Vliv Big Pharmy, obvinění z korupce a znásilnění: Skryté skandály v historii WHO

Mimo výčtu různých skandálů, které WHO či jejího šéfa Tedrose následují, je nutné upozornit i na další okolnosti, které považuji za zásadní signály pro nutnost vstoupení z této organizace, jejího rozpuštění nebo zásadní reformy.

Důležitým faktem je, že WHO je soukromá organizace, do značné míry financovaná Billem Gatesem – ať už přes Nadaci Billa a Melindy Gatesových nebo přes jeho vakcinační alianci GAVI.

Už to zcela jasně nastiňuje, jakým směrem půjde politika WHO. Přesně tím, který určí její skutečný „vlastník.“ Po odchodu USA coby největšího sponzora budou navíc soukromé příspěvky tvořit o hodně vyšší část příjmů WHO než dosud.

Vliv Billa Gatese (a jeho loutkovodičů) na WHO tak opět značně vzroste.

Za skandální považuji také nekončící snahu o schválení Pandemické smlouvy (či patřičně upravených Mezinárodních zdravotních předpisů), která by dala WHO netušenou moc nejen v případě další „pandemie,“ ale také v případě vyhlášené globální  „klimatické krize.“

Tomu všemu nyní nejméně na 4 roky uniknou Spojené státy, které zřejmě již za měsíc nebudou členem této podvratné organizace.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump plánuje první den svého druhého funkčního období stáhnout Spojené státy ze Světové zdravotnické organizace (WHO).

Tento krok by mohl USA ušetřit 850 milionů dolarů na ročních příspěvcích. Nová Trumpova administrativa zároveň vyslovuje značné obavy z nedostatečné transparentnosti WHO, korupce a neprůhledných platebních transakcí.

Pozoruhodné skandály v historii WHO zahrnují:

• Široká kritika opatření COVID-19: Lockdowny, příkazy k nošení roušek a očkovací kampaně byly oprávněně vnímány jako zaujaté ve prospěch Big Pharmy.
• Obvinění z korupce vůči generálnímu řediteli WHO: Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus byl vyšetřován etiopskou vládou pro zpronevěru veřejných prostředků a manipulaci s výběrovými řízeními.
• Vazby Clintonovy nadace: Ghebreyesus má vazby na zdravotní iniciativy v Nadaci Billa a Hillary Clintonových, která se dostala pod palbu vyšetřovatelů kvůli podvodu.
• Sexuální zneužívání během krize ebola: V roce 2021 bylo 21 zaměstnanců WHO obviněno ze sexuálního napadení během reakce na krizi ebola v Demokratické republice Kongo.
• Nadměrné výdaje na luxusní cestování: WHO se v roce 2017 dostala pod palbu za to, že utratila 200 milionů dolarů ročně na luxusní cestování, zatímco na boj proti AIDS a hepatitidě vyčlenila pouze 71 milionů dolarů.
• Nedostatečná transparentnost příspěvků: Kritici si stěžují, že WHO vybírá „vyměřené příspěvky“ na základě HDP členských států, což vede k nedostatečné transparentnosti při využívání finančních prostředků.
• Jak se vypořádat s pandemií chřipky H1N1: V roce 2011 byla WHO obviněna, že vyvolává zbytečnou paniku a vynakládá nadměrné finanční prostředky na kontrolní opatření.
• Vazby na Big Pharmu: Zpráva British Medical Journal z roku 2010 ukázala, že klíčoví poradci WHO měli vazby na farmaceutické společnosti, které těžily z rozhodnutí organizace.

Trumpova administrativa považuje tyto skandály za důkaz potřeby komplexního reformního procesu, který by obnovil důvěryhodnost WHO – nebo se od ní zcela distancuje.