Únavu Robin připisoval covidu, pak přišel kašel. Ve 27 letech zjistil, že má rakovinu plic

Prvních příznaků včas diagnostikované rakoviny plic se Robin začal všímat na podzim roku 2021. „Byl jsem strašně unavený. Po příchodu z práce jsem usínal na gauči. Dokázal jsem spát i 12 hodin v kuse. K tomu se postupně přidávalo kašlání,“ popisuje v materiálu, který má redakce k dispozici. Zpočátku rostoucí únavě Robin nevěnoval pozornost.

ČTĚTE TAKÉ: Průlom v léčbě rakoviny děložního čípku: Nový postup snižuje riziko úmrtí o 40 procent

„V létě toho roku jsem prodělal docela silný covid. Člověk občas zabrousí na internet, kde psali, že únava může přetrvávat i několik týdnů po skončení nemoci. Takže mě napadlo, že to má souvislost,“ říká.

Jako bych vdechl pomeranč

Stále silnější kašel ale Robina začal výrazně omezovat, například při víkendových utkáních ve fotbale. „Na hřišti jsem cítil, že to není ono. Při posledním zápase jsem kašlal co 30 vteřin, po každém sprintu jsem se také musel opřít o kolena, jak mě všechno bolelo,“ vzpomíná. V ten moment si Robin uvědomil, že bude muset navštívit lékaře.

Nejprve vyrazil ke svému praktikovi, který mu předepsal antibiotika. „Ta mi samozřejmě nepomohla. Kašlání dokonce nabývalo na intenzitě. Poslední listopadový víkend jsem už vykašlával krev,“ uvádí. Robin proto zamířil na plicní oddělení do benešovské nemocnice. „Snímek z rentgenu vypadal, jako kdybych vdechl předmět o velikosti pomeranče,“ uvažuje.

Lékaři proto ještě ten den poslali Robina do Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, kde absolvoval bronchoskopii, při které mu odebrali z plíce vzorek nádoru. Následovalo CT vyšetření celého těla, aby bylo možné vyloučit metastázy. Výsledky histologie ukázaly, že Robin ve svých 27 letech čelí vysoce agresivnímu karcinomu pravé plíce ve třetím stadiu.

Tedy, že nádor se už stihl rozšířit do okolních struktur. Šanci na vyléčení dávali lékaři Robinovi jen velmi malou.

„Dva dny poté, co přišly výsledky, jsem už seděl na chemoterapii. Ta rychlost byla neuvěřitelná. Mezi návštěvou plicního oddělení v Benešově a začátkem léčby uběhlo pouhých 16 dní. Rychleji to snad ani nejde,“ podivuje se Robin. Následovala pětiměsíční léčba, v rámci níž absolvoval čtyři cykly chemoterapií a radioterapii. Po celou dobu mu byla oporou jeho rodina a také kamarádi.

„Hned druhý den ráno po chemoterapii se stalo něco neuvěřitelného – najednou jsem byl bez dušnosti. Takže léčba musí zabírat, říkal jsem si tehdy,“ vzpomíná. Přestože byl v důsledku léčby oslabený a pohublý, cítil se Robin brzy lépe. Kontrola a CT vyšetření, které následovalo po šesti týdnech od poslední chemoterapie, ukázaly, že léky zabírají. Celý nádor byl pryč.

„Byl to pro mě obrovský zázrak. Ze začátku jsem vůbec nepočítal s tím, že bych se mohl ještě někdy uzdravit,“ říká.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zkontrolujte znaménka, nabádají po létě odborníci. Připomněli prevenci i na co si dát pozor

Aktuálně je Robin už více než dva roky v remisi, chodí na pravidelné kontroly a jeho život se vrátil do běžných kolejí. „Štěstí bylo, že jsem se už během léčby cítil poměrně dobře. Po třech týdnech jsem se vrátil do práce. Živím se jako softwarový vývojář a sezení u počítače mi nedělalo problém,“ popisuje.

Přestože dokončil léčbu teprve v březnu 2022, hned téhož roku o prázdninách vyrazil Robin na túru do Tater. „V září 2022 jsem přešel Madeiru s těžkým batohem. Letos už jsem byl v Pyrenejích, na čtyřtisícovce v Keni i pětitisícovém Araratu v Turecku. Fyzicky jsem na tom opravdu dobře, možná dokonce lépe než před nemocí,“ popisuje Robin, který náročné túry v horách podniká také proto, aby si potvrdil, že už jej nemoc nijak nelimituje.

