Vánoční cesta: Lití olova a krájení jablka. Znáte i méně známé tradice Štědrého dne?

Štědrý den lze označit také jako den před narozením Ježíše Krista. I proto je považovaný za den zvláštních mocí, kdy se dělají nejrůznější zvyky a obyčeje. Někteří věří třeba i na pověry.

Lití olova

Jedním z populárních zvyků je lití olova. Nad plamenem se rozžhaví kousek olova, ten se pak zprudka nalije do nádoby napuštěné studenou vodou. Z odlitku, který vznikne, se dotyčnému věští budoucnost. Někteří při lití používají i staré zaříkávání: „Štědrý večere, olovo leju, ukaž mi, čeho se naděju.“ Například hvězda představují dobré znamení, srdce lásku, kříž naopak do dalšího roku přináší nepříjemnosti.

Pouštění lodiček

Na Štědrý den se také pouští lodičky. Do poloviny skořápky oříšku se postaví svíčka, tu lze připevnit voskem. Každý člen rodiny má jednu skořápku, která připomíná právě lodičku. Skořepinové lodičky se pak pouští v lavoru s vodou. Toho, jehož svíčka pluje nejvíce, čeká cesta. Naopak potopená lodička znamená neštěstí. Komu svíčka vydrží hořet nejdéle, bude mít dlouhý život. Lodičky můžou také předpovídat, zda se následující rok pár nerozdělí. Záleží na tom, zda lodičky plují od sebe nebo k sobě.

Stromeček

K Vánocům také neodmyslitelně patří vánoční stromeček. Tradice se v každé rodině liší. Někteří jehličnatý strom věší do vzduchu, jiní ho nechávají na zemi. Dříve bylo také časté, že stromeček přinesl až Ježíšek, a to přímo na Štědrý den. Vždy se ale pod ním objeví zabalené dárky.

Cukroví a vánočka

I když se cukroví a vánočka mohou připravit už v době adventu, je zvykem, že právě na Štědrý den musí být na stole plno jídla. Cukroví proto nesmí chybět. Mezi to nejoblíbenější v Česku patří vanilkové rohlíčky, perníčky, linecké či vosí hnízda. Stůl může zdobit i neméně oblíbená vánočka z kynutého těsta. Mnohdy je plněna hrozinkami a posypaná plátky mandlí. Někteří namísto vánočky dělají i německou štólu. Ta je plněná kandovaným ovocem a ořechy.

Půst

Mnozí však na Štědrý den dodržují půst. Věří, že když až do večera nebudou jíst, uvidí zlaté prasátko. Jiní až do večera nejí alespoň maso.

Stíny

Jednou z pověr jsou i takzvané stíny. Když se rozsvítí, dívají se všichni okolo po stěnách. Čí stín nemá hlavu, ten do roka zemře, praví pověra.

Štědrovečerní večeře

Ještě před tím, než nedočkavé děti vtrhnou pod stromeček, čeká rodinu štědrovečerní večeře. Podle zvyklostí by zde neměla chybět rybí polévka z kapra. Ten se zároveň podává i jako hlavní chod, a to smažený v trojobalu, servíruje se s bramborovým salátem. Čím dál častěji však mnozí dávají přednost jiné alternativě, jako je losos, který není tolik cítit rybinou. Jiní namísto sladkovodní ryby osmaží klasické řízky. Ryba je však symbolem křesťanství.

Šupina

Na Štědrý den se pod talíře dávají šupiny z kapra. Mají přinést všem členům rodiny dostatek peněz. Někteří pak šupinu nosí i v peněžence.

Krájení jablka

Po večeři se také rozkrajují jablka, a to opačně, než jsme zvyklí. Z rozkrojených jablíček lze věštit budoucnost. Hvězdička značí zdraví, naopak křížek smrt.

Pohádky

K Vánocům a zvlášť Štědrému dni patří pohádky. Jak ty české, tak zahraniční, vám nabídne i televize Prima, a to nejen 24. prosince ale i v době svátků.

Mše

Nejen věřící pak po štědrovečerní večeři a sledování televize chodívají na půlnoční mši. Slavnost Narození Páně se ale kvůli covidovým opatřením může letos lišit.