že sledovala dezinformace a nenávistné projevy.

Flemingová vypadala frustrovaná a skutečně překvapená, že lidé nedůvěřují nevoleným globalistickým narativům.

„Dezinformace a nenávistné projevy existovaly vždy,“ řekla Flemingová a dodala: „ale nikdy jsem nebyla v situaci, kdy bych se musela snažit komunikovat v prostředí, které je tak toxické a aktivně působí proti silám pro dobro.

Neměli jsme jako OSN jinou možnost, než začít jednat.“

Řekla, že je její odpovědností informovat svět o stavu světa, například o údajích o klimatických změnách.

Flemingová si posteskla, že lidé nekupují to, co prodává, dokonce do té míry, že velké technologické platformy snižovaly hodnocení OSN, což přisuzovala dezinformacím a nenávistným projevům.

„ Svým způsobem jsme se tím tak vyčerpali. Proč to děláme? Během cesty jsme dokonce zjistili, že obsah OSN byl snižován právě na platformách, o kterých jsme si mysleli, že jsou velkou příležitostí oslovit lidi široko daleko,“ dodala.

Podle Flemingové, pokud nesouhlasíte s OSN, pak se podílíte na dezinformacích a nenávistných projevech – to bylo v podstatě společné téma celého zasedání.

Generální ředitelka think-tanku New America Ann-Marie Slaughterová byla mezitím velmi znepokojena tím, že online může „kdokoli říct cokoliv.“

Generální ředitel Centra pro boj proti digitální nenávisti (CCDH) Imran Ahmed se během stejného zasedání zaměřil na lidi, kteří šíří takzvané dezinformace a nenávistné projevy (např. vše, s čím establishment nesouhlasí), když tvrdil, že jsou zodpovědní za tisíce úmrtí.

Ahmed obvinil „dezinformátory“ z toho, že byli zapleteni do genocidy v Myanmaru, z toho, že způsobili, že se malé holčičky dívaly na svoje těla znechuceně, že některé lidi přiměli věřit, že změna klimatu je podvod, a že přesvědčili statisíce lidí nebrat COVID „vakcínu“ a tím je zabíjet.

Ahmed tvrdil:

„Nezáleží na tom, která politická otázka je ústřední pro vaše obavy o budoucnost; odstranění poruchy v našem informačním ekosystému se stalo nedílnou součástí řešení.“

Například: „ Pokud vám záleží na klimatu, pak vás znepokojuje přílivová vlna klimatických dezinformací navržená tak, aby podkopala vědecký konsenzus, na kterém sedí náš ekosystém analýz a řešení.“

Nevolení globalisté se již rozhodli, že jejich vize, jejich politika a jejich dogmatická přesvědčení jsou jediné přijatelné na světové scéně.

Vše, co je v rozporu, musí být považováno za dezinformaci nebo nenávistné projevy, a oni rádi spojují tyto dvě věci, takže je lze libovolně házet do jednoho pytle, a tedy snáze zaútočit na jeden zátah.

Jak odhalil Summit budoucnosti, naše digitální budoucnost je taková, kde musí nejprve všem zajistit elektřinu, aby se všichni mohli připojit k internetu.

Poté, jakmile budou všichni připojeni, může začít digitální gulag digitální veřejné infrastruktury, který se skládá z digitálního ID, programovatelných digitálních měn a masivního přeshraničního sdílení dat.

Odtud je to masová cenzura, deplatformování, demonetizace a snižování hodnocení pro každého, kdo není v souladu s narativy OSN , zejména pokud se to týká Agendy 2030 a jejích cílů.