Na úvod je třeba připomenout něco, co se u nás (zatím) nijak masově nezavedlo: Švédsko – podobně jako jiné západní obohacované země – již před časem změnilo kritéria přijímání na vysoké školy, kdy je důležitější příslušnost k nějaké menšině než znalosti.
Tedy původní Švéd s velmi dobrými znalostmi má mnohem menší šanci na přijetí než průměrný Arab či Afričan. Podobná politika nedávno panovala i na školách v USA pod známou zkratkou DEI (diverzita, rovnost, inkluze).
Snaha o multikulturní vysoké školství vedla samozřejmě přímou cestou do pekel. V případě Švédska nelze „zhloupnutí“ mládeže považovat za důsledek lockdownů, protože tam žádné nebyly.
Tam jde skutečně především o důsledek politiky samotných univerzit, které tak kopírují zvyklosti na amerických či britských univerzitách. Není proto divu, že se nyní mezi univerzitními studenty objevuje stále více jedinců, kteří neznají učivo 1. stupně základní školy!
Článek samozřejmě nezmiňuje, že zásadním problémem je politika DEI, která degraduje vzdělávání i v mnoha dalších zemích. Raději snižují nároky a studentům zajišťují doučování, aby během univerzitních studií dohnali to, co se měli naučit na základní škole.
Pokud by tak činili na genderových studiích, nebyl by to problém, zde se však jedná o budoucí účetní, bankovní úředníky a ekonomy…
Švédské univerzity bijí na poplach kvůli rostoucí krizi v takzvaném vysokém školství ve Švédsku: stále více studentů ekonomie postrádá matematické dovednosti, které by se měli naučit na základní škole.
Nyní šest zástupců ekonomických programů píše na DN Debatt, že se situace vymkla kontrole.
„V programech obchodní administrativy jsou studenti, pro které je obtížné správně zaokrouhlit, převést desetinná čísla na procenta a vypočítat zlomky,“ píší.
Mnozí mají také špatnou matematickou gramotnost a nereagují, když je vypočítaný výsledek zjevně nepřiměřený.
Podle Christiny Öbergové, profesorky obchodní administrativy na Linného univerzitě, je tento problém ve výuce jasně patrný.
„To je něco, čeho si všímáme velmi jasně. Jsme nuceni snížit požadavky,“ říká pro Aftonbladet.
Univerzity nyní musí využívat státem financované zdroje, které jsou ve skutečnosti určeny pro akademické vzdělávání, aby pomohly studentům ekonomie učit se matematiku na úrovni základní školy.
„Instituce vyššího vzdělávání nedostávají na tyto vzdělávací iniciativy žádné další zdroje. Náklady je tedy třeba brát ze státních prostředků, které jsou ve skutečnosti určeny na výuku na univerzitní úrovni,“ uvádí se v článku v debatě.
„Musíme vynaložit více zdrojů na to, abychom je dostali na palubu, a toto jsou zdroje, které mohly jít na jiné věci,“ pokračuje Christina Öbergová.
Kromě toho, že mnoho studentů nezvládá studium, hrozí, že tento vývoj bude mít podle autorů článku vážné důsledky pro Švédsko jako celek.
Nedostatek účetních dovedností již vedl k tomu, že některé zakázky byly zadávány subdodavatelům v zahraničí, což může představovat riziko, pokud zakázky skončí například v Číně a dalších zemích s vysokým IQ.
„To může vytvořit větší vzdálenost od osob s rozhodovací pravomocí a také představovat bezpečnostní riziko,“ píší autoři.
Diskutující chtějí vidět dlouhodobé řešení a navrhují tři konkrétní opatření: systémovou perspektivu se spoluprací mezi úřady a vysokými školami, větší šíření dobrých příkladů a revizi toho, jak jsou rozdělovány zdroje pro vysokoškolské vzdělávání.
„Obchodní administrativa je největším předmětem vysokoškolského vzdělávání ve Švédsku s více než 43 000 registrovanými studenty,“ píší.
„V univerzitním světě máme nerovnoměrné rozdělení mezi tím, kolik prostředků jde na vzdělávání,“ říká Öbergová.
Diskusní článek podepisují zástupci mimo jiné z Uppsala University, Linnaeus University, Mälardalen University a tzv. Karlstad School of Business, Economics and Law. Autoři uzavírají jasnou výzvou:
„Protože chceme, aby ekonomové budoucnosti uměli počítat, nemůžeme usnout na vavřínech. Je čas jednat.“
[Celkem: 0 Průměrně: 0]
