Švýcarsko jako testovací laboratoř WHO pro globální systém sledování a kontroly zdraví

Zatímco pozornost většiny světa se nyní soustřeďuje k jiným problémům, v pozadí stále probíhá instalace digitální diktatury, která umožní zavést globální digitální diktaturu, ve které bude každý jedinec plně sledován a ovládán.

Ať už jde o digitální identity (ID), digitální měny centrálních bank (CBDC) či testování systémů sociálních kreditů – vše je na postupu se současným přechodem k bezhotovostnímu světu, ve kterém bude každý jedinec 24 hodin denně sledován.

A toto sledování se má týkat také vašeho zdraví. V tomto ohledu se už po celém světě testují různé typy digitálních očkovacích průkazů začleněných do digitálních identit a digitalizují se zároveň i zdravotní záznamy.

Například EU již letos testuje v 6 zemích digitální očkovací průkaz, který se od roku 2026 bude zavádět po celé EU. Zároveň dochází k digitalizaci a centralizaci zdravotních záznamů všech občanů členských zemí.

Mezitím se totéž testuje i v dalších zemích, přičemž samotná WHO si jako testovací zemi zvolila Švýcarsko. To je celkem logické, protože v zemi je také sídlo této zločinecké organizace.

Jak se navíc ukazuje, tak zemím, které se rozhodly WHO opustit, zřejmě nebude podobný krok k ničemu…

„WHO 2.0“ je koncept, který zahrnuje mnohem více než jen další rozvoj Světové zdravotnické organizace. Popisuje komplexní převzetí globálního řízení zdravotnictví sítí zúčastněných stran v oblasti digitálního zdraví, tj. globálních hráčů v odvětví digitálního zdraví.

Tito aktéři jsou do značné míry nevoleni a stále více kontrolují globální zdravotní standardy prostřednictvím svých sítí a databází.

Tradiční WHO jako instituce by mohla v budoucnu zaniknout, aniž by to mělo znatelný dopad na globální zdravotní politiku, protože digitální infrastruktury jsou již dávno zavedeny a rozhodovací mechanismy nadále probíhají prostřednictvím institucí, jako je Světová banka, Světové ekonomické fórum (WEF) nebo Big Tech společnosti.

Myšlenka odchodu jednotlivých států z WHO, jak se nedávno rozhodly USA, Indonésie nebo Argentina, je uvedena na pravou míru.

Zdá se, že odchod z WHO má malý dopad na cíle globální agendy, protože digitální zdravotní osvědčení, očkovací registry a interoperabilní databáze jsou již hluboce integrovány do národních zdravotnických systémů.

Action Alliance Free Switzerland (ABF) se v současné době podrobně zabývá tímto možným vývojem v zajímavém článku.

„Stará“ WHO se svými nákladnými očkovacími kampaněmi a byrokratickou strukturou je z pohledu příznivců WHO 2.0 reliktem minulosti.

Digitální zdravotnická infrastruktura nahrazuje fyzická, nákladná zdravotnická zařízení za systémy, které dokážou nejen shromažďovat zdravotní data, ale také řídit pohyb každého občana v reálném čase.

Elektronický průkaz pacienta (EPD) a digitální zdravotní certifikáty slouží jako základ pro komplexní kontrolní systém. Každý, kdo není registrován v těchto digitálních sítích, by mohl být účinně vyloučen ze společenského života.

Ve Švýcarsku, zemi známé svou průkopnickou rolí v iniciativách globálního vládnutí, se tento digitální zdravotní systém již testuje.

Neziskovka digital switzerland a řada pilotních projektů buduje síťovou zdravotnickou infrastrukturu, která by později mohla sloužit jako model pro globální trh.

Centrálními prvky tohoto systému je zavedení elektronické identity (e-ID), elektronického záznamu pacienta a zdravotních potvrzení, které by mohly v budoucnu regulovat přístup k zaměstnání, cestování a sociálním dávkám.

Na vytváření tohoto ekosystému digitálního zdraví se podílí řada významných technologických společností a globálních organizací , včetně IBM, Accenture a Microsoftu. 

Ústřední roli však hrají také vnitrostátní aktéři, jako jsou švýcarské zdravotnické orgány.

Spolu s mezinárodními organizacemi, jako je Světová banka, Gates Foundation a GAVI, se buduje globální síť, která by mohla nejen zpracovávat data, ale také rozhodovat o lékařském ošetření, přístupu k sociálním dávkám nebo dokonce svobodě cestování.

WEF zase podporuje „zdravotní péči založenou na hodnotách,“ což v praxi znamená především úsporu nákladů prostřednictvím automatizovaných rozhodovacích procesů.

Analýzy založené na umělé inteligenci, které monitorují zdravotní stav a vyhodnocují jednotlivá rizika, by mohly zajistit, že s lidmi bude zacházeno odlišně v závislosti na jejich digitálním zdravotním skóre – od schopnosti pracovat až po přístup ke zdravotnickým zařízením.

Jako země, která se ráda považuje za neutrální a progresivní, je Švýcarsko nejen místem pro mezinárodní organizace, ale také testovacím místem pro tyto iniciativy v oblasti digitálního zdraví.

Zde se shromažďují, zpracovávají a propojují digitální zdravotní údaje, takže populace je integrována do globální sítě. Tento proces se často prodává jako „zmocnění“ občanů, ale ve skutečnosti to neznamená nic jiného než hluboké sledování a kontrolu jednotlivce.

Se zavedením EPD a Global Digital Health Certification Network (GDHCN) se zdravotní údaje švýcarských občanů stávají stále více mezinárodně standardizované a dostupné.

To, co začalo jako neškodný systém boje s pandemií, se mohlo vyvinout v globální model pro řízení a vyloučení občanů.

WHO 2.0 je navržena tak, aby vytvořila systém pro kontrolu chování na základě digitálních zdravotních dat. To jde daleko za lékařská opatření.

Pomocí umělé inteligence a digitálních hodnocení zdraví jsou zdravotní práva a přístup ke společenským zdrojům určovány dynamicky – na základě osobních údajů o zdraví, chování a společenských aktivitách.

Ti, kteří nezapadají do systému nebo dostávají nízké skóre digitálního zdraví, mohou být vyloučeni z důležitých oblastí života, ať už jde o cestování, práci nebo přístup k sociálním dávkám.

Závěr

Digitální zdravotnická síť WHO 2.0 nabízí obrovské příležitosti ke zvýšení efektivity a snížení nákladů, ale přináší také velká rizika: svět, ve kterém jsou marginalizováni nebo vyloučeni ti, kteří do systému nezapadají nebo odmítají dodržovat digitální požadavky.

Švýcarsko hraje klíčovou roli jako testovací laboratoř pro globální ambice této digitální zdravotnické agendy, protože jsou tam zastoupeni všichni aktéři (sídlo WHO, „banky všech bank“ BIS i pobočky OSN) a země nabízí dobré podmínky jak pro zavedené společnosti, tak pro začínající podniky.

Zda a jak se vytvoří odpor vůči tomuto systému – a zda je vůbec možné uniknout tomuto neviditelnému vyloučení ze zásadních oblastí života, se teprve uvidí.