
Podle Švihlíkové je v současné době velmi oslabený sociální dialog v rámci tripartity. „Těchto výtek jsem v minulých letech slyšela opravdu hodně. Když byly dobré časy, tak se odborům vytýkalo, že byly málo agilní a že kdyby byly bývaly horlivější, tak by mzdy mohly růst ještě víc,“ sdělila ekonomka v pořadu 360°.
ČTĚTE TAKÉ: Pole pro růst platů se otevřelo, uvedly odbory po jednání. Jurečka sdělil, kdy vláda rozhodne
Poté jim prý bylo vytýkáno, že jsou příliš silné. „Tím prý zvyšovaly sociální napětí. Mám někdy pocit, že v určitých kruzích jsou odbory takový univerzální padouch, který může za všechno,“ shrnula Švihlíková, podle níž je role odborů v naší ekonomice velmi důležitá.
Bednářovi však na odborech vadí absence konstruktivní debaty. „To jsme mohli vidět například v tom, že odbory v minulosti tlačily na nárůst minimální mzdy, ale zároveň si stěžovaly na příliš vysokou inflaci. Když napálíte minimální mzdu, tak vám to rozjede inflační spirálu,“ upozornil pedagog z NF VŠE.
Podle ekonomického poradce premiéra Štěpána Křečka je „základním problémem odborů“ to, že přestaly hájit práva zaměstnanců a postavily se na stranu důchodců. „S odboráři jsem vedl dlouhé diskuze a oni byli proti rušení superhrubé mzdy, čímž odmítali zaměstnancům snížit daně. Nicméně v zájmu zaměstnanců přeci je, aby měli daně co nejnižší,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Křeček.
Tím se podle něj stavěly proti zaměstnancům, ale přitom požadovaly co největší valorizaci penzí. „To výrazně zatížilo státní rozpočet a potom už nezbyly peníze na přidávání zaměstnancům,“ dodal ekonom.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Schyluje se k ostré koaliční debatě. Státní zaměstnanci ale přidáno dostanou, míní experti
