Ukrajinští zdravotníci hlásí případy plynaté sněti, tedy onemocnění kdysi úzce spojeného se zákopy první světové války. Předpokládalo se, že bylo v Evropě téměř vymýceno. Bakteriální infekce, která velmi rychle ničí svalovou tkáň, se na Ukrajině znovu objevila uprostřed drsné reality moderní zákopové války, píše deník The Telegraph. „U některých zranění vidíme komplikace, které za války […]
Menej ako 1 min. min.
Ukrajinští zdravotníci hlásí případy plynaté sněti, tedy onemocnění kdysi úzce spojeného se zákopy první světové války. Předpokládalo se, že bylo v Evropě téměř vymýceno. Bakteriální infekce, která velmi rychle ničí svalovou tkáň, se na Ukrajině znovu objevila uprostřed drsné reality moderní zákopové války, píše deník The Telegraph. „U některých zranění vidíme komplikace, které za války ještě nikdo živý neviděl,“ řekl Alex, zahraniční dobrovolný zdravotník v oblasti Záporoží.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Avdijivka je Rusko, hlásají billboardy před vstupem do města. Zůstaly z něj trosky
Vojenští zdravotníci upozorňují, že útoky dronů znemožňují evakuaci zraněných, což přispívá k šíření infekce. „Takové zpoždění evakuace jsme za posledních 50 let nezaznamenali – pravděpodobně od druhé světové války, a možná ani předtím. A vidíme i historickou patologii,“ tvrdí zdravotníci.
Plynatá sněť je závažná infekce svalů způsobená hlavně bakteriemi Clostridium, pojmenovaná podle plynových bublin, které se tvoří pod kůží. Bakteriím se daří v nekrotické tkáni s nedostatkem kyslíku. Pacientovi způsobuje silnou bolest, otoky, změnu barvy tkáně a pocit praskání při pohybu plynu. Infekce obvykle následuje po traumatických poraněních, jako jsou hluboké střelné rány. „Do nemocnice přicházejí lidé, kteří jsou zranění už několik týdnů, jen sedí v podzemních stabilizačních stanicích a my se je snažíme udržet naživu, jak nejlépe umíme,“ řekl Alex.
Léčba je obtížná a uzdravení není ani v těch nejlepších nemocnicích zaručeno. „Normálně zahrnuje léčba plynaté sněti chirurgické očištění rány spolu s velmi silnými dávkami intravenózních antibiotik,“ řekla Lindsey Edwardsová, docentka mikrobiologie na King’s College v Londýně. „Jedná se o extrémně život ohrožující infekci: pokud se neléčí, úmrtnost se blíží 100 procentům,“ dodala.
Na Ukrajině je však odstranění infikované tkáně, stejně jako cílené použití antibiotik, v bezprostředním období po úrazu často nemožné kvůli omezenému přístupu k laboratořím. „Normálně byste provedli screening mikroorganismů, kultivovali je a pomocí různých technik určili, zda existuje nějaká rezistence na léky. Také byste otestovali, která antibiotika by byla nejúčinnější… To vše samozřejmě v polní nemocnici uprostřed ničeho nepřichází v úvahu,“ vysvětlila Edwardsová.
Plynatá sněť je historicky spojována s první světovou válkou kvůli jedinečné kombinaci podmínek na bojišti, těžkým zraněním a omezené lékařské péči. Vojáci bojovali v blátivých, vlhkých zákopech a na polích často hnojených hnojem, ve kterém byly bakterie Clostridium. Kulky a šrapnely způsobovaly hluboká, složitá zranění, což s minimálními hygienickými možnostmi vytvářelo ideální prostředí pro množení bakterií. Bez okamžitého ošetření se infekce rychle šířila, k dispozici navíc nebyla antibiotika.
„Historicky se plynatá sněť považuje za jev z období první světové války. Od té doby se stala mnohem vzácnější, hlavně díky včasným chirurgickým zákrokům, antibiotikům a lepšímu ošetřování ran,“ vysvětlil Alastair Beaven, ortopedický konzultant a lékař u 202. polní nemocnice, který sloužil v Afghánistánu. „Všechna tato opatření však vyžadují značné zdroje, včetně lékařské podpory, logistiky a schopnosti rychle přepravit zraněné,“ podotkl.
Současná situace na Ukrajině ale umožňuje návrat nemocí, které byly kdysi považovány za vymýcené. Vážným problémem je také rezistence na léky. „Pokud se setkáte s kmenem rezistentním vůči antibiotikům, léčba se stává mnohem komplikovanější,“ podotkla Edwardsová. „A právě rezistence vůči antibiotikům je jedním z největších problémů,“ potvrdil Alex.
Válka s drony také donutila lidi skrývat se v podzemí. „Pokud vyjdete na otevřené prostranství, zabijí vás,“ řekl Alex. Dodal, že většina lékařské péče se nyní uskutečňuje v bunkrech a sklepech opuštěných budov – jediných místech, kam drony nedosáhnou. Zdravotník, který se nedávno vrátil z jedné z těchto provizorních klinik, neviděl povrch země téměř tři týdny, protože je to prostě příliš nebezpečné. Podle Alexe jsou tato podzemní zařízení špatně vybavená na to, aby zvládla komplikace způsobené plynovou gangrénou. „Provádějí takzvanou chirurgii k omezení škod. To v podstatě znamená, že v prvních 24 až 48 hodinách ošetřují pouze nejnaléhavější, život ohrožující zranění,“ popsal Alex.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Noc explozí otřásla Ruskem. Drony podpálily klíčový přístav i armádní koridor, zachycují záběry
