Trump spadl do vlastní pasti. Z války s Íránem už jen tak nevycouvá, vysvětluje analýza CNN

Americký prezident Donald Trump koncem minulého týdne zahrozil bombardováním íránských elektráren, pokud nedojde k otevření Hormuzského průlivu. Teherán zareagoval slovy o odvetě, že by zapálil klíčovou infrastrukturu v zemích Perského zálivu spolupracujících s USA.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nemůžeme mlčet, řekl papež a vyzval k příměří na Blízkém východě. Předčasné, odmítl Trump

V pondělí už Trump hovořil o možném zmírnění napětí. V rozhovorech s Íránem, které označil za „produktivní“, uvedl 15 bodů pro potenciální dohodu. Podle Íránu se však žádný dialog neuskutečnil. „Nejoptimističtější pohled na aktuální vývoj je, že USA i Írán dospěly do bodu, kdy by další eskalace byla příliš nákladná, a obě strany potřebují najít cestu ven. Takové uvědomění může být začátkem snahy o ukončení konfliktu,“ píše v analýze CNN reportér Stephen Collinson, který se zabývá děním v Bílém domě.

Existuje ale řada důvodů, proč je průlom nepravděpodobný. Trumpova nevyzpytatelná a protichůdná rétorika a neschopnost jeho administrativy uvést konzistentní odůvodnění války nebo naplánovat strategii odchodu totiž znamenají, že jakékoli prohlášení USA postrádá důvěryhodnost. „Trump má navíc ve zvyku provádět útoky i během příměří, které sám navrhl – nebylo by tak překvapením, kdyby vyhlášené pětidenní příměří ohledně útoků na elektrárny ignoroval,“ uvedl Collinson. Někteří si ale také myslí, že Trump přestal útočit, aby uklidnil klesající hodnoty akcií a rostoucí cenu ropy.

Proč Trump potřebuje zmírnit tlak

Trump si možná chce koupit čas i z jiného důvodu. „Americké síly, které by mu mohly umožnit napadnout ostrov Chárg – epicentrum íránského ropného průmyslu a důležité ekonomické centrum –, ještě nejsou plně připraveny,“ popsal Collinson. Jedna expediční jednotka námořní pěchoty vyslaná z Japonska by sice do regionu mohla brzy dorazit, druhá však vyrazila ze západního pobřeží teprve minulý týden.

Vliv má také to, že Trump miluje hyperboly. „Zkušenosti naznačují, že humbuk kolem diplomatického pokroku a tvrzení, že Írán chce dohodu, mohou být přehnané – i když úmyslné klamání je někdy nástrojem, který státníci používají k vytvoření prostoru pro průlomy,“ uvádí Collinson.

Trumpova nepředvídatelnost a snaha zmírňovat problémy, které sám způsobil, jsou známé z jeho života i kariéry. Touto taktikou odkládá důsledky svých činů. Přesto existuje reálné riziko, že v Perském zálivu může jeho metoda selhat. Logika totiž naznačuje, že tak radikální režim, který ztratil svého vůdce a čelí útokům, pravděpodobně nebude ochotný přijmout Trumpovy podmínky.

I kdyby mírové rozhovory začaly – a Pákistán se nabídl, že je zprostředkuje –, není jasné, kdo by za Írán vyjednával. Režim, který má totiž decentralizovanou autoritu a přišel o klíčové postavy, může mít potíže s kolektivním rozhodováním. A pokud, jak se někteří experti domnívají, má nyní Islámská revoluční garda plnou kontrolu, mohl by být ještě tvrdší než dříve. Také by nebylo překvapivé, kdyby íránští vůdci interpretovali prezidentovy zvraty, rozpory a emotivní příspěvky na sociálních sítích jako známky toho, že jejich strategie uvalování ekonomických důsledků na Trumpa funguje.

Proč jsou téměř všechny Trumpovy možnosti špatné

Atentáty na vysoké představitele a útoky USA a Izraele mohly způsobit vážné trhliny v íránském režimu. Zatím se ale žádné zřejmé známky rozpadu neobjevily. Írán oslabený leteckými útoky stále kontroluje důležitou úžinu, takže není jasné, proč by měl ustoupit. Přesto je ale zřejmé, proč Trumpa lákají mírové rozhovory – potřebuje cestu, jak uniknout složité situaci, protože jiné možnosti nejsou příliš atraktivní.

Trump by mohl válku eskalovat a zaútočit na íránská zařízení kolem úžiny. Není ale jisté, že by to zajistilo bezpečný průjezd lodí. Prezident by mohl do oblasti vyslat i pozemní vojáky. „To by ale znamenalo začátek konfliktu, který by připomínal dlouhé války, proti kterým Trump vždy vystupoval,“ napsal Collinson.

A pak je tu možnost TACO (v Americe zažité posměšné označení, že „Trump vždy zbaběle couvne“) – prohlásit vítězství, ať je skutečné nebo ne. „Odchod by ale rozzlobil spojence v Perském zálivu a posílil Írán. Kdyby válka skončila bez kontroly nad íránským vysoce obohaceným uranem, Írán by mohl jednou získat jaderné zbraně a Trumpovo hlavní odůvodnění války by ztratilo smysl,“ uvedl Collinson. Dodal, že prezidenti často čelí krizím, které nepřicházejí s dobrými možnostmi, ale jen málokdo čelí situacím tak neřešitelným jako ta v Íránu, jíž si Trump sám vytvořil.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Mám velmi špatný pocit, připustil Zelenskyj. Válka proti Íránu tvrdě zasáhne i Ukrajinu