Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská ve středu na síti X oznámila, že v zemi propustili na svobodu některé politické vězně, jména ani počty však neupřesnila. „Dnes jsme byli svědky prvních případů propuštění některých politických vězňů v Bělorusku,“ napsala Cichanouská, která žije v zahraničním exilu. „Mnoho z nich je ale stále na humanitárním seznamu. Zpráva o propuštění je to, co chceme […]
Menej ako 1 min. min.
Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská ve středu na síti X oznámila, že v zemi propustili na svobodu některé politické vězně, jména ani počty však neupřesnila. „Dnes jsme byli svědky prvních případů propuštění některých politických vězňů v Bělorusku,“ napsala Cichanouská, která žije v zahraničním exilu. „Mnoho z nich je ale stále na humanitárním seznamu. Zpráva o propuštění je to, co chceme slyšet o každém politickém vězni,“ dodala opoziční vůdkyně.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin na ni vydal zatykač, ale umlčet ji nedokáže. Unijní diplomacii má vést nová „Železná lady“
O propouštění politických vězňů informoval také běloruský nezávislý web Naša Niva, jenž se odvolával na některé lidskoprávní iniciativy, ale ani tento web původně nezmiňoval jména nebo počty propuštěných. Později oznámil propuštění sedmašedesátiletého Kastusjoua. Ten vedl opoziční stranu Běloruská národní fronta a v roce 2010 byl jedním z kandidátů v prezidentských volbách. Běloruská tajná služba KGB ho v roce 2021 zatkla a soud později poslal na deset let do vězení. Lékaři mu následně diagnostikovali rakovinu, podotkla agentura Reuters. Také Naša niva píše, že se jeho zdravotní stav ve vězení značně zhoršil a má onkologické onemocnění. Agentura AP dříve napsala, že opozičník za mřížemi na tuto nemoc umírá.
Podle Belty Lukašenko o den dříve podepsal u příležitosti 80. výročí osvobození Běloruska od nacistické okupace zákon o amnestii. Rozhodnutí o propouštění budou přijímána případ po případu, napsala agentura a poznamenala, že běloruský vůdce nevyloučil propuštění lidí zatčených v souvislosti s událostmi roku 2020.
Po prezidentských volbách v létě 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka, což opozice i Západ odmítly uznat, se v Bělorusku zdvihla obrovská vlna protestů. Statisíce lidí vyšly do ulic, ale režim protesty tvrdě potlačil. Asi 35 000 lidí pořádkové síly zadržely a tisíce z nich policisté zbili v celách. Desítky nezávislých médií a nevládních organizací poté úřady zakázaly.
„Nedivte se, že vážně nemocní lidé budou v příštích dnech propuštěni z věznic,“ prohlásil v úterý Lukašenko a dodal, že se většinou bude jednat o vězně s rakovinou. Je to poprvé od masivních protestů z roku 2020, co zmínil propuštění politických vězňů z humanitárních důvodů, upozornila agentura AP.
Jako jednoho z vězňů s rakovinou zmínila Kastusjoua. Novinářka Ksenija Luckinová má podle agentury nádor na mozku a rakovinu má také politický vězeň Pavel Kučynski. Pavel Sapelka z Vjasny uvedl, že k začátku května mělo zdravotní problémy nejméně 254 běloruských politických vězňů, přičemž u 91 z nich je stav vážný.
Mezi více než 1 400 lidmi, které Vjasna označuje za politické vězně, je například její zakladatel a jeden z nositelů Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki nebo opoziční představitelka Maryja Kalesnikavová. Cichanouská už dříve upozorňovala, že mnoho běloruských politických vězňů nemůže komunikovat s vnějším světem a není známo, zda jsou živí, či mrtví. Podle Vjasny za mřížemi zemřelo v posledních několika letech šest lidí vězněných za politické názory.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Slova o kremelských kolaborantech? Jen jsem popsal fakta, trvá na svém Foltýn
