Ursula von der Leyenová chce konečnou „smrt“ Nord Streamu prostřednictvím zákazu: Jaké to může mít důsledky?

Německo coby industriální země bylo vždy závislé na levném plynu z Ruska. Díky tomuto zdroji energie mohly být tamní průmyslové podniky konkurenceschopné, což již v současné době neplatí.

Drahé energie, bruselské regulace a uhlíkové odpustky jsou ohromnou ranou nejen pro německý průmysl.

Německo jde do úpadku především díky uzavření jaderných elektráren a přechodu na „zelenou“ energii v podobě solárních a větrných elektráren, které však nedokážou tamní průmysl uspokojit.

Jako záložní zdroj energie měly v takovém případě sloužit právě plynovody Nord Stream, ale jejich uvedení do provozuschopné podoby má být podle rozhodnutí šéfky EU zakázáno zákonem (o tomto rozhodnutí jste si mohli přečíst  zde).

Země se tak stane energeticky ještě více závislou na sousedech – zejména na Francii  a jejích jaderných elektrárnách – a ještě méně konkurenceschopnou.

A zatímco zkorumpovaná Němka volá po zákazu znovuuvedení Nord Streamu do provozu, německý průmysl má na to jiný názor.

Nord Stream je po výbuchu de facto nepoužitelný, ale plynovod ještě není mrtvý, mohl by být opraven kdykoliv.

Pokud to však půjde podle vůle EU a zejména předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové, má být nyní tato naděje podle zákona jednou provždy pohřbena.

Ursula von der Leyenová nyní plánuje zákaz Nord Streamu zákonem. To má zničit poslední naději na opravu plynovodu.

Kromě katastrofální politiky německého semaforu, jak je dobře známo, konec Nord Streamu uvrhl německý průmysl do masivní existenční krize. Na německou předsedkyni Evropské komise to však nijak nezapůsobilo, naopak plánuje navždy zablokovat cestu zpět.

Evropská komise nyní pracuje na 18. balíčku sankcí proti Rusku, který obsahuje nejen nová opatření proti bankám, ropným tankerům a dovozu energie, ale také obzvláště symbolický bod.

Plynovody Nord Stream mají být nadobro historií. V budoucnu nebude ze zákona povolena oprava ani opětovné uvedení do provozu.

Jak vysvětlila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na summitu EU v Tiraně dne 16. května, cílem balíčku je „ještě jednou“ vyslat jasný signál. Podle ní už ruský plyn nemá v energetické budoucnosti Evropy místo.

Kromě zákazu ruského LNG a nových cenových stropů ropy je hlavní věcí, jako vždy, „sebedestruktivní“ politický signál. I kdyby byl Nord Stream technicky obnovitelný, jak někteří tvrdí, nemělo by dojít k žádnému politickému návratu, podle vůle „všemocné EU.“

Žádný ohled na průmysl

Zatímco v Bruselu se jako vždy určuje politický kurz, německý průmysl pociťuje hořké důsledky. Přerušení kdysi levných dodávek plynu přes Nord Stream vedlo k masivně vyšším cenám energií.

Obzvláště postižena jsou energeticky náročná průmyslová odvětví, jako je chemický průmysl, ocelářství a sklářství. Výrobní náklady neúměrně rostou a v důsledku toho rychle klesá mezinárodní konkurenceschopnost.

Mnoho podniků již v Německu jednoduše neinvestuje, ale přesouvá výrobní závody do zahraničí nebo snižuje své kapacity.

Při pohledu na údaje z roku 2024 klesla spotřeba plynu v průmyslu o 14 procent ve srovnání s předkrizovou úrovní. Důvodem je tlak na náklady, restrukturalizace a nezřídka i emigrace.

V Německu se proto stále ozývají opatrné hlasy volající po znovuotevření plynovodu, a to i kvůli ekonomické situaci. Friedrich Merz se zatím jasnému postoji vyhýbá.

Merzovy „kachny“

Oficiálně federální vláda nevede žádné rozhovory o opětovném uvedení do provozu. Neoficiálně však tlak ze strany ekonomiky stále masivněji roste.

Jako vždy však |Evropská komise plánuje jít ještě o krok dále. Návrhy na zákaz jakýchkoli budoucích kontraktů na plyn s Ruskem mají následovat v červnu.

Cílem je do konce roku 2027 zcela „odříznout“ Evropu od ruského plynu, bez ohledu na to, jak se může změnit geopolitická situace.

Konečné vyřazení z provozu se proto dotkne obou systémů: Nord Stream 1 (v provozu od roku 2011) a Nord Stream 2 (postavený, ale nikdy neaktivovaný). A ruský plyn by neměl na území EU proudit ani z dalších plynovodů.

Jak je známo, obě větve Nord Streamu byly v roce 2022 vážně poškozeny výbuchy a kdo je za to skutečně zodpovědný, je záměrně zatajováno.

Podle amerického think-tanku Atlantic Council jsou části plynovodů stále funkční nebo opravitelné. To je však přesně problém pro Ursulu von der Leyenovou a EU, a právě proto musí být nyní zákonem zabráněno obnovení činnosti.

Američtí experti varují

Berliner Zeitung nedávno odkázal na zprávu energetického právníka Alana Rileyho, kterou v prosinci 2024 zveřejnila Atlantická rada. Riley v něm kritizoval skutečnost, že americký sankční zákon PEESA (Protecting European Energy Security Act) se dosud vztahoval pouze na „výstavbu“ Nord Stream 2, ale ne na opravy a ne na Nord Stream 1.

Riley proto vyzývá k rozšíření zákona, aby se zabránilo tomu, že „Evropa upadne zpět do starých závislostí.“ PEESA, přijatá v roce 2020, byla původně namířena proti společnostem a jednotlivcům, kteří podporovali výstavbu nových ruských plynovodů, jako je Nord Stream 2 nebo TurkStream.

Opravy, rekonstrukce a Nord Stream 1 z toho však byly dosud vyloučeny.

Podle Rileyho je tedy jasné, že je třeba zabránit jakékoli opravě. Nepochybně jde o to, aby bylo možné prodávat drahý americký frakovací plyn do Evropy.

To je však přesně to, proč Brusel chce, aby byl Nord Stream nejen odstaven, ale aby se navždy stal historií.

Německá energetická krize má však již nyní masivní dopad. Společnost BASF mimo jiné přesouvá miliardové investice do Číny a také šetří v závodě v Ludwigshafenu.

Zda německý průmysl najde cestu z krize v dlouhodobém horizontu prostřednictvím diverzifikovaných dodávek energie, je proto velmi sporné, ne-li zcela nereálné.

V současné době se potýká s masivně znatelnými důsledky, vysokými cenami, nejistotou a přesunem výroby. V krátkodobém horizontu proto definitivní konec Nord Streamu zasáhne Německo jako obchodní lokalitu plnou silou.

Toto poškození bude nakonec pravděpodobně nevratné. A vzhledem k naší silné závislosti na Německu není možné, aby se nás úpadek našeho hegemona nijak nedotkl…