Turecké „utahování šroubů“. Erdogan uhasil jiskřičku naděje na změnu, popisuje Laně

V neděli večer se už popáté setkaly u istanbulské radnice desetitisíce demonstrantů, informoval deník The Guardian. Protestující požadovali propuštění istanbulského starosty a hlavní tváře opozice Ekrema Imamoglua, který byl v neděli zatčen přímo ve svém domě.

ČTĚTE TAKÉ: Trump není u moci ani 100 dní a dominuje. Opoziční demokraté jsou bezradní, shrnuje analýza

Turecký ministr vnitra uvedl, že od 19. března, kdy protesty začaly, bylo zadrženo 1 133 osob, informoval dále The Guardian. Podle agentury Reuters došlo také k zatčení devíti novinářů.

Policie použila proti demonstrantům před radnicí pepřový sprej a gumové projektily, kterými střílela do davu, píše deník Sky News.

„Tohle je úžasná situace. (…) Udělala z hrstky zlých lidí nešťastníky. Jejich strach roste. Budou se bát, ať se bojí. Protože my spolu s naším národem představujeme spojenectví Turecka. Představujeme ušlechtilé hodnoty Turecké republiky, demokracii,“ napsal v pondělí na síť X Imamoglu.

Oficiálním důvodem, proč k zatčení opozičního lídra došlo, je obvinění z korupce. Všeobecně však je považováno za politický tah, jehož cílem je odstranit hlavního vyzyvatele současného tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana z příštího prezidentského klání.

Likvidace prezidentského protivníka Erdogana?

Zásah policie totiž bezprostředně navazoval na zvolení Imamoglua za oficiálního prezidentského kandidáta Republikánské lidové strany (CHP). A uskutečnil se jen několik dní předtím, než měl být zaregistrován jako kandidát v prezidentských volbách plánovaných na rok 2028.

Vládní představitelé však obvinění z likvidace politického soupeře důrazně odmítají a trvají na tom, že turecké soudy fungují nezávisle. Erdogan zároveň označil demonstrace za „pouliční teror“, informuje server Politico.

V současné době Imamoglu platí za hlavního Erdoganova vyzyvatele. Jak ukazuje server Europe Elects, podle průzkumů veřejného mínění Republikánská lidová strana dlouhodobě dorovnává Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) současného prezidenta Erdogana.

Erdoganův odpor proti opozici přichází také v návaznosti na nečekaně přesvědčivé vítězství CHP v komunálních volbách v roce 2024 v celostátních městech, a to i v okresech, které byly dlouho baštou vládnoucí AK.

Nejde o překvapivý vývoj, říká bývalý diplomat Laně

Přestože celý svět o víkendu sledoval masové protesty s překvapením, podle bývalého českého velvyslance a experta na Turecko Tomáše Laně zdaleka nejde o překvapivý vývoj, ale dlouhodobé směřování Erdoganovy politiky.

„Zatčení opozičního lídra bylo možná trochu překvapivé, protože Ekrem Imamoglu je dvojnásobný vítěz voleb v Istanbulu. Tedy ve městě, kde vyrostl i Erdogan,“ popsal Laně pro CNN Prima NEWS. Výsledek komunálních voleb v Istanbulu – jakkoliv marginální význam v Turecku mají – proto Erdogan bedlivě sleduje.

Pro Erdogana pracují nejen soudy, ale i školy

Imamoglu se každopádně stal osobností, která přesáhla hranice komunální politiky. „Vzhledem k tomu, že CHP zvítězila ve většině velkých pobřežních i vnitrozemských měst, získala na významu. A získal tím na významu i Ekrem Imamoglu,“ vysvětluje Laně.

I když do dalších prezidentských voleb v Turecku zbývají ještě tři roky, během kterých se může leccos změnit, Erdogan podle Laněho nechce nic ponechat náhodě. Rozhodl se proto svou rostoucí politickou konkurenci zlikvidovat. A to i navzdory tomu, že popularita Imamoglua dávala veřejnosti naději, že je moci Erdogana uchráněn.

