Tak trochu jiní vojáci. Zájem o aktivní zálohu roste, uchazeči mají můj obdiv, říká Matýzka

Mohli by si cílevědomě budovat kariéru. Chodit po mejdanech. Trávit doma čas s rodinou. Místo toho na několik týdnů ročně vyrazí do kasáren a dobrovolně podstupují vojenský dril.

Stanou se členy aktivní zálohy.

Promění se v pomocníky regulérní armády do zlých časů.

DÁLE ČTĚTE: V Afghánistánu se před námi odpálil islamista, v Mali jsem se bál malárie, říká válečný veterán

„Že ty zlé časy třeba nikdy nepřijdou? Štěstí přeje připraveným. Připravovat se na problém, jakmile už nastal, je pozdě,“ tvrdí plukovník generálního štábu Alois Matýzka. „Každé cvičení se členy aktivní zálohy končím slovy: Máte můj obdiv, úctu, respekt. Protože to děláte ne pro peníze. Ne proto, že to na vás zbylo. Ne proto, že nic jiného neumíte. Děláte to proto, že to považujete za správné.“

Co si mám přesně představit pod pojmem aktivní záloha?
Jde o jeden ze čtyř způsobů, jak se dá zapojit do obrany České republiky. Můžete být vojákem z povolání. Účastnit se dobrovolného vojenského cvičení. Rozhodnout se pro dobrovolné předurčení – to znamená, že prozatím podstoupíte jen zdravotní prohlídku, výcvik absolvujete až ve chvíli zhoršení bezpečnostní situace. Anebo to zkusíte v aktivní záloze. Což je podle mého druhý nejdůležitější způsob hned po vojákovi z povolání.

Povinná vojenská služba skončila v Česku roku 2005. Co vede lidi 20 let poté k tomu, aby jako aktivní záloha dobrovolně podstupovali vojenský dril?
Snad potřeba, aby byli dvakrát občany. Jednou jsou jimi v civilním životě. Podruhé jako vojáci, připravující se na krizové situace. Nesmírně si takového přístupu vážím. Jako si každý z nás chrání svůj pozemek plotem, své auto garáží, svůj dům alarmem, tak se i stát snaží chránit sám sebe. Jednak si k tomu účelu vytváří armádu, vedle toho též buduje aktivní zálohu. Je to opravdu v širším měřítku to samé, jako když chráníte sebe a svou rodinu; jen o něco vyšší level. V aktivní záloze to děláte jak pro své blízké, tak pro okolí, sousedy, známé i neznámé. Pro budoucnost této země.

Nepřipravujme se na válku, ale na kritické situace

Zvyšuje se zájem Čechů o aktivní zálohu proto, že máme válku za humny?
V poslední době se hodně objevuje názor, že vnější a vnitřní bezpečnost spolu úzce souvisí. Aby bylo jasno – aktivní záloha se primárně nepřipravuje jen na válečný konflikt. Během cvičení spolupracujeme s Integrovaným záchranným systémem, připravujeme se i na kritické situace, které mohou být doprovodným jevem ozbrojeného konfliktu – na povodně, blackout, tornádo, migraci, covid… Neříkám tedy: Buďte připraveni na válku. Říkám: Připravte sami sebe na krizovou situaci, abyste v takové chvíli nezatěžovali Integrovaný záchranný systém. Aby se pak nemusel věnovat vám, spíš někomu, kdo to skutečně potřebuje. Pokud se tohle podaří, je to obrovský přínos.

Dobře, nejde tedy jen o válku. Když už se ale kousek od nás přece jen bojuje, není aktivní záloha o to potřebnější?
Nechci ze své pozice posuzovat, jak velkou máme mít profesionální armádu. Nicméně i náčelník generálního štábu se na nedávných Dnech NATO vyjádřil, že bez aktivních záloh by to dnes nešlo. Při vědomí toho, co řekl vzápětí – že obrana vlasti není jen věcí armády. S tím souhlasím, je to věcí nás všech. Věcí připravenosti celé společnosti na krize a krizové situace. Armáda je jen určitou součástí. Dostatečně robustní, připravená záloha je v tomto ohledu z mého pohledu nezbytností.

