„Lesknáček dubový je drobný, zhruba centimetrový brouk z čeledi Nitidulidae s typickým lesklým povrchem těla,“ popisuje brouka Akademie věd na svém webu. Tento červenohnědý brouk s lehkým tečkováním není vědeckou komunitou příliš probádán, byť se předpokládá, že je spíše predátorem kůrcovitých brouků. Jeho existence je však neodmyslitelně vázána na staré duby. V nich se pohybuje […]
Menej ako 1 min. min.
„Lesknáček dubový je drobný, zhruba centimetrový brouk z čeledi Nitidulidae s typickým lesklým povrchem těla,“ popisuje brouka Akademie věd na svém webu. Tento červenohnědý brouk s lehkým tečkováním není vědeckou komunitou příliš probádán, byť se předpokládá, že je spíše predátorem kůrcovitých brouků. Jeho existence je však neodmyslitelně vázána na staré duby. V nich se pohybuje pod kůrou v chodbičkách kůrovců, kterými se živí.
ČTĚTE TAKÉ: Doksanský popřel výrok o dráždění kobry. Nepamatuje si vlastní slova, reagoval Hlavatý
I z důvodu proměny způsobu hospodaření a stavění přehrad na přelomu 19. a 20. století se množství starých dubů, ve kterých právě vzácný brouk žije, v Evropě značně snížilo. Takové stromy potřebují velké množství světla a prostoru, kterého se jim v posledním století příliš nedostává. Web Ekolist dodává, že „regulace řek a výstavba přehrad navíc změnily vodní režim. S takovými změnami se staré stromy vyrovnávají jen těžko.“
Právě proto je výskyt lesknáčka na našem území překvapením pro odbornou veřejnost. „Dosud byl znám z několika ojedinělých, převážně historických nálezů z jižní a střední Evropy. Na našem území byl nalezen jen jednou v roce 1911 ve Střelicích u Brna. Od té doby byl nezvěstný,“ přibližuje Akademie věd význam objevu. O století později byl zaznamenán další výskyt tohoto vzácného brouka v chráněné krajinné oblasti Soutok.
Právě výskyt starých mohutných dubů v této krajinné oblasti je dle vědců podstatný pro přežití řady vzácných druhů, včetně lesknáčka. To, jak k jeho nálezu odborníci došli přiblížil entomolog Lukáš Čížek. „Našli jsme ho v materiálu z pasti, kterou jsme umístil na starý dub na Pohansku v roce 2022. V Evropě se našel vlastně jenom několikrát a vždy jenom tam, kde je starodubů hodně.“
Soutok leží v žaludku Macinkovi
O statusu CHKO pro Soutok byla však v poslední době vedena rozmanitá diskuse. Ministr Petr Macinka (Motoristé), který je dočasně pověřen vedením resortu životního prostředí, totiž spekuloval, zda nemá být Soutoku status odebrán.
„Tam je problém akorát s tím, že je tam asi 6000 majitelů pozemků, kteří zničehonic přišli o možnost nakládat s nimi, a to ne v místech, kde je ta unikátní příroda. To je nespravedlnost,“ sdělil Macinka v pondělí novinářům. Ministerstvo životního prostředí chce proto v této oblasti nakládání se soukromými pozemky usnadnit. Macinka si podle svých slov uvědomuje, o jak významný přírodní úkaz jde. „To je úžasný kout moravské přírody, takže mě nepřekvapuje, že se tam vyskytují unikátní živočichové,“ dodal. Dříve vyhlášení CHKO kritizoval a chtěl ho zrušit. Vlastníkem jednoho z pozemků je mimo jiné také sponzor Motoristů, jak upozornil Deník N.
CHKO vznikla loni v létě, žije tam v tuzemsku nejbohatší populace motýlů nesytek, vzácná můra svlačcová či 80 procent původních druhů ryb. Vyskytuje se v ní také 250 druhů ptáků, z nichž tam 140 druhů hnízdí, například vzácný orel královský.
