Možná jste si všimli, že v poslední době se opět mainstream pustil do propagandy hmyzu a umělého masa či jiných umělých poživatin (mléko, vejce). Podprahově nám chtějí namluvit, že náhražky jsou pro nás vhodnější a výživnější. Současně s tím přichází Světové ekonomické fórum s novým článkem, který tvrdí, že bude nutné změnit globální potravinový systém. […]
Menej ako 1 min. min.
Možná jste si všimli, že v poslední době se opět mainstream pustil do propagandy hmyzu a umělého masa či jiných umělých poživatin (mléko, vejce). Podprahově nám chtějí namluvit, že náhražky jsou pro nás vhodnější a výživnější.
Současně s tím přichází Světové ekonomické fórum s novým článkem, který tvrdí, že bude nutné změnit globální potravinový systém.
Ve znepokojivém článku zveřejněném na webových stránkách WEF ve čtvrtek se uvádí, že konzumace masa a tradiční formy hospodaření by měly být zakázány, aby se zabránilo takzvanému „globálnímu varu.“
V článku nazvaném „ Feeding the Future: Why renovation and Reinvention are Key to Saving our Food System“ (Výživa budoucnosti: proč jsou renovace a reinvence klíčové pro záchranu našeho potravinového systému) Juliana Weltman Glezerová, členka projektu WEF „New Frontiers of Nutrition,“ upozorňuje na emise skleníkových plynů z produkce potravin a varuje před 60procentním nárůstem poptávky po potravinách, když světová populace dosáhne 10 miliard.
Článek pak srovnává přechod potravinového systému s globálním přechodem k obnovitelné energii, jako je solární a větrná energie a elektrická vozidla.
„Výživový přechod zahrnuje podobně komplexní transformaci se dvěma odlišnými fázemi změny: renovace a reinvence,“ píše Glezerová.
„Zatímco renovace přináší postupná zlepšení v celém potravinovém hodnotovém řetězci, reinvence se zaměřuje na systémovou změnu: přeorientování velkovýroby potravin, která transformuje základní struktury moderního potravinářského průmyslu.“
Autorka z WEF chválí společnosti, jako je Nestlé, které vyvinuly „proteinový prášek bez zvířat.“ Nestlé v roce 2022 uvedla, že její produkt „bez zvířat“ se vyrábí fermentací a „je identický se syrovátkovým proteinem, který se nachází v kravském mléce.“
V podstatě tak onou změnou jídelníčku myslí WEF přechod na náhražky masa, mléka či vajec.
Článek také naznačuje, že umělá inteligence by mohla být použita k tomu, aby pomohla lidem vytvořit diety jedinečné pro individuální genetickou výbavu, faktory životního stylu a zdravotní cíle a pomohla snížit celkový dopad výroby a likvidace potravin na životní prostředí.
„Potravinová transformace je klíčovým okamžikem v historii lidstva a vyžaduje odvážné kroky napříč sektory, průmyslovými odvětvími a obory. Neexistuje jediný přístup k transformaci, ale je důležité, aby potravinářský průmysl znovu vyvážil svůj přístup k inovacím s výrazně vyššími investicemi do reinvencí,“ uzavírá Glezerová.
Proti výzvě Světového ekonomického fóra (WEF) po „řízené demolici“ globálního potravinového systému a zákazu konzumace masa a tradičních forem zemědělství existuje několik argumentů. Tady jsou některé z nich:
Potravinová bezpečnost a rozmanitost: Zákaz masa a tradičních zemědělských postupů by mohl narušit potravinovou bezpečnost, zejména v regionech, které jsou na těchto zdrojích potravin silně závislé. Tradiční zemědělské postupy a konzumace masa přispívají k rozmanitosti a kvalitě stravy.
Socioekonomické dopady: Zemědělství a chov dobytka jsou důležitými zdroji příjmů pro miliony lidí na celém světě. Náhlý zákaz by mohl vést ke značným ekonomickým ztrátám, zničit pracovní místa a destabilizovat venkovské ekonomiky.
Kulturní aspekty: Konzumace masa a tradiční zemědělské postupy jsou hluboce zakořeněny v mnoha kulturách. Zákaz by mohl narazit na značný odpor a být vnímán jako kulturní paternalismus.
Zemědělské postupy: Rostlinná výroba je často přímo závislá na živočišné (a naopak) – to znamená, že pro rostlinnou výrobu se využívá organických hnojiv získaných při živočišné výrobě, po jejímž zákazu budou zemědělci plně závislí na umělých hnojivech, jejichž výroba je závislá na fosilních palivech. A jejich produkce se také v rámci klimatické agendy redukuje.
Individuální svoboda a volba: Právo lidí zvolit si vlastní stravu je základním právem občanských svobod. Zákaz některých potravin by mohl být vnímán jako omezení individuální svobody a autonomie.
Realistická proveditelnost: Globální zákaz masa a tradičních zemědělských postupů by bylo logisticky a politicky obtížné zavést. Různé země mají různé potřeby, priority a zdroje, což ztěžuje jednotné provádění.
