Třetina Čechů by chtěla návrat totality. Slováci jsou na tom ještě hůře, uvádí průzkum

„Totalitní režim bez svobodných voleb je dobrý pro naši zemi,“ zní tvrzení položené výzkumníky GLOBSEC, na které měli dotazovaní lidé reagovat. Celých 33 procent dotázaných Čechů na něj uvedlo, že s tím souhlasí. Oproti tomu 65 procent Čechů reagovalo nesouhlasně.

ČTĚTE TAKÉ: Ukrajina odpálila skrytý trumf. Tajné zbraně otřásly Krymem, Zelenskyj zmínil důležitý detail

Horší čísla mezi občany zkoumaných zemí měli pouze Rumuni a Slováci. V obou těchto státech by si návrat totality přálo 36 procent oslovených. Rumuni na tom jsou o ždibec lépe, protože naopak 61 procent lidí se zmíněným tvrzením nesouhlasí. Na Slovensku je to o procento méně.

GLOBSEC své měření kromě výše jmenovaných států provádí také v Maďarsku, Bulharsku, Polsku a pobaltských státech Estonsko, Litva a Lotyšsko.

Právě Pobaltí lze označit za maják antitotality. V Estonsku totiž se zmíněným tvrzením, že totalitní režim bez voleb by byl správný a dobrý pro danou zemi, souhlasí pouhých pět procent. V Litvě a Lotyšsku jen osm procent. Naopak 80 procent Estonců s tvrzením nesouhlasí a stejně tak i 76 procent Lotyšů a 72 procent Litevců.

Pro totalitu se pak vyjádřilo také 17 procent Poláků a 16 procent dotázaných Bulharů. Možná poněkud překvapivě se pro totalitu hlásilo jen 10 procent Maďarů, ačkoliv Budapešť pod dlouholetou taktovkou premiéra Viktora Orbána bývá pravidelně kritizována evropskými institucemi právě kvůli ohýbání pravidel právního státu.

Bijme na poplach, zní od analytiků

Je nutné dodat, že další měření GLOBSEC dopadlo zcela jinak. S tvrzením, že „demokracie coby systém založený na rovnosti, lidských právech, svobodě a vlády práva, je dobrým pro danou zemi“ souhlasilo hned 90 procent Čechů. V tomto žebříčku si Slováci zaostávají o 10 procent a na úplném chvostu jsou Litevci se 77 procenty.

Celkově lze otázku demokracie vs. totalita v rámci průzkumu GLOBSEC zhodnotit tak, že prvně zmíněný systém jasně převládá. „Podpora totalitního zřízení ovšem ukazuje jisté rozdíly u Slovenska, Rumunska a do jisté míry také Česka,“ stojí v komentáři organizace. V tom dále stojí, že alarmující je také míra 15-20 procent odpovědí „nevím“, která se s výjimkou Polska objevuje u ostatních států.

„Volání po totalitním režimu vychází z mnohých historických a politických faktorů. Mělo by se na to velmi rychle reagovat, než se tento sentiment naplno rozmocní,“ varuje analytička GLOBSEC Dominika Hajdů.

GLOBSEC zkoumal za poslední rok celou řadu dalších trendů. Týkají se například podpory Ukrajiny v její obraně před Ruskem nebo otázky, zda by se Kyjev měl připojit k Evropské unii či Severoatlantické alianci.