Ukrajinského obilí je v Česku minimum, překonává ho i Čína. Proč zemědělcům tolik vadí?

V minulém roce se do České republiky dovezlo jen minimum ukrajinských obilnin. Podle výsledků agrárního zahraničního obchodu vévodilo dovozu Německo s 19,6 procenty a Polsko s 15,8 procenty. Mezi další významné dovozce patří Nizozemsko (7 %), Slovensko (6,5 %), Španělsko (6,2 %), Itálie (6,2 %), Čína (2 %) a až poté Ukrajina (1,9 %).

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Bitcoin letí, poprvé od roku 2021 prolomil rekord. Má cenu přes milion a půl korun

Data agrárního zahraničního obchodu tedy ukazují, že se čeští farmáři větší míry ukrajinského obilí na tuzemském trhu obávat nemusejí. Česká republika je přitom v obilninách soběstačná a například u pšenice dosahuje samostatnost 180 procent. Někteří zemědělci dokonce přiznávají, že mají problémy některé druhy obilí vyvážet. Domácí spotřeba se u pšenice pohybuje okolo pěti tun. Na vývoz vedle toho míří dvě až tři tuny. Problematická ale může podle expertů být pšenice ze třetích zemí obecně, která na rozdíl od produkce z EU nepodléhá žádným přísným normám – a tím pádem je levnější. Ve vysílání CNN Prima NEWS na to upozornili rovněž kandidáti do Evropského parlamentu Pavel Šrámek (za Svobodné) a Jan Farský (STAN).

Zemědělcům proto především vadí, že levné ukrajinské obilí pomáhá snižovat cenu na trhu. Například cena pšenice na chicagské burze klesla nejníže za posledních 3,5 roku. Podle serveru EUObserver to ale není způsobeno jen produkty ze země napadené Ruskem. Za nízké ceny mohou i obří skladové zásoby, které má samotné Rusko.

To potvrzuje i agrární analytik Petr Havel. Podle něj se totiž ukrajinská produkce obilí nadhodnotila a současná obava před touto komoditou je součástí informační války. „Kdybychom měli být korektní a zabývali bychom se importem z východu, tak bychom k němu museli připočíst i Rusko a Bělorusko. V letošním roce se ukazuje, že export z Ruska je významnější a vyšší než z Ukrajiny,“ řekl pro CNN Prima NEWS Havel. „Objemy ukrajinského obilí skutečně nejsou tak zásadní,“ dodal.

Ukrajinské obilí se ve velké míře nedostává ani do dalších zemí Evropské unie. Podle EU bylo vyvezeno z Ukrajiny do července 2023 téměř 33 milionů tun obilí. Více než 50 procent tvořila kukuřice. Většina komodit ale končila v rozvojových zemích, například pšenice z 65 procent. Dodávky zamířily do zemí jako Etiopie, Jemen, Afghánistán, Súdán, Somálsko, Keňa a Džibutsko. V roce 2022 se do České republiky dostaly čtyři tisíce tun ukrajinské pšenice. To nepředstavovalo ani 0,1 procenta v porovnání s produkcí.

Podle zemědělců má ukrajinské obilí dopady

Agrární komora i Zemědělský svaz ovšem shodně tvrdí, že dovoz ukrajinského obilí do Evropské unie má velmi negativní vliv na české farmáře. V minulém roce se například objevovaly i nabídky, aby část produkce zemědělců byla prodána jako palivo do bioplynových stanic.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Doležal: S Ruskem jsme v konfliktu, ale obilí dovážíme. Rostly by ceny, vysvětlila Matesová

Ukrajinské obilí se také stalo několikrát tématem při politických hádkách. Nejčastěji jej negativně zmiňuje expremiér Andrej Babiš (ANO). Posměšně se o dovážených produktech vyjadřoval i v Poslanecké sněmovně. „Protože my samozřejmě kvůli Ukrajině a hlavně naše vláda, která je více proukrajinská než pročeská, uděláme všechno,“ řekl Babiš, který reagoval na český souhlas s prodloužením unijní dohody o bezcelních obchodních vztazích s Ukrajinou.

Na jeho řeč reagoval ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), podle kterého Babiš dezinformoval.