Mimořádný summit evropských lídrů svolal předseda Evropské rady António Costa pod vlivem stupňujícího se tlaku USA a jejich snah o převzetí Grónska. Nakonec se čtvrteční schůzka odehrávala v o poznání uvolněnější atmosféře. Donald Trump se totiž o den dříve dohodl s šéfem NATO Markem Ruttem na „rámcové dohodě“ o Grónsku a ustoupil od hrozby uvalení […]
Menej ako 1 min. min.
Mimořádný summit evropských lídrů svolal předseda Evropské rady António Costa pod vlivem stupňujícího se tlaku USA a jejich snah o převzetí Grónska. Nakonec se čtvrteční schůzka odehrávala v o poznání uvolněnější atmosféře. Donald Trump se totiž o den dříve dohodl s šéfem NATO Markem Ruttem na „rámcové dohodě“ o Grónsku a ustoupil od hrozby uvalení cel. „Jsme jednoznačně v lepší pozici než před 24 hodinami,“ sdělila médiím po summitu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
ČTĚTE TAKÉ: Musíme být připraveni na agresivní změnu Trumpovy rétoriky, řekl Babiš po jednání Evropské rady
I přesto byly transatlantické vztahy hlavním tématem jednání. A závěr z něj je jednoznačný – Evropa směřuje k nezávislosti a již není cesty zpět, píše web Politico. „Víme, že musíme pracovat jako nezávislá Evropa,“ dodala po pětihodinovém setkání von der Leyenová.
Překročení Rubikonu
Čtvrteční jednání se obešlo bez hádek, bouřlivých projevů i přijetí jakýchkoli rozhodnutí. Celou schůzku podle diplomatických zdrojů spojovalo porozumění a pochopení, že jsme v kritickém zlomu mezi starým světovým pořádkem, který vznikl po druhé světové válce, a tím novým. V něm se již Evropa nemůže na USA spoléhat.
„Toto je moment překročení Rubikonu,“ řekl Politicu diplomat EU s odkazem na metaforu nevratného rozhodnutí. „Jedná se o terapii šokem. Evropa se již nemůže vrátit k tomu, jak to bylo dříve. Lídři to říkají už několik dní,“ dodal.
Jak bude tento nový svět vypadat, je stále ve hvězdách. Tento týden se však objevily náznaky. Počáteční reakce lídrů EU na krizi v Grónsku – pozastavení obchodní dohody mezi EU a USA, vyslání vojáků do Grónska, hrozba rozsáhlých obchodních odvetných opatření proti USA – byla ochutnávkou toho, co by mohlo přijít.
Po nezávislosti volá už i východní Evropa
Novým rysem, který experti v posledních dnech a týdnech pozorují, je nezvyklá jednota 27členného bloku. Tu se lídři budou snažit udržet. Rychlá a jednotná reakce Evropy na hrozby Donalda Trumpa z tohoto měsíce podle nich nemůže být ojedinělá.
Naopak, podle nich bude nutné definovat společný přístup Unie ke všem otázkám. „Nemůže jít jen o energetickou bezpečnost nebo obranu, nemůže jít jen o ekonomickou sílu či obchodní závislost – musí to být všechno najednou,“ řekl jeden z diplomatů.
„Strategickou autonomii“ Evropy donedávna prosazovali primárně členové ze Západu. Východní křídlo EU bylo kvůli expanzivní hrozbě Ruska pevně připoutáno k Washingtonu, neboť spoléhalo na jeho podporu v případě nutnosti obrany území. To se nyní kvůli Trumpově rétorice změnilo a i země přímo vystavené expanzivním choutkám Moskvy projevují ochotu připojit se k úsilí o nezávislost.
„Vždy jsme respektovali a akceptovali americké vedení. Ale to, co dnes v naší politice potřebujeme, je důvěra a respekt mezi našimi partnery, nikoli dominance a nátlak. To nefunguje,“ uvedl premiér Polska Donald Tusk. Právě jeho země platila za jednoho z nejpevnějších spojenců USA na východě Evropy. Nyní se však i jeho pozice posouvá a Tusk nedávno podpořil použití nástroje proti nátlaku v případě, že by USA uvalily dodatečná cla.
Silná prohlášení se ozývají i z úst jiných představitelů východní Evropy. Finský premiér Alexander Stubb na fóru v Davosu odmítl, že by se NATO nacházelo v krizi. Naopak Evropa podle něj přebírá více zodpovědnosti. „Vytváříme silnější NATO, než jaké jsme viděli od konce studené války. Evropa se dokáže bránit,“ řekl podle webu Helsinki Times s odkazem na případnou ruskou agresi.
Evropa potřebuje vlastní agendu
Potřebu nezávislosti Evropy ve svém příspěvku před novináři vyzdvihla i šéfka Evropské komise. „Naše práce na nezávislosti je důležitější než kdy jindy,“ řekla von der Leyenová podle webu EUobserver. Učinila tak v souvislosti s novým světovým řádem, se kterým se Evropa musí vypořádat.
„Musíme si stanovit vlastní agendu – Ukrajina, produktivita, konkurenceschopnost, bezpečnost, strategická autonomie,“ vyjmenoval unijní diplomat.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Mír na Ukrajině nebude bez vyřešení územních otázek, zní z Ruska. Jednání s USA trvalo hodiny
