V USA šly sazby dolů navzdory nebezpečnému signálu. Co to znamená pro hypotéky a investory?

Je to pan opozdílek. Hrozný šéf. Průměrně inteligentní člověk. 

Takovými výrazy častoval americký prezident Donald Trump po celý rok předsedu americké centrální banky (Federálního rezervního systému – Fedu) Jeroma Powella za to, že ještě nesnížil úrokové sazby.

ČTĚTE TAKÉ: Matka Tereza, Mandela a Trump. Kdo všechno navrhuje prezidenta USA na Nobelovu cenu míru?

Nyní, po více než půl roce, ho Powell vyslyšel. Respektive nevyslyšel ani tak Trumpa, který chtěl sazby snížit až téměř k nule, jako spíše americkou ekonomiku. Sazby šly minulý týden dolů o čtvrt procentního bodu (do pásma 4 až 4,25 %), informoval web CNBC.

Inflace vs. slabý trh práce

Nabízí se otázka, proč americká centrální banka svolila ke snížení sazeb právě teď. Fed po měsíce odmítal sazby měnit kvůli inflačním datům, která ukazovala, že růst spotřebitelských cen je nadále vysoký. Jenže strašák jménem inflace z americké ekonomiky nezmizel, naopak se zhmotnil.

Meziroční inflace byla v USA v srpnu 2,9 procenta. Centrální banky obvykle stanovují snesitelné inflační pásmo pod dvě procenta. Tato podmínka proto splněna nebyla.

Americká společnost Fidelity, jeden z největších správců aktiv na světě, v analýze navíc upozornila, že inflaci mohou ještě popohnat dopady Trumpových cel, které se ještě úplně do peněženek Američanů nepromítly.

„Cla platí dovozci, kteří se obecně musí rozhodnout, zda přijmou snížení svých zisků, nebo zvýší ceny pro spotřebitele. Vzhledem k tomu, že celní politika byla po většinu roku nestabilní, mnoho společností odložilo zvýšení cen – čekaly na vyjasnění ohledně obchodních dohod a nechtěly být první, kdo zvýší cenu. A riskovat, že zákazníci přejdou k levnějším značkám,“ uvádí Fidelity.

Podle něj proto Fed úmyslně potlačil význam inflačních rizik a větší váhu dal jinému faktoru, a to slabému trhu práce. 

V USA roste nezaměstnanost

Skomírající výkonnost pracovního trhu trápí Spojené státy celý rok. Nových pozic vzniká málo. Rozhodně méně, než by si analytici nebo centrální bankéři přáli. Navíc se zvyšuje nezaměstnanost, která dnes v USA činí už 4,3 procenta. Právě tyto zprávy nakonec stály za tím, že Fed rozhodl o snížení sazeb. 

Snížení sazeb se dotkne především krátkodobých půjček. Co se týče dlouhodobých úvěrů a hypoték, tam už budou komerční banky opatrnější. V Česku je to ostatně stejné (hlavní sazba činí 3,5 %, průměrná hypoteční sazba je ale kolem 5 %).

Je proto pravděpodobné, že půjčky na bydlení Američané nebudou mít automaticky levnější. Komplikované důvody snížení sazeb naopak povedou k tomu, že si všichni hráči na trhu budou dávat velký pozor na inflaci a na další signály, které Fed vyšle.

Investorům prozatím na grafech svítí zelená, doufají, že rozhodnutí centrální banky povede k oživení ekonomiky. Snížení sazeb však bezprostředně neoslavili tolik, jak se možná čekalo. Dopad změny sazeb se totiž do cen akcií propsal s předstihem.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kim Čong-unova pevnost na kolech. Do Pekingu přijel obrněný a luxusní vlak diktátora KLDR