Jak se k ní člověk může připojit?
Požadavky na zdravotní způsobilost a fyzickou zdatnost se v poslední době snížily, museli jsme se přizpůsobit možnostem mladé generace, u které existují jisté limity. Co naděláme, prostě jsme už nemohli dál vycházet z norem, které platily pro naše otce a dědy.

Co přesně se při testech fyzické zdatnosti podstupuje?
Hází se například medicinbalem do dálky, dělají se dřepy se zátěží. V současnosti ale opravdu sázíme na to, že člověk, který má chuť a potenciál na sobě pracovat, těmito testy projde. Jen musí brát v potaz, že jimi to nekončí, naopak začíná. Je nezbytné, aby na sobě dál pracoval. Při následném fyzickém přezkoušení jsou limity pochopitelně o něco přísnější.

Takže členem aktivní zálohy dnes nebude jen jedinec s výkony vrcholového sportovce?
Určitě ne, pro své znalosti se nám může hodit i schopný ajťák, který při tělocviku nepatřil k přeborníkům. Jen se jeho ambice samozřejmě musí potkat s momentální potřebou armádních sil.

Obecně platí, že nabíráme tři druhy adeptů. Prvním je aktivní záložák působící ve spolupráci s Integrovaným záchranným systémem na takzvaném teritoriu. Je v daném kraji předurčen pro krizové situace, pro střežení a ochranu kritické infrastruktury, spolupracuje s Hasičským záchranným sborem, s Policií ČR. Druhým je voják v aktivní záloze u útvarů. Takový má v případě potřeby doplnit chybějící vojáky z povolání. Třetím je odborník, například lékař, kybernetický specialista, technik. Právě u něj se na fyzickou zdatnost tolik nehledí.

Informovanost společnosti je bohužel zatížena historií, mnoha mýty a polopravdami. Proto se stále najdou lidé, které překvapí, že aktivní záloha se pochopitelně týká i žen.

Cvičení třikrát do roka

Řekněme, že mám zájem stát se členem aktivní zálohy. Co pro to mám udělat?
Stačí se podívat na naše virtuální náborové středisko, všechno lze vyřídit on-line. Pokud máte konkrétnější dotazy, můžete oslovit rekrutační středisko, tam se dozvíte víc. Zdravotní způsobilost se pak kontroluje u prohlídky, která se příliš neliší od té, jak si ji pamatujete z odvodu na povinnou vojnu. Musí se předem vyloučit riziko, aby člověku něco skrytého v budoucnu nezpůsobilo újmu, aby to v krizové situaci neohrozilo jednotku. Asi to znáte: Jednotka je tak silná, jak silný je její nejslabší článek.

Je něco, co mě ze zdravotního hlediska předem diskvalifikuje?
Zdravotní způsobilost má různé kategorie. Jistě – pakliže máte ambici stát se výsadkářem a limitují vás zdravotní okolnosti, pak se nedá nic dělat. Armáda však pro vás může mít i jiné uplatnění. Buď se to někde protne, nebo ne. Rozhodně se nedá říct, že by někdo byl předem handicapován či přímo vyloučen.

Ani kvůli věku? O spodní hranici 18 let jste už mluvil, je ale i nějaká vrchní?
Dříve to bylo 60 let, i tady ale byly limity posunuty. Nově je to tak, že to končí až dnem nároku na starobní důchod.

Řekněme tedy, že jsem byl přijat. Co mě čeká?
Kurz základní přípravy, který probíhá ve Vyškově. Je společný pro všechny, trvá pět až šest týdnů. I pro něj se měnily podmínky, aby to dnešní mladí byli schopni zvládnout. Ani zde proto rozhodně nejde o nic extrémního. Následně podstupujete dvakrát až třikrát ročně pravidelná cvičení v rámci své specializace, která jsou zpravidla sedmi až desetidenní. Voják v aktivní záloze musí na cvičení strávit minimálně čtrnáct dnů v roce.

