TEST: Litrový Volkswagen T-Cross vrčí jako šicí stroj, řidiče ale neotravuje zbytečnostmi

Volkswagen T-Cross zapadá svými vnějšími rozměry mezi nejmenší crossovery nebo, chcete-li, SUV na českém trhu. Vůz sdílející základ s hatchbackem Polo je navíc sourozencem Škody Kamiq a Seatu Arona. Nabízí stejné motory a velmi podobnou výbavu. Nejsem dámička, takže jsem během testovacího týdne neřešil, jak tento drobný Němec vypadá. Podstatné bylo, co umí.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Elektrický Volkswagen ID.7 chce být Passatem dneška, daří se mu to ale jen částečně

Nabitá kategorie

Kategorie baby SUV praská v Evropě ve švech. Enormní zájem zákazníků o tento typ vozidel způsobil, že pokud zde chce automobilka uspět, musí vyvinout model spadající právě do segmentu velikosti B. Zatím se nejlépe daří Francouzům s jejich Renaultem Captur nebo Peugeotem 2008, ale pozadu nezůstává ani koncernové trio v čele s testovaným Volkswagenem.

Lehké omlazení

V rámci loňského faceliftu dostal T-Cross nové světlomety a vůbec poprvé se u tohoto modelu objevila IQ.Light LED Matrix světla. Detailněji je také přepracovaná zadní partie auta, včetně světelného podpisu. Fajn jsou nové barvy. Jedná se o nemetalický lak Grape Yellow (žlutá), metalický Clear Blue (světle modrá) a stejně tak metalický Kings Red (červená). Model se sice tváří jako menší SUV, ale odveze i pětičlennou posádku.

Zadní sedadla jsou totiž posuvná, a to o 140 milimetrů. Při plném obsazení vozu má kufr (právě podle posunutí sedadel) objem 385 až 455 litrů. Druhá řada se dá sklopit v poměru 60:40, vznikne tím rovná plocha a prostor kufru se rozšíří až na 1281 litrů. Pokud si zákazník pořídí výbavovou linii Life, je možné sklopit i přední sedadlo spolujezdce. Předmět o maximální délce 2396 milimetrů by se sem měl vejít bez problému.

Standardem je nyní digitální přístrojový štít a příjemnou konzervativní grafikou, podstatné funkce ovládnete prostřednictvím směsice dotykových a mechanických tlačítek. Nebo se aspoň můžete snažit. Tlačítka na volantu jsou mechanická, zatímco klima v kabině se nastavuje dotykově. Aspoň, že nechybí kolečko na ovládání hlasitosti audia a tlačítko vypínání systému stop-start, docela snadno vypnete také akustické upozorňování na překročení rychlosti a udržování v jízdním pruhu.

V sérii dostanete centrální 8“ dotykový displej s novou generací multimediálního systému, který můžete za příplatek upgradovat na pokročilejší infotainment s 9,2“ obrazovkou. Celý systém funguje snadno a rychle s Apple CarPlay i Android Auto, všechny propojovací zdířky jsou samozřejmě typu USB-C, indukční dobíjení se v našem případě nekonalo.

Pohonné rozpaky

T-Cross se v Česku prodává se třemi benzinovými motory. Základ představuje turbodmychadlem přeplňovaný tříválec 1.0 TSI s výkonem 95 koní, který v nabídce „litrů“ doplňuje i výkonnější specifikace se 115 koníky. Vrcholem modelu je o jeden válec a pět deci větší agregát 1.5 TSI (150 k). To ovšem nebyl náš případ – jezdili jsme totiž s prostřední verzí s dvouspojkovým sedmistupňovým automatem DSG. Řeknu to takhle: manuály už dnes u aut do města nevyhledávám, ale v tomto případě bych se ochotně obětoval.

Převodovka i motor jako takový reagují na každé sešlápnutí plynu opravdu dlouho a pokud nejedete trvale pod plynem, což se u tohoto typu auta moc nepředpokládá, nepotěší řidiče drobnými záškuby a častými rozpaky, co si vlastně počít. Hotovým infernem je nekonečně dlouho trvající řazení zpátečky, fajn je naopak klasická ruční brzda.

Litrový tříválec se celkem slušně roztáčí zhruba od 2000 otáček výše, hezký zvuk to ale není a na závodění si také nechte zajít chuť. Ale jak říkám, o tom tohle auto není. Podstatné je, že litr umí jezdit úsporně – po okresce klidně za pět litrů, po městě kolem sedmi. T-Cross s předním pohonem jezdí tak, jak by člověk čekal. Není to žádné velké vzrůšo, jistota ale nechybí a městem se propletete hbitě. Jen podvozek by mohl být poddajnější, ale to spraví menší kola.

Závěr

Tak to bychom měli. Volkswagen T-Cross určitě patří mezi to povedenější, co v B-segmentu najdete. V příjemně konzervativním podání nabízí v německém rámci možností osvěžující styl, do kterého je zabalená praktická kabina a „low-endový“ motor s dost otravnou převodovkou. To vše není vůbec levné – s cenou rovných 800 000 korun za testovanou výbavu Style si Volkswagen opravdu věří a to nejen v porovnání s domácí Škodou Kamiq. Kompletní ceník modelu každopádně najdete zde.