Vědec: 100% solární a větrná energie je fakticky nefinancovatelná

Některé pokrokářské země –  zářným příkladem je mezi nimi Německo – se rozhodly, že přejdou výhradně na energii z větrných a solárních elektráren. Německo je v této cestě asi nejdál, protože již odstavilo jaderné elektrárny a u uhelných se k tomu chystá (údajně jakmile bude dostatek solárních a větrných elektráren).

Jak se již nyní ukazuje, tak tyto šílené plány zřejmě nebudou dlouhodobě realizovatelné. Protože se stejnou šíleností už přišel také Biden, je nyní tato politika velkým tématem i v USA. A právě tam vypočítali, že využívání pouze těchto zdrojů energie není ufinancovatelné.

Nelze platit donekonečna dotace, bez nichž se tyto zdroje energie ani náhodou neobejdou. Náklady na jejich výrobu, provoz a zejména neekologickou likvidaci také nejsou zanedbatelné.

Studie pro Spojené státy objasňuje, proč je úplný přechod dodávek elektřiny do větrných a solárních elektráren prakticky nefinancovatelný. Záložní systémy pro skladování elektřiny jsou prostě příliš drahé.

Jsou ale nezbytné kvůli nespolehlivosti větru a slunce, protože elektřinu potřebujete i ve tmě a při slabém větru.

Vědec Björn Lomborg upozornil na nesmyslnost „100 procent slunce a větru“ v zajímavém názorovém článku v New York Post. S odvoláním na nedávnou studii vysvětluje, že Spojené státy by tohoto cíle mohly dosáhnout pouze tehdy, kdyby měly úložiště elektřiny s kapacitou tříměsíční produkce elektřiny.

Aktuálně je to jen sedm minut. Investice do takového úložiště by ale dosáhla pětinásobku současného ekonomického výkonu USA, přičemž tyto baterie by se musely každých patnáct let vyměňovat.

Zjednodušeně řečeno: Američané by k dosažení tohoto cíle museli utratit přibližně třetinu svého současného ekonomického výkonu (nebo přibližně částku, kterou vláda v současnosti ročně dostává).

Ale v celkových výdajích by měly být také zohledněny náklady na výměnu solárních panelů a větrných turbín. Jak poznamenává Lomborg, solární energie může být levná, pokud jde o oficiální výrobní ceny, ale podle studie, kterou cituje, samotné náklady na likvidaci způsobují jejich zdvojnásobení.

Jsou zohledněny náklady na kontaminaci půdy a podzemních vod z vyřazených solárních panelů a baterií. Když ale k tomu připočtete dodatečné náklady na záložní systémy, je jasné, jak nesmyslné je zaměření na větrnou a solární energii, pokud jde o výrobu elektřiny.

Nebo jak sám vědec říká: „Kdyby slunce a vítr byly skutečně levnější, nahradily by fosilní paliva i bez rozsáhlého tlaku politiků a klimatického  průmyslu.“

Dán, který je sám zastáncem ideologie dekarbonizace a ignoruje všechny důkazy o nedůležitosti CO2 z hlediska změny klimatu, však také dává jasně najevo, že i mezi klimatickými ideology jsou stále lidé, kteří alespoň přiznávají, že zelená politika prosazuje určité šílenosti…