„Z amerických prostředků máme asi čtvrtinu našeho ročního rozpočtu, což může činit něco kolem jedné miliardy korun. Týká se to hlavně čtyř zemí, kde s americkou humanitární pomocí pracujeme, což je Sýrie, Ukrajina, Demokratická republika Kongo a Arménie,“ řekl CNN Prima NEWS Marek Štýs z Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni. ČTĚTE TAKÉ: Přitvrzuje Trump […]
Menej ako 1 min. min.
„Z amerických prostředků máme asi čtvrtinu našeho ročního rozpočtu, což může činit něco kolem jedné miliardy korun. Týká se to hlavně čtyř zemí, kde s americkou humanitární pomocí pracujeme, což je Sýrie, Ukrajina, Demokratická republika Kongo a Arménie,“ řekl CNN Prima NEWS Marek Štýs z Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni.
ČTĚTE TAKÉ: Přitvrzuje Trump vůči Rusku? U Krymu se objevil americký letoun, následoval útok Ukrajinců
Nejhůř teď pro Člověka v tísni vypadá situace v Sýrii. I když z Trumpovy administrativy zní příslib toho, že základní programy nutné k přežití zachová, plánování rozpočtu to významně komplikuje.
„Osmdesát až devadesát procent procent toho, co děláme, patří do té humanitární pomoci, která zachraňuje životy. Je to rozdělování potravin, jsou to nutriční programy, je to poskytování přístřeší. Na Ukrajině třeba zazimovávání. Ve všech zemích děláme přístup k pitné vodě,“ vypočetl druhy pomoci Štýs.
Třeba Organizace na pomoc uprchlíkům využívá americké peníze přímo v Česku. „27. ledna večer jsme dostali dopis, že máme zmrazit veškeré aktivity v jednom velkém projektu a v jednom menším. Dohromady se jedná asi o 700 tisíc korun. Jde o práci v terénu pro ukrajinské uprchlíky na ubytovnách v Moravskoslezském a Plzeňském kraji,“ uvedl ředitel organizace Martin Rozumek.
V problémech také centrum v Pardubicích
Podobně je na tom i komunitní uprchlické centrum Kalyna v Pardubicích. To spoléhalo na zhruba 800 tisíc korun, z nichž část už došla na jejich účet. „Tyto peníze jsme měli přímo určené na práci s ukrajinskými uprchlíky, aby byli pracovně soběstační a tudíž nezávislí na našem státu, a byli naopak přínosem,“ říká ředitelka centra Petra Srdínková.
USAID za loňský rok poskytla 42 procent veškeré humanitární pomoci celosvětově, kterou sleduje OSN. Snížením prostředků se podle Marka Štýse Spojené státy připravují o vliv v řadě částí světa.
„Je zjevné, že Spojené státy se, pokud bude tento exekutivní příkaz implementován, samy zásadním způsobem ohrožují tím, že se zásadně sníží jejich soft vliv a diplomatické vztahy v Číně, na Blízkém východě, v Asii a v těch krizových regionech,“ doplnil Štýs.
PODÍVEJTE SE: Rusko i Ukrajina se blíží totálnímu vyčerpání. Jednání by teď skončila katastrofou, míní Šedivý
