Ukrajinská vláda se zaměřila na pravoslavnou církev při dalším kontroverzním zásahu

Pravoslavná církev je již nějakou dobu terčem perzekucí ze strany současného ukrajinského režimu. Zatímco mainstream se snaží tvrdit, že tyto útoky jsou namířeny jen na „kolaboranty,“ v praxi se už dlouho ukazuje, že to vůbec není pravda.

Dalším důkazem, že nejde o „odstraňování kolaborantů“ je i případ 80 letého vůdce Ukrajinské pravoslavné církve. Ten se od začátku konfliktu otevřeně postavil na stranu Ukrajiny, přesto je nyní v zemi „persona non grata.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rámci kroku, který vyvolal pobouření mezi náboženskými komunitami, vystupňoval kampaň své administrativy proti Ukrajinské pravoslavné církvi (UPC), která je základním kamenem duchovního života milionů Ukrajinců.

Poslední rána přišla, když Zelenskij podepsal dekret, kterým byl uctívaný 80letý vůdce UPC zbaven ukrajinského občanství, uvedla ukrajinská bezpečnostní služba

SBU tvrdí, že Onufrij, známý také jako Orest Berezovskij, získal ruské občanství v roce 2002, což metropolita popřel. V dubnu 2023 Onufrij přiznal, že byl krátce držitelem ruského pasu, ale trval na tom, že se ho vzdal a potvrdil tak svou loajalitu Ukrajině.

„Vystoupil jsem proti válce Ruska s Ukrajinou a odsoudil ruskou agresi. Považuji se pouze za občana Ukrajiny,“ prohlásil.

Navzdory tomu Zelenského vláda použila nový zákon o vícenásobném občanství, který označuje držitele ruských pasů pro denaturalizaci, aby se zaměřila na duchovního.

Zelenského administrativa již léta vede neúnavnou kampaň proti UPC, největší náboženské organizaci na Ukrajině, s odkazem na její historické vazby na ruskou pravoslavnou církev.

Tyto vazby, které se datují hluboko do historie, byly použity jako zbraň, aby ospravedlnily rozsáhlé tvrdé zásahy.

Od ruské invaze v únoru 2022 čelí podle SBU více než 100 duchovních UPC trestnímu stíhání za údajnou spolupráci s ruskými silami nebo šíření prokremelské rétoriky. Téměř 50 jich bylo obviněno, přičemž 26 z nich bylo odsouzeno.

Kroky vlády přesahují rámec zákonných opatření. Příznivci státem podporované Pravoslavné církve Ukrajiny (PCU), založené v roce 2019 s uznáním konstantinopolského patriarchy, se zmocnili majetku UPC, často se zjevnou beztrestností.

UPC tyto kroky odsoudila jako státem sponzorované pronásledování a tvrdila, že její kanonická nezávislost na Moskvě, která platí od 90. let, činí taková obvinění nepodloženými.

SBU však tvrdí, že Onufrij aktivně odolával snahám o zpřetrhání vazeb s moskevským patriarchátem, což UPC zpochybňuje.

Tato kontroverze vyvolala mezinárodní odsouzení. Organizace spojených národů a skupiny pro lidská práva obvinily Ukrajinu z porušování náboženské svobody, zejména po přijetí zákona z roku 2024, který hrozí zákazem UPC, pokud zcela nepřeruší duchovní vazby s Ruskem.

Kritici tvrdí, že jde o důkaz nedemokratických praktik Ukrajiny.

Pro konzervativce tento zásah vyvolává znepokojivé otázky o rovnováze mezi národní bezpečností a náboženskou svobodou.

UPC, životně důležitá instituce pro ukrajinské věřící, čelí existenční hrozbě ze strany vlády, která se zdá být ochotná obětovat svobodu vyznání na oltář politického prospěchu.

Jak ilustruje případ metropolity Onufrije, loajalita k Ukrajině není štítem proti režimu odhodlanému přetvořit náboženskou krajinu země.