Vatikán na pokraji bankrotu kvůli dramatickému poklesu globálních darů pod vedením Bergoglia

Bergoglio byl na svůj post dozajista dosazen především proto, aby podpořil globalistickou agendu – od klimaalarmismu, přes propagaci genových injekcí, podporu islamizace a výměny evropských obyvatel až po vyzdvihování LGBTQ agendy.

Právě pro prosazování této agendy, která je depopulační, protirodinná – a především protikřesťanská – se od Vatikánu zcela právem odvrací i jeho ovečky.

Ostatně, aktuálně probíhá skutečná genocida křesťanů v několika afrických zemích (zejména v Nigérii), nově také v Sýrii, dlouhodobě v Pákistánu, Iráku a v dalších muslimských zemích.

O žádnou z těchto skupin se nezajímá nejen Západ, který má péči jen o blaho muslimů, ale ani samotný Vatikán, pro který jsou také muslimové prioritou.

Není proto divu, že Vatikán nyní dostává rekordně málo darů od věřících, kteří již z této strany necítí žádnou oporu – tedy pokud zrovna nejsou kovaní progresivisté nebo LGBTQ.

Vatikán, duchovní a administrativní srdce katolické církve, čelí bezprecedentní finanční krizi a zprávy naznačují, že balancuje na pokraji bankrotu.

Kombinace klesajících příjmů, rozčarovaných dárců a špatného řízení za papeže Františka způsobila, že instituce má potíže s plněním svých penzijních závazků, uvedl Daily Express.

V roce 2023 vykázal Vatikán provozní schodek ve výši 87 milionů dolarů, což je o 5,3 milionu dolarů více než v předchozím roce. Tento nedostatek pramení z velké části z dramatického poklesu celosvětových darů od katolických věřících a širší veřejnosti.

Dary, které byly historicky základním kamenem příjmů Vatikánu, se zmenšily, protože mnoho katolíků vyjádřilo nespokojenost s progresivními reformami papeže Františka.

Pontifikův kontroverzní postoj k otázkám, jako je změna klimatu, imigrace, transgenderová agenda a redefinice rodinných hodnot, odcizil mnoho oddaných katolíků.

Dary od církví a jednotlivých věřících se zmenšily, protože tradicionalisté vyjadřují frustraci z posunu Vatikánu směrem k sekulárnímu progresivismu.

Krizi dále zhoršuje to, že cestovní ruch – kritický zdroj příjmů – se nevrátil na úroveň před pandemií. Počet návštěvníků Vatikánských muzeí a baziliky svatého Petra zůstává nízký.

Finanční napětí vystavilo vatikánský penzijní fond nebezpečí. V současné době se fond nachází v červených číslech ve výši ohromujících 631 milionů eur, což ohrožuje živobytí duchovních a zaměstnanců v důchodu.

Sám papež připustil závažnost situace, když prohlásil: „Současný systém není schopen ve střednědobém horizontu zaručit dodržování penzijních závazků pro budoucí generace. Čelíme závažným a komplexním problémům, u kterých hrozí zhoršení, pokud nebudou včas řešeny.“

Vatikán nyní upíná své naděje k Velkému jubileu v roce 2025, oslavě 1 700. výročí Nicejského koncilu.

Očekává se, že tato událost přiláká více než 35 milionů poutníků, a je oslavována jako potenciální finanční zachránce.

Očekává se, že poutníci, přilákaní příslibem odpustků a duchovní obnovy, napumpují do vatikánské pokladny tolik potřebné příjmy.

Je ovšem otázkou, zda se ti, kteří Bergoglia nepodporují (což je zřejmě většina katolíků), skutečně vydají na pouť do míst, která zachvátil progresivistický mor…