„Politická likvidace se v Turecku děje tím způsobem, že zvolení komunální politici čelí obviňování z korupce nebo napomáhání terorismu, což je velice široké obvinění, do kterého se v Turecku vejde úplně všechno,“ komentuje Laně.

Imamoglu byl navíc zbaven vysokoškolského titulu, informovala agentura AP, což je v Turecku předpoklad kandidatury na prezidenta. „Je velice pozoruhodné, že v tomto případě pracují na příkaz Erdogana a jeho okolí nejen soudy, ale dokonce i univerzity,“ dodává bývalý velvyslanec.

Uhašená jiskřička naděje

Světová média proto píší o tom, že se Turecko pod prezidentem Erdoganem posunulo o krok blíže k autoritářskému režimu.

„Jestliže opozice vyvolala jiskřičku naděje, že by se situace mohla v budoucnu změnit, tak tento Erdoganův krok ji uhasil,“ shrnuje Laně.

Podle Laněho je v současné situaci výrazná především spontaneita tureckých procesů a jejich masovost. „Ukazuje to, že zejména mladá turecká generace nepodléhá současnému autoritářskému režimu, protože je evropsky zaměřená. To je naděje pro turecko-evropské vztahy,“ komentuje Laně.

Středoasijský či postsovětský model autoritářství

Přestože je Turecko ve své současné podobě jednoznačně autoritářským režimem, stále funguje opoziční tisk a lidé se dokážou efektivně organizovat.

„Neřekl bych, že v Turecku směřují k totalitě,“ odpovídá Laně na otázku, jak vážný význam má současné dění pro právní uspořádání země.

„Erdogan si ale nedá ujít příležitost, aby si pojistil i své čtvrté volební období. A pokud by mu zdraví nesloužilo, má v záloze dynastickou náhradu. Potlačí-li opozici, bude Turecko směřovat k autoritářskému režimu středoasijského a postsovětského typu,“ shrnuje Laně.

Musk zablokoval účty tureckých aktivistů

Vývoj dění v Turecku odsoudily i některé evropské státy. Francouzské ministerstvo zahraničních věcí na síť X napsalo, že „uvěznění starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua a mnoha dalších významných osobností je vážným útokem na demokracii“.

Řecko podle informací serveru Euractiv zase vývoj okomentovalo s tím, že situace v Turecku je „proměnlivá a znepokojivá“.

Demonstranty podpořila také frakce evropských socialistů (S&D). Ve svém postu na X vyjádřila solidaritu „s těmi, kdo v Turecku protestují proti autokracii“ a vyzvala k „okamžitému propuštění Imamoglua a všech dalších zadržovaných představitelů opozice“.

Naopak z USA přišla nečekaná podpora Erdoganova režimu prostřednictvím Elona Muska, šéfa Úřadu vlády pro efektivity (DOGE) a majitele sociální sítě X. Ten v návaznosti na pokračující protesty v sobotu zablokoval na X hned několik účtů opozičních aktivistů, kteří šířili informace o protestech, informoval server Politico.

Pro EU bude Erdogan nadále důležitým partnerem

Překotný vývoj posledních dní přitom vrhá možný stín na partnerství mezi Tureckem a evropskými státy. Obzvláště v sérii krizí, jako jsou napjaté vztahy s USA pod administrativou Donalda Trumpa nebo válkou na Ukrajině.

Podle Laněho se ale žádné přehodnocování vztahů EU a Turecka nechystá.

„Erdogan se snaží prezentovat jako silná regionální politická osobnost a vydávat Turecko za silného regionálního hráče. EU se proto může spolehnout, že se bude snažit pomáhat Ukrajině,“ dodává Laně.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Američané a Rusové zahájili v Rijádu jednání o zastavení bojů na Ukrajině. Klíčem je Černé moře