Možná vám to připadá jako nedůležitá zpráva, ale ráda bych vás upozornila na to, že Jihoafrická republika v některých ohledech prosazuje politiku, která jako by kopírovala politiku amerických demokratů, ale také EU. Zde narážím na klimaalarmistickou a woke politiku (jinak v USA nazývanou DEI). U nás panuje poněkud mylná představa, že tato politika, prosazující LGBTQ, […]
Menej ako 1 min. min.
Možná vám to připadá jako nedůležitá zpráva, ale ráda bych vás upozornila na to, že Jihoafrická republika v některých ohledech prosazuje politiku, která jako by kopírovala politiku amerických demokratů, ale také EU.
Zde narážím na klimaalarmistickou a woke politiku (jinak v USA nazývanou DEI). U nás panuje poněkud mylná představa, že tato politika, prosazující LGBTQ, trans a klimatickou agendu je výhradně věcí Západu.
To ale není rozhodně pravda. K této politice se mnohdy až fanaticky přidává i polovina zemí BRICS či zemí, které jsou mimo jakékoli uskupení.
Mezi země, kde se „wokismus“ plně ujal, patří většina jiho a středoamerických států (výjimkami je Salvador a Argentina, kde je již tato politika zakázána) a nemalá část Dálného východu či právě již zmíněná JAR.
Pokud však Trumpově administrativě vadí nejen protibělošský rasismus (nedávno schválené vyvlastňování bělošských farem bez náhrady), ale také klimaalarmismus a politika DEI (podpora LGBTQ a trans agendy a upřednostňování barevných na všech úrovních), pak může totéž vadit i u EU.
Odmítnutí účastnit se summitu v zemi, která podporuje podobné politiky jako EU, může naznačovat, že se brzy Trumpova administrativa podobně vymezí i proti EU.
V minulosti zde již bylo mnoho takových náznaků, což ukazuje, že Trump bude preferovat jednání s jednotlivými představiteli národních států, ale ne s vedením EU, které i kvůli této ničivé politice EU Trump neuznává.
V případě EU se také často vymezuje vůči jejím cenzurním praktikám, které nadále přitvrzují.
Ministr zahraničí USA Marco Rubio se nezúčastní summitu G20 na protest proti politice Jihoafrické republiky týkající se vyvlastňování půdy a klimatu.
V příspěvku na platformě sociálních médií X Rubio obvinil Jihoafrickou republiku z propagace „DEI a změny klimatu,“ což označil za formu antiamerikanismu.
„Jižní Afrika dělá velmi špatné věci,“ řekl Rubio. „Vyvlastnění soukromého majetku. Využití G20 k podpoře ‚solidarity, rovnosti a udržitelnosti‘.“
Rubiova nepřítomnost znamená, že Spojené státy nemusí být zastoupeny, až se lídři G20 sejdou koncem roku v Johannesburgu, aby koordinovali mezinárodní ekonomické otázky.
Rubiovy komentáře odrážejí podobné výroky prezidenta Donalda Trumpa z víkendu, ve kterém prezident obvinil Jihoafrickou republiku ze zapojení do „masivního porušování lidských práv“ tím, že umožňuje vládě vyvlastnit soukromou půdu pro veřejné použití, a slíbil, že sníží americké financování Jižní Afriky.
Tyto poznámky se zaměřily na dva jihoafrické zákony: zákon o vyvlastnění z roku 2024 a zákon o vyvlastnění z roku 2025, který aktualizoval okolnosti, za nichž může vláda získat zpět soukromý majetek pro veřejné použití.
Zákon z roku 2024 ruší zákon z doby apartheidu, který umožňoval vládě zabírat soukromou půdu a který byl dříve široce používán proti černým Jihoafričanům.
Někteří kritici nového zákona, včetně miliardáře a Trumpova spojence Elona Muska, který emigroval z Jihoafrické republiky, tvrdí, že zákon se nespravedlivě zaměřuje na bílé Jihoafričany.
Zákon se výslovně nezaměřuje na žádnou rasu, ale vyžaduje, aby při určování vhodnosti vyvlastnění půdy byly brány v úvahu předchozí zábory půdy na základě rasy, jako byly ty, ke kterým došlo během apartheidu.
Jenže v té době přišli k půdě výhradně běloši, takže se to skutečně vztahuje jen na ně.
Je zde také problém, že více než 70 procent soukromé zemědělské půdy v Jižní Africe je vlastněno bílou populací, která představuje pouze asi 7 procent celkové populace Jižní Afriky.
Zákon jako takový na ně může mít neúměrný dopad.
Návrh zákona z roku 2025 mezitím stanovil, že existují okolnosti, za kterých může vláda zabavit soukromý majetek bez náhrady.
Mezi takové okolnosti patří situace, kdy byla půda opuštěna, kdy má půda nižší hodnotu než státní investice do ní nebo kdy nemovitost představuje přímé zdravotní nebo bezpečnostní riziko.
Návrh zákona také vyžaduje, aby se vláda snažila vyjednat kompenzace a další podmínky nabytí soukromého majetku od vlastníka, než se bude moci uchýlit k vyvlastnění.
Vzhledem k tomu, že od konce 90. let se množí útoky na bílé farmáře, které často končí vyvražděním celé rodiny, mnozí běloši již odešli ze země.
Asi 15 000 bílých Jihoafričanů se mělo v minulých letech usadit v Rusku, další odešli do Austrálie a nyní jim nabídl azyl v USA i Elon Musk.
Paradox je, že evropské země, odkud většinou pochází jejich předkové, je odmítají.
Velká Británie i Holandsko ostatně zemědělství v rámci zelené agendy likvidují a o další farmáře rozhodně nestojí…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0]
