Výuka ukrajinských žáků? Časovaná bomba, stát selhal. Je nutná změna, žádají ředitelé

Autoři v dokumentu uvedli, že se od počátku války na Ukrajině snaží v rámci svých možností a kompetencí umožnit co nejlepší průběh integrace ukrajinských dětí do tuzemských škol.

„Na počátku války hlavně díky adaptačním skupinám, jazykovým kurzům či zapojení ukrajinských učitelů do českého systému probíhala integrace bez větších komplikací a pomoc ukrajinským dětem a jejich rodinám byla smysluplná,“ napsali s tím, že rodiny uprchlíků měly k dispozici vyučování jak v českém, tak ukrajinském jazyce.

K TÉMATU: Základka o rok kratší, střední povinně. Poslankyně ODS navrhuje kontroverzní reformu

Jenže současné nastavení podle pražských škol výrazně narušuje chod výuky. „U části dětí ukrajinské populace, zvláště těch starších, vnímáme nechuť k zapojení do českého vzdělávacího systému. Je to pochopitelné vzhledem k tomu, že v zemi měli kamarády a známé,“ uvedl Korda pro CNN Prima NEWS.

Ředitelé škol totiž musí přijmout každého uchazeče, a to bez výjimky. „Postupně se vše posouvalo do současného stavu, který kritizujeme. Systém nažene děti do vzdělávacích zařízení a celou věc přehodí na pedagogické sbory. Jenže o takové množství žáků není možné se postarat,“ podotkl bývalý kandidát do Senátu za TOP 09 Korda.

Problém všech žáků s odlišným mateřským jazykem

Řešením by tak podle iniciátora byl návrat k souběžnému dvoukolejnému řešení, aby měli tito žáci na výběr. Peníze jsou podle něj nejmenší problém. „Komunikujeme s magistrátem, který na výuku cizinců má prostředky. Nechceme ale, aby celá debata sklouzla k tomu, že se obsah dopisu týká pouze dětí z Ukrajiny. Jde o problém žáků s odlišným mateřským jazykem. Týká se to hlavně Prahy,“ popsal ředitel karlínské školy. Připomněl, že se autoři rozhodně nestaví proti integraci ukrajinských dětí.

„U nás ani nevíme, zda žáci vyžadují individuální přístup. Mělo by s tím pomoci ministerstvo vnitra v tom, že u konkrétní rodiny určí, zda se jedná o uprchlíky s dočasným pobytem, kteří se chtějí vrátit. Pokud ale žádají o trvalý pobyt, bylo by vhodné těmto dětem nejdříve nabídnout jazykovou podporu a potom je poslat do provozu škol,“ vysvětlil iniciátor.

V praxi by to znamenalo, že rodiny s dočasnou ochranou budou moct své děti zapsat k ukrajinské výuce, zatímco pro děti zájemců o setrvání v Česku budou připraveny adaptační skupiny.

Vedení škol volají po systémové změně. „V Německu je například běžné, že se dá dětem jazyková podpora a teprve poté jsou přijaty do jednotlivých vzdělávacích zařízení. Pokud mají konkrétní jazykovou bázi, integrace je o něčem úplně jiném,“ sdělil Korda.

Pomoci by měly takzvané „průtokové třídy“, jež tuto podporu zajišťují: „Do tří měsíců je možné studenta poznat – zda nemá poruchy pozornosti nebo vyžaduje speciální vzdělávací potřeby. O dětech z Česka to víte hned, ale o žácích cizí národnosti nikoliv. Tato skutečnost znevýhodňuje všechny.“

Resort školství by se podle Kordy měl inspirovat v cizích zemích. Dopis by měl být zaslán školskému výboru Sněmovny v lednu příštího roku. „Členové orgánu se této otázce nebrání. Nechceme to stavět jako boj proti ukrajinským dětem na školách – uvědomujeme si, že téma je společensky citlivé. Jenže sami tyto žáky tlačíme do zúženého prostoru, takže jsou nespokojeni,“ dodal Korda.

Ozývají se i jiné školy

Ve čtvrtek chtěl v souvislosti s tím předložit důvodovou zprávu na schůzi zastupitelstva i místostarosta Prahy 8 Radomír Nepil (ANO). Bod byl však odmítnut na programu jednání. Podle autorů dopisu hlásí podobné problémy i školy na Praze 3, 5, 9, 10 i 13, takže příslušné instituce osloví a společně se obrátí na ministerstvo školství.

„Stát bohužel v integraci dětí do škol minimálně v Praze naprosto selhává. Musíme proto spojit síly a tlačit na to, abychom společně našli řešení pro naše školy, a to na poli legislativním, finančním a vytvoření funkčního systému,“ reagoval Nepil.

„V základních a mateřských školách v Praze nám tiká časovaná bomba – školská zařízení nezvládají integrovat děti z Ukrajiny a tento problém se už propisuje do kvality vzdělávání. Řešíme to na Praze 8, ale osobně jsem přesvědčen, že je to problém celoměstský, který vyžaduje rychlé, koordinované a systémové řešení, které se neobejde bez zapojení státu,“ zdůraznil zastupitel.

Podobně to vidí i místostarosta městské části pro školství Matěj Fichtner (ANO). Podle něj už situace ve vzdělávacích zařízeních začíná být neúnosná, proto zdůrazňuje souběžné proudy dvou výuk pro ty, jejichž rodiny plánují návrat, a ty, kteří mají zájem zde zůstat. Stát by tak prý měl nezbytně zajistit stabilní systém, který by financoval ukrajinské pedagogy a asistenty.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Lyžák vyjde rodiče až na deset tisíc korun, pomoc nabízejí pojišťovny. Jak získat příspěvek?