Trumpova internetová hrozba pro Evropu: Drží mocnou zbraň, její použití by bylo zničující

S návratem amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu se vrací i velká digitální hrozba pro Evropu, píše web Politico. Spojené státy mají totiž kontrolu nad jejím internetem. Americká administrativa zahájila obchodní válku a Evropané si začínají uvědomovat, že závislost na několika amerických technologických gigantech dala Washingtonu do rukou silnou zbraň.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Neplánujeme ho zabít, alespoň zatím, řekl Trump k vůdci Íránu. USA dochází trpělivost

Důležitou součástí internetu je takzvaný cloud computing, který podnikům poskytuje virtuální přístup k úložišti dat a výpočetnímu výkonu. Pohání vše od e-mailů, přes videa, až po průmyslové zpracování dat a vládní komunikaci. Více než dvě třetiny trhu ovládají tři američtí giganti – Amazon, Microsoft a Google. Evropa se tak dostává do rukou firem, které se sbližují s americkým prezidentem, aby se vyhnuly hrozícím regulacím a pokutám.

Zastánci suverenity v Evropě proto vyjadřují obavy, že závislost na cloudu znamená, že americké agentury mohou díky americkým zákonům špehovat citlivá data Evropanů uložená na serverech v americkém vlastnictví.

Panují také obavy, že USA by mohly využít svou technologickou dominanci jako zbraň k ovlivňování zahraničí. „Trump opravdu nenávidí Evropu. Myslí si, že jediným cílem EU je ‚podrazit‘ Ameriku,“ řekl Zach Meyers, ředitel výzkumu v bruselském think tanku CERRE. „Myšlenka, že by mohl nařídit vypnutí nebo udělat něco jiného, co by vážně poškodilo ekonomické zájmy, není tak nepravděpodobná, jak by se mohlo zdát před šesti měsíci,“ podotkl.

Takovou hrozbu nevylučuje ani generální ředitel rakouské cloudové firmy Anexia Alexander Windbichler. Na otázku, zda Trump zruší cloudové služby v Evropě, odpověděl: „Nevím. Ale nikdy bych nečekal, že USA budou vyhrožovat, že si vezmou Grónsko. To je šílenější než zrušení cloudu.“

Giganti uklidňují Evropu

Ačkoli výpadek služeb zůstává extrémním scénářem, tuto možnost nevylučují ani američtí technologičtí giganti. Prezident společnosti Microsoft Brad Smith tvrdil, že riziko, že americká vláda nařídí americkým technologickým firmám zastavit provoz v EU, je mimořádně nepravděpodobné, ale připustil, že se jedná o reálnou obavu lidí v celé Evropě.

Společnost Microsoft proto v dubnu oznámila, že do svých smluv s evropskými vládami přidá závaznou klauzuli, aby je udržela on-line, a jakýmkoli příkazům k pozastavení služeb se bude bránit u soudu. V červnu také představila nové funkce, aby uklidnila evropské obavy.

Amazon oznámil novou strukturu řízení pro svou takzvanou „suverénní nabídku“ v Evropě, aby zajistil „nezávislý a nepřetržitý provoz“ a zmírnil obavy. Společnost údajně připravila zaměstnance na otázky zákazníků týkající se mezinárodních zákazů a nařídila jim, aby odpovídali, že „v teoretickém případě, že by k takovým sankcím někdy došlo, by cloudová jednotka Amazonu udělala vše, co je prakticky možné, aby zajistila kontinuitu služeb“.

Ekonomka specializující se na technologie a hospodářskou soutěž a čestná profesorka na University College London Cristina Caffarraová ale podotkla, že americké společnosti by v případě vyjednávání s Trumpem neměly příliš velkou moc. „Pokud se tato politická dimenze stane nepřátelskou, jaká je pravděpodobnost, že společnosti s nejlepšími úmysly budou schopny vzdorovat prezidentovi?“ uvedla Caffarraová.

Záložní plán za velké peníze

Snaha Evropy opustit americký cloud naráží na krutou realitu – zbavit se americké technologické dominance nebude snadné ani levné. „Pokud se podíváte na cloud, umělou inteligenci nebo datová centra, bohužel neexistují dostatečné alternativy k nabídkám amerického digitálního průmyslu,“ uvedl v dubnu bývalý německý ministr financí Jörg Kukies, který zároveň vyzval Evropskou unii, aby v otázce odvetných opatření proti Trumpovi postupovala opatrně.

Iniciativa s názvem „EuroStack“, kterou vytvořila skupina technologických odborníků a ekonomů a kterou podporuje evropský průmysl, si klade za cíl učinit Evropu soběstačnou v oblasti digitální infrastruktury. Náklady odhaduje na 300 miliard eur (zhruba 7,5 bilionu korun).

Hnutí chce, aby rozhodovací orgány při zadávání veřejných zakázek upřednostňovaly firmy z EU, stanovily kvóty pro vládní nákupy a zřídily fond EuroStack na podporu domácího technologického průmyslu. „Na tomto přístupu není nic výjimečného: tyto nástroje průmyslové politiky se již desítky let široce používají v jiných jurisdikcích, včetně USA, kde velké veřejné zakázky poháněly růst dnešních technologických gigantů,“ píší organizátoři.

Meyers z think tanku CERRE ale namítl, že to není tak jednoduché. „Žádají za tento projekt spoustu peněz. Představa, že se tyto peníze zázračně objeví, je dost fantazijní,“ řekl Meyers. Odpůrci, jako je například americká obchodní skupina Chamber of Progress, tvrdí, že náklady by mohly přesáhnout pět bilionů eur (přibližně 124 bilionů korun).

Trumpův vliv na vyvolání rozsáhlých digitálních změn by mohla také výrazně omezit iniciativa v oblasti tvorby pravidel, na které se pracuje v Bruselu. Ta stanoví podmínky pro nové označení určené ke zvýšení kybernetické bezpečnosti cloudových řešení používaných společnostmi a správními orgány. Již několik měsíců ale uvázla v patové situaci mezi zeměmi EU právě proto, že je pro USA citlivým tématem.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trump znovu přitvrdil. S výjimkou jediné země všem výrazně zvýšil cla na ocel a hliník