Vědci ve své studii vyvrací tvrzení o milionech zachráněných životů „vakcínami“ proti Covidu

V době, kdy se po celém světě lidem masově vnucovaly experimentální genové injekce, se nám propagandisté i politici snažili tvrdit, že jde o bezpečné a účinné přípravky.

Všechna tato tvrzení se postupně ukázala jako účelové lži, jejichž cílem bylo donutit miliardy lidí k aplikaci těchto přípravků.

Poměrně brzy padlo počáteční tvrzení, že po dvou dávkách budete imunní, nenakazíte se a ochráníte tak i babičku. „Dvě dávky a tečka“ bylo lživé heslo, které jsme denně slyšeli z úst zkorumpovaných politiků i systému poplatných médií.

Nakonec i zástupkyně Pfizeru při grilování v europarlamentu přiznala, že její firma údajně netušila, zda injekce chrání před nákazou nebo ne.

Tím padla i další šířená lež mainstreamu, který nám tvrdil, že injekce byly zkoumány již více než 20 let, takže jsou dostatečně otestovány.

Bezpočet vedlejších účinků také ukázal, že injekce nejsou nejen účinné, ale ani bezpečné. Později se potvrdilo, že existovalo množství šarží, z nichž některé byly výrazně zdraví škodící, další vykazovaly mírné vedlejší účinky jiné byly placebem.

Nová studie nyní vyvrací další lež, podle níž takzvané „Covid vakcíny“ zachránily miliony životů. To, že to není pravda, bylo patrné již na faktu, že se v letech 2021 a 2022 v  silně proočkovaných zemích zvýšila úmrtnost.

V nové studii našel tým vědců další důkazy, které tento mainstreamový narativ vyvrací.

Studie s názvem „Podrobné hodnocení tvrzení, že vakcíny proti COVID-19 zachránily miliony životů,“  kterou nedávno publikovali tři izraelští vědci, Yaakov Ophir, Yaffa Shir-Raz, Shay Zakov a americký kardiolog Peter McCullough, odvádí obdivuhodnou práci.

Studie je v současné době v předtiskové podobě na ResearchGate®, což je web, kde akademici mohou sdílet svou práci.

Vzhledem k obsahu článku je nepravděpodobné, že by se dostal za fázi předtiskové přípravy, a to nepochybně umocní i fakt, že jedním z autorů je Peter McCullough.

Jeho jméno v jakékoli covidové studii obvykle zní jako umíráček pro jakékoli naděje na publikaci.

Autoři také vyprávějí o své zkušenosti s odesláním předchozí studie, která vyvracela ortodoxní narativ o Covidu, do deseti předních lékařských časopisů.

Všechny časopisy jejich studii „zamítly,“ což znamená, že nebyla ani odeslána k posouzení. Autoři poukazují na „vnímanou morální hranici,“ na kterou narážejí vždy, když někdo předloží důkazy, které nepodporují účinnost „vakcíny.“

Autoři berou  jako původ mýtu o „milionech zachráněných životů“  modelovací studii infekčních chorob z časopisu Lancet z roku 2021  a nejprve vysvětlují omezení modelovacího přístupu.

Modelování není založeno na datech z reálného světa, ale spíše na spekulativních nebo neověřených předpokladech o účinnosti vakcíny, přirozené imunitě a přesnosti hlášení úmrtí na Covid. Ve skutečnosti je mnoho z těchto předpokladů jednoduše chybných, jak dále vysvětlují Ophir a kol.

Mezi předpoklady podporující takové modelování patří přehnané míry infekce a úmrtnosti, podceňování klesající účinnosti vakcíny v čase a zkreslení zdravých očkovaných.

Zahrnují také nevyřešené střety zájmů, které nejsou deklarovány. Samozřejmě, chraň Bůh, aby ti, kdo vyvíjejí a testují vakcíny proti covidu, nebyli zaujatí.

Stejně tak se ignorují nepohodlná rozhodnutí, jako například rozhodnutí australského ministerstva zdravotnictví, které doporučilo neočkovat zdravé děti a dospívající proti Covidu, protože riziko extrémního onemocnění je velmi nízké a potenciální přínosy vakcín v této skupině nepřevažují nad potenciálními škodami.

Autoři na začátku článku uvádějí: „Stávající studie o vakcínách proti COVID-19 dosud neposkytly robustní, dlouhodobé srovnání mezi potenciálními přínosy a škodami.“

Dokonce i v klíčové studii společnosti Pfizer, která se používá k propagaci účinnosti vakcíny, je příhodně přehlíženo, že „na každý případ těžkého onemocnění COVID-19, kterému vakcína potenciálně zabránila, byly ve skupině očkovaných hlášeny přibližně dva až tři další závažné nežádoucí účinky.“

Není novinkou, že covidoví ortodoxní zastánci přehánějí smrtelnost covidu-19. Je to jejich obchodní nástroj. Pravděpodobné riziko bylo vždy záměrně nafouknuto a přehlíženy byly zjevně zdraví škodlivé politiky.