Jak se to řeší se zaměstnavateli členů aktivních záloh?
Zhruba 50 procent aktivních záloh tvoří zaměstnanci, druhých 50 jsou podnikatelé nebo živnostníci. U těch druhých je to pochopitelně jednodušší, svůj čas si mohou poskládat sami. Firmy se jinak vyznačují různým přístupem. Některé to podpoří, jiné s tím mají problém. Nesmírně oceňuji přístup organizací, které členům aktivní zálohy samy nabízejí benefity, protože to cítí jako správnou věc.

Musí si lidé kvůli aktivní záloze brát v práci dovolenou?
Někteří ano, protože by jim to jinak zaměstnavatel neumožnil… Obecně však platí, že když jako zaměstnanec dostanu povolávací rozkaz na vojenské cvičení a neprodleně jej odevzdám zaměstnavateli, měl by mít povinnost mě uvolnit. Formálně jde o formu neplaceného volna. Jakmile jsem na cvičení, zaměstnavatel se mnou pak už nemá žádný náklad. Jsem plně živen armádou. Zaměstnavatel má dokonce nárok na náhradu za to, že mu na tu krátkou dobu chybím; může si za to třeba najmout zastupujícího brigádníka.

Lhůta pro povolání aktivní zálohy: týden

Kolik si člen aktivní zálohy vydělá?
Záleží, jak kdo. Celková částka se skládá třeba ze služného (počítá se podle hodnosti, například vojín má 20 800 korun měsíčně, svobodník 34 200 korun, desátník 35 900 korun), odměn, náborového (30 tisíc korun ročně) a stabilizačního příspěvku (2 000 korun měsíčně). Voják má kromě toho nárok na bezplatné stravování a ubytování poskytované ve vojenském zařízení.

Kdy mi pak pípne textovka, že jsem jako člen aktivní zálohy potřeba? Jakmile se třeba přižene tornádo, jak se nedávno stalo právě u vás na jižní Moravě?
Zas tak rychlé to není. Vámi zmíněná textovka pípne na mobilu nejdřív mně, řediteli krajského vojenského velitelství. V první fázi podobné pohromy nastupuje Integrovaný záchranný systém. Pakliže je průběh větší či dlouhotrvající, žádá se o pomoc regulérní armáda. A až pokud to zabere delší dobu, musí-li dojít k vystřídání unavených lidí, nastupuje též aktivní záloha. Lhůta pro její povolání se s úpravou zákona v roce 2024 zkrátila – z 30 dnů jsme v krizi schopni ji povolat do pouhého týdne.

Jak i v tak vypjaté chvíli vyjde člen aktivní zálohy ze srovnání s profesionálním vojákem?
Nezpochybnitelné je, že své přednosti mají oba. Víte, já si velmi členů aktivní zálohy vážím. Chápu, že si zároveň chtějí zachovat své civilní povolání, že třeba není v jejich zájmu měnit způsob života. Ostatně pozor – velmi často se stává, že někdo z nich přejde časem mezi vojáky z povolání. Pro mě je v nich obrovský rekrutační potenciál. Tihle lidé vědí, do čeho jdou. Dělají to bez ohledu na výši ohodnocení. I peníze, které dostanou za cvičení, jsou ochotni investovat do své výstroje a vybavení.

Zkušenější a starší kolegové, kteří před 21 lety stáli u zrodu aktivní zálohy, původně vyjadřovali obavy, jestli do této jednotky nebudou lidé chodit kvůli penězům. To se však nepotvrdilo. Mají v drtivé většině naprosto odlišné pohnutky. Pokud si jich nebudeme považovat, můžeme se jednoho dne divit.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Máte krev na rukou, nařkl Rajchl vládu kvůli Ukrajině. Vyprávíte pohádky, odvětil Sokol