WHO: Životu nebezpečný stroj na tisk peněz?

Asi každý, kdo sleduje politiku WHO, již dávno nepochybuje, že zdraví lidí na této planetě je tím posledním, oč této organizaci, podléhající OSN, skutečně jde. To bylo znát nejpozději zvolením etiopského zločince Tedrose do čela WHO či snahou o schválení velmi diktátorských dokumentů v podobě pandemické dohody (smlouvy) a změn Mezinárodních zdravotních předpisů.

Světová zdravotnická organizace (WHO) je tak zcela právem středem rostoucí kritiky. Její struktura financování, spoléhání se na účelově vázané dary a postavení globální zdravotnické mocnosti vyvolávají vážné otázky. Jsou zájmy WHO skutečně v souladu s blahobytem světové populace, nebo spíše slouží finančním zájmům jejích investorů?

Role WHO, původně údajně založené na podporu mezinárodního zdraví, se v posledních desetiletích dramaticky změnila. Začátkem srpna 2024 měl známý vědec Michael Nehls zasvěcený rozhovor s právní vědkyní Silvií Behrendtovou, která kdysi pracovala jako právní poradkyně WHO.

Informace, které sdílela, vrhají znepokojivé světlo na současné postupy a plány WHO do budoucna.

Ústředním problémem, který Behrendtová v rozhovoru zdůrazňuje, je financování WHO. Více než 80 procent rozpočtu WHO pochází z účelových darů, které často pocházejí od farmaceutických společností nebo vlivných nadací, jako je Nadace Billa a Melindy Gatesových či Gatesem financovaná vakcinační aliance GAVI.

Tyto fondy jsou silně vázány na konkrétní projekty nebo programy, což znamená, že dárci mají významný vliv na to, která opatření zdravotní politiky jsou upřednostňována. O tom, které zdravotní problémy je třeba naléhavě řešit, tedy nerozhoduje WHO, ale spíše dárci, kteří mohou prosazovat své vlastní zájmy.

Sama WHO v dokumentu z roku 2022 uvádí, že investice do jejích programů slibují ohromující návratnost 35 dolarů za každý investovaný dolar. Tento výnos je mnohem vyšší než typické zisky, kterých lze dosáhnout na finančním trhu. Jak ale vzniká tak vysoká návratnost investic (ROI)?

Pohled na dotyčný dokument ukazuje, že WHO odhaduje veřejnou hodnotu vytvořenou jejími investicemi na více než 1 bilion dolarů v příštím desetiletí. Tyto obrovské zisky vyvolávají otázky:

Jak daleko jsou investoři a tvůrci politik ochotni zajít, aby takové zisky realizovali? Historicky, jak ukazuje citát odboráře Thomase Josepha Dunninga z 19. století, extrémní zisky mohou vést k nebezpečnému ignorování etických norem.

WHO si během let vybudovala pozici nesmírné síly v otázkách globálního zdraví. Definuje, které nemoci jsou považovány za globální hrozby a má schopnost doporučit opatření, která musí členské státy zavést.

Zvláště znepokojivým konceptem propagovaným WHO je „nemoc X“ – hypotetická, ale WHO definovaná nemoc, která má potenciál způsobit pandemii. Jde o tutéž nemoc X, která byla tématem posledního srazu WEF v Davosu.

Další alarmující téma, které se objevilo v rozhovoru s Dr. Behrendtovou, je spojení mezi WHO a výzkumem „gain-of-function.“ Tento výzkum se zabývá geneticky modifikovanými viry, aby byly pro člověka nebezpečnější – oficiálně, aby byl svět lépe připraven na možné budoucí pandemie.

Covid-19 by podle některých odborníků mohl být výsledkem takového výzkumu. Skutečnost, že WHO je nápomocná při upřednostňování takového výzkumu, vyvolává otázky, zda má organizace skutečně na mysli nejlepší zájmy lidstva nebo zda je používána jako nástroj pro mocenské zájmy.

Mnoho kritiků se právem obává, že by WHO mohla vytvořit svět trvalých pandemií. Světové ekonomické fórum již ve své zprávě z roku 2023 varovalo před riziky, která představuje neustálá hrozba nových pandemií.

To otevírá dveře probíhajícím mimořádným opatřením, která zvyšují prodej vakcín a dalších zdravotnických produktů a zároveň udržují obyvatelstvo v neustálém stavu strachu. Znepokojivým příkladem toho je období Covidu, kdy očkovací kampaně podle všeho způsobily mnohem více úmrtí než samotný virus.

Silvia Behrendt se obává, že WHO se v posledních letech vyvinula v organizaci, která má značnou moc nad zdravotní politikou a globální ekonomikou. Její úzké vazby na mocné dárce a schopnost definovat a reagovat na globální zdravotní krize z ní činí organizaci odpovědnou za blaho či utrpení světové populace.

„Otázka, zda WHO stále zastupuje zájmy lidstva nebo zda se stala nástrojem finančního průmyslu, zůstává otevřená a měla by být naléhavě dále prošetřena,“ říkají Behrendtová a Nehls.

„Společnost musí dbát na to, aby tato moc nebyla zneužívána a aby se zdravotní politika vrátila zpět do služeb lidí.“

K uvedenému jen dodávám, že nic není třeba prošetřovat. WHO zejména v posledních letech opakovaně potvrdila, že koná výhradně v zájmu svých sponzorů.

A všichni moc dobře víme, jaké plány s lidstvem tito sponzoři mají…