Ignorují faktické uzavírání zdravotnických služeb po celém světě, zjevné  zanedbávání hraničící se zneužíváním starších lidí v pečovatelských domech a domovech pro seniory a pravděpodobnost, že samotné covidové vakcíny by mohly k těmto úmrtím přispívat.

Podobně slabé rozlišení mezi úmrtími „na“ Covid a „s“ Covidem, o kterém se autoři zmiňují, zvyšuje vnímání rizik spojených s Covidem-19.

Pokud jde o klesající účinnost vakcín proti Covidu v průběhu času, tento problém byl do značné míry obcházen buď krátkými dobami sledování, nebo v případech, kdy bylo sledování dostatečné a byla pozorována snížená účinnost vakcíny, byl hlášen pravý opak.

Jednoduše lhali.

Fenomén  zkreslení zdravých očkovaných  je dobře ilustrován Ophirem a kol. na datech z Izraele, která jasně ukazují, že příjem vakcín proti covidu byl u starších nemocných lidí, kteří zůstávali doma, mnohem nižší než u mladších, zdravějších a lidí.

Důsledkem tohoto známého zkreslení je, že účinnost vakcín je přehnaná.

Autoři se také zmiňují o chybném připisování statusu očkování. Ačkoli dále nevysvětlují ani neuvádějí důsledky, odkazují na jinou  izraelskou studii provedenou na národním letišti,  která má hluboké důsledky pro mýtus o „milionech zachráněných životů.“

Důležitost studie spočívá v realističtějším srovnání očkovaných a neočkovaných osob. Zatímco jiné studie měly tendenci podhodnocovat neočkované ve srovnání s očkovanými, letiště požadovalo, aby byli všichni – bez ohledu na očkovací status – testováni na covid-19.

Víme, že covidové testy jsou nekvalitní a  náchylné k falešně pozitivním výsledkům. Na letišti se ale používají stejné testy jako v jiných studiích, takže srovnání je platné.

Studie budující mýty jsou založeny na studiích, kde jsou neočkovaní nedostatečně zastoupeni, ale ve studii na letišti, kde nejsou, je pravděpodobný přínos vakcín mnohem nižší.

Slovy autorů studie: „Relativní ochrana posilovací dávky proti infekci bude pravděpodobně výrazně menší než původní odhady.“ Navíc v jednom okamžiku studie měla očkovaná skupina „výrazně vyšší míru pozitivity“ než neočkovaná skupina, ačkoli opačný efekt byl pozorován později.

S výše uvedeným souvisela definice očkovacího statusu. Aby byli jednotlivci považováni za očkované, „museli podat posilovací dávku vakcíny, pokud dostali první 2 dávky před více než 6 měsíci.“

Tedy lidé, kteří dostali dvě dávky a po druhé již uplynulo více než 6 měsíců, aniž by si dali „posilovač,“ jsou ve studiích považováni za neočkované.

To nás přivádí k jevu, který ve studii nebyl zohledněn, ale Norman Fenton a kolegové jej popsali jako „laciný trik.“

Trik ve většině studií o vakcínách proti covidu spočívá v tom, že se očkovaní lidé klasifikují jako neočkovaní do určité doby (obvykle dva týdny) od podání vakcíny.

Tento levný trik tak zveličuje účinnost vakcín. Každý z očkované skupiny, kdo se nakazí, je hospitalizován nebo zemře, může díky těmto manipulacím s daty klasifikován jako neočkovaný.

Fenton a kol. ukazují, že pomocí levného triku   je docela možné dojít k závěru, že vakcína je vysoce účinná, i když vůbec neúčinná není. Je třeba poznamenat, že levný trik a zkreslení zdravých očkovaných jsou synergické.

Oba jevy pravděpodobně fungují současně ve většině studií vakcín proti Covidu-19.

Poslední úvahou je, že Ophir a kol., vzhledem k procentům uváděným pro účinnost vakcín proti covidu-19, téměř jistě používají relativní snížení rizika (RRR) spíše než doporučené absolutní snížení rizika (ARR).

Pokud by tato studie a ti, kteří se v ní citují, použili ARR namísto RRR, je docela pravděpodobné, že by dospěli k závěru, že „vakcíny“ proti Covidu-19 zdaleka nezachrání miliony životů, ale jsou v nejlepším případě prakticky zbytečné a v nejhorším případě přímo škodlivé.