Proč před necelými třemi lety onemocněl, netuší. „V životě jsem nevykouřil jedinou cigaretu. Naopak jsem byl ten, který kamarádům cigarety típal, když kouřili za školou. Lékaři mi řekli, že se u mladých lidí buňky občas takhle zblázní. Proto si myslím, že je důležité nepodceňovat příznaky ani u naší generace,“ říká. Jeho pacientský příběh není zcela typický, ukazuje však, že nádory plic mohou postihovat širší skupinu lidí.

Jedním z nejzásadnějších kritérií pro uzdravení je začít s léčbou rakoviny plic včas. V Robinově případě se to podařilo. Ne vždy ale pacienti zdravotním systémem projdou tak snadno a rychle. Orientaci by jim proto měl nově ulehčit průvodce s názvem Cesta pacienta s karcinomem plic.

Ideální čas? 42 dní

„Cesta pacienta s karcinomem plic je stručný schematický návod, který pochopí každý laik. Když nemocným sdělíme, že mají v plicích nádor, jsou v šoku a netuší, co se s nimi bude dít. Proto vznikl přehledný průvodce, díky kterému se pacienti v jednotlivých krocích léčby lépe zorientují,“ vysvětluje Vladimír Koblížek, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

„Je to podobné, jako když si někdo v cizině rozbije auto – také ocení radu, kam zavolat a na koho se obrátit. Jen těžko svůj problém vyřeší bez správných informací,“ doplňuje.

Průběh a délka diagnostiky je individuální a závisí na typu onemocnění a aktuálním stavu pacienta. Léčbu by ale podle Koblížka měli pacienti zahájit ideálně nejpozději do 42 dní od první návštěvy lékaře. „Pokud to trvá déle, musí se v ordinacích aktivně ptát, kde je problém. I to pomůže celý systém zefektivnit,“ říká.

ČTĚTE TAKÉ: Nádor na mozku změnil tatínkovi Milošovi život. Možnosti léčby dochází, rodina se nevzdává

Skutečnost, že podobný průvodce – za nímž stojí plicní lékaři a spolek Hlas onkologických pacientů (HOP) – vznikl, oceňuje i Robin. „Když jsem byl nemocný, příliš informací k dispozici nebylo,“ dodává muž, který se teď sám snaží šířit osvětu a pomáhat pacientům s rakovinou plic prostřednictvím spolku Moje plíce.

„Snažíme se poskytnout ucelené informace jak rizikovým osobám a pacientům, tak jejich rodinám. Nemusí je už složitě hledat. Jednoduchý návod – mapa, kterou jsme vytvořili, provází nemocné rakovinou plic krok po kroku,“ popisuje Petra Adámková, předsedkyně Výboru HOP. „Zejména na začátku onemocnění se potřebují onkologičtí pacienti v systému rychle zorientovat. K účinné léčbě se totiž musí dostat co nejdřív. U některých to rozhoduje o bytí a nebytí,“ doplňuje místopředsedkyně Výboru HOP Michaela Tůmová.

V České republice každý rok onemocní rakovinou plic přibližně 6 600 lidí a téměř 5 400 na ni zemře. Jejím prvním příznakem bývá úporný kašel, který navzdory léčbě neustupuje. Nemocní mívají potíže s dýcháním, hubnou a jsou unavení. Ohrožení jsou zejména současní nebo bývalí kuřáci ve věku 55 až 74 let.

Zda se pacienti dostávají k diagnostice rakoviny a následné léčbě včas, zjišťoval na konci loňského roku Hlas onkologických pacientů pomocí speciálního dotazníku. Ten pomohl zmapovat slabá místa zdravotního systému a ukázal, jaké problémy by se měly akutně řešit.

„Vyplynulo z něj, že pacienti zdravotním systémem prochází plynule a rychle v případě, že je praktický lékař nebo někdo jiný nasměruje ke konkrétnímu specialistovi. Problémy nastanou, když si nemocní hledají odborníka sami. Průměrně musí obvolat čtyři pracoviště, než je někde objednají. Jsou kvůli tomu ve stresu, a o to hůř se pak v informacích orientují,“ popisuje Adámková.

I to je jeden z důvodů, proč HOP připravuje „cesty pacienta“ pro stále více nemocí. Návody doposud kromě karcinomu plic zpracoval například pro pacienty s rakovinou děložního hrdla, prostaty, prsu, varlat, vaječníků nebo s karcinomem střev a konečníku.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Muž z Karlovarska porazil rakovinu, teď bojuje s úřady. Odmítají poskytnout finanční pomoc