Vánoce a sebevraždy? Těžkosti spíše odkládáme, říká expert. Upozornil však na varovné signály

V Česku v roce 2022 přibylo sebevražd, život si vzalo 1 302 lidí, vyplývá z dat Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Předtím počet klesal, v letech 2019 až 2021 si s fatálními následky sáhlo na život kolem 1 200 lidí ročně. Podle údajů statistického úřadu v roce 2022 v Česku v důsledku sebevražedného jednání zemřelo 1 031 mužů a 271 žen. „Předběžná data za rok 2023 pak naznačují, že situace se stabilizovala a data o počtu sebevražd nevykazují oproti roku 2022 významný nárůst,“ dodává v tiskové zprávě zveřejněné v září 2024 psycholožka Roksana Táborská.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pouhý kašel nebo obyčejná chřipka? Zprvu běžné příznaky mohou signalizovat zákeřné onemocnění

Ve společnosti přitom převládá představa, že jedním z nejrizikovějších období, kdy dochází k sebevraždám, jsou Vánoce. Opak je ale pravdou. „Lze  spekulovat o tom, že Vánoce jsou pod jakousi náboženskou ochranou. Vždyť v silně katolických zemích jako v Itálii, Španělsku či v Portugalsku je sebevražednost nízká, podobně jako v silně protestantských zemích. I v sekularizované společnosti, jako je ta česká, jsou Vánoce od dětství svátky, během kterých se nepříjemné věci odkládají na později. Tohle máme zabudováno a má to jistě vliv na načasování činů, jako jsou rozvody, sebevraždy, útěky z domova a podobně,“ popsal pro CNN Prima NEWS psychiatr Cyril Höschl.

Naopak Nový rok je podle statistik nadprůměrným. „Na Nový rok a po něm tyto důvody pominou a nahromaděná motivace se uvolní. K tomu jistě přistupuje zvýšená konzumace alkoholu na Silvestra s následnými důsledky,“ podotkl Höschl. To potvrzuje i psycholog Karel Humhal. „Roli hraje asi pocit, že ‚něco‘ (rok) definitivně, nenávratně končí. Mizí jakákoliv naděje, nastupuje pocit naprostého nezdaru. O Vánocích zbývá přeci jen několik dnů,“ řekl Humhal.

Nejčastějším důvodem k dobrovolnému odchodu je podle Höschla deprese. „Ať již rozpoznaná a neadekvátně léčená nebo nerozpoznaná a neléčená,“ upřesnil psychiatr s tím, že výrazným signálem je deklarovaná neochota žít a případně přiznání sebevražedných úmyslů. „Všeobecně deklarovaná ‚pravda‘, že kdo o sebevraždě mluví, tak ji nespáchá, je nesmysl. Často to bývá opravdu varovný signál,“ zdůraznil Höschl. Podle výzkumné pracovnice z Národního ústavu pro duševní zdraví Roksany Táborské za sebevraždou obvykle nestojí jeden jediný důvod, ale jejich kombinace. „Co se ukazuje v praxi, tak mezi nejčastější příčiny patří absence smyslu života, duševní onemocnění, zejména deprese, rozpad či ztráta vztahů, sociální či ekonomická situace člověka, dlouhodobé či neléčitelné somatické onemocnění či třeba sebevražda v rodině. Vliv má také nezaměstnanost, dostupnost služeb péče o duševní zdraví a celospolečenské klima,“ popsala Táborská.

Zároveň podotkla, že pokud má někdo strach o někoho ze svého okolí, existuje několik možností, co dělat. „Můžete se naučit rozeznat varovné signály, jak a na co se ptát a jak zajistit pomoc. Tyto informace podrobně uvádíme na webu. Pamatujte si, že jednat je vždy nejlepší volba. Pokud se však jedná o akutní krizi a je potřeba okamžitá pomoc, tak osobu nikdy nenechávejte o samotě a neodkladně volejte tísňovou linku 112,“ upozornila Táborská.

Podle Humhala jsou pozorovatelné změny chování například zamlklost, sociální izolace, smutek nebo například snaha uspořádat životní záležitosti. „Může ovšem nastat i opačná změna chování, jako například nápadné přehrávání vnějších projevů. Jde o změny chování, kterých by si měla osoba blízká všimnout a žádat vysvětlení. V nejhorších případech není na dotyčné osobě patrné nic a blízké okolí je potom činem takové osoby šokováno,“ podotkl Humhal.

Podle Světové zdravotnické organizace patří sebevražda mezi nejčastější příčiny úmrtí. Počet pokusů organizace odhaduje až na patnáctinásobek dokonaných sebevražd. V ČR se sleduje kromě jiného počet hospitalizací pro záměrné sebepoškození, ročně jich je přes 3 000, nejčastěji se týkají dospívajících a mladých dospělých. Počty sebevražd je možné snížit aktivitami bojujícími proti předsudkům a nabídkou relevantních informací a efektivní pomocí. Proto odborníci z NUDZ rozšiřují informace a materiály na webu sebevrazdy.cz, kde je od pondělí do pátku od 16:00 do 20:00 k dispozici i chatová poradna.

V Česku přibývá depresí

Depresí i úzkostí podle odborníků v české společnosti přibývá, v letech 2010 až 2021 to bylo o více než pětinu. Chybí kapacity pro krizovou péči, bylo by potřeba až třikrát víc Center duševního zdraví, která umožňují mimo jiné duševně nemocným lidem léčit se s pomocí odborníků mimo psychiatrické nemocnice, uvedla Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Zásadní vliv na duševní zdraví mají podle odborníků pandemie onemocnění (covid) a válka na Ukrajině. Zvyšovat je proto podle nich nutné takzvanou resilienci, tedy odolnost duševního zdraví. „Resilience, neboli odolnost, je schopnost člověka vyrovnat se s emočními nároky a ohroženími, které jsou mu během života kladeny,“ uvedl předseda sekce sociální psychiatrie odborné společnosti Ondřej Pěč.

V české populaci přibývá zejména depresivních poruch. „V tuto chvíli hovoříme jen o počtu lidí, kteří se léčili. Pokud bychom do zkoumání zařadili i lidi, kteří se neléčili, tak se nám ukazuje poměrně enormní nárůst počtu lidí trpících duševní poruchou v době pandemie ve srovnání s dobou před ní,“ sdělil Pěč.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pět let od covidové pandemie. Podívejte se, jak se nebezpečný koronavirus šířil světem