Yuval Noah Harari a robotické lidstvo (video)

Jistě mnohým z vás netřeba jednoho z čelních členů Světového ekonomického fóra (WEF) představovat. Jeho hlášky o lidech coby zbytečných jedlících jen potvrzují, že je plně v souladu s depopulační politikou, ale také s transhumanismem, protože právě ten je podle Harariho budoucností lidstva.

Spojení člověka a stroje a totalitní, plně šmírovací společnost – přesně to je cílem nejen Harariho a  WEF, ale i těch, kteří skutečně ovládají svět. A prozatím se zdá, že většina vlád jde globalistům v tomto směru „na ruku.“

Kdo je však Yuval Noah Harari skutečně? Jaké byly jeho začátky a čím se zabýval ve svých knihách? Právě to je tématem dnešního článku.

Zakladatel Světového ekonomického fóra Klaus Schwab pracuje na tom, aby se takzvaná čtvrtá průmyslová revoluce stala realitou. Schwab  má vizi, že člověk a stroj splynou v nový druh bytosti, který zastará stávající lidstvo.

Hlavní inspirací pro životní dílo technokratického ultraglobalisty je izraelský historik, spisovatel a filozof Yuval Noah Harari.

Harari vyrůstal v židovské rodině s východoevropskými a libanonskými kořeny. Jeho otec byl zbrojní inženýr ve službách izraelského státu. Od svých osmi let navštěvoval školu Leo Beck Education Center v Haifě, kde byl údajně součástí třídy pro zvláště intelektuálně nadané děti.

Když měl jít Harari později na vojnu, podařilo se mu odvod odložit kvůli studiu na vysoké škole. Poté byl zcela zproštěn vojenské služby, údajně kvůli  zdravotním problémům. Otázka je, zda v té době nemohla být důvodem jeho homosexualita.

V letech 1993 až 1998 se Harari ponořil do středověké a vojenské historie na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. V roce 2002 dokončil doktorát na Jesus College v Oxfordu a právě zde se dostal do kontaktu se spisy Jareda Diamonda, o kterých Harari později tvrdil, že měly silný vliv na jeho vlastní psaní.

Harari získal velkou pozornost knihou Sapiens: Stručná historie lidstva, která byla poprvé vydána v hebrejštině. Kniha vyšla v angličtině v roce 2014 a od té doby byla přeložena do dalších 45 jazyků. Harari v knize zkoumá historii lidstva a technologický vývoj od doby kamenné až po 21. století.

V roce 2016 vyšla navazující kniha Homo Deus: Stručná historie zítřka, v níž Harari rozebírá své názory na možnou budoucnost lidstva. Jeho výchozím bodem v knize je, že se člověku podaří dosáhnout nesmrtelnosti a bude mít téměř božské síly v technicko-vědeckém smyslu.

Kniha také zdůrazňuje termín „dataismus“ jako filozofii nebo způsob myšlení, kde jsou uctívána „velká data.“ Harariho poslední kniha 21 lekcí pro 21. století vyšla v roce 2018 a zaměřuje se více na současné problémy, kterými jsou podle Harariho jaderná válka, ekologické katastrofy, terorismus, technologické otřesy a falešné zprávy.

V průběhu historie prošli lidé četnými ekonomickými, sociálními a politickými změnami. Z biologického hlediska však může lidstvo změnit svůj biologický základ pouze v tomto století prostřednictvím genetických a nanotechnologií.

Harari věří, že díky tomu a také díky digitální technologii budou lidé moci být různými způsoby upgradováni jako stroj.

Harari se proto domnívá, že Silicon Valley je zajímavějším místem než mnohá historická, náboženská a kulturní místa například na Blízkém východě.

Inženýři společností Google, Apple a Microsoft vytvářejí více než jen technické produkty a algoritmy – vytvářejí nová univerzální náboženství, která na oplátku přinášejí štěstí, prosperitu a věčný život. Zároveň přemýšlí o tom, co dělat v budoucnu se všemi lidmi, kteří se podle Harariho v důsledku technologického vývoje stanou „zbytečnými.“

„Velkou politickou a ekonomickou otázkou v budoucnu bude, proč potřebujeme lidi, nebo alespoň proč jich potřebujeme tolik. Zatím nejlepší odpovědí je udržet je šťastné pomocí drog a počítačových her,“ říká mimo jiné v jednom ze svých mnoha vystoupení.

Patrick Wood, šéfredaktor časopisu Technocrazy, poukázal na to, že Harari je hlavním filozofickým poradcem notoricky známého ultraglobalisty Klause Schwaba a jeho Světového ekonomického fóra a také klíčovou postavou v rámci organizace.

Světové ekonomické fórum již dlouho prosazuje globální digitální měnu, která by nahradila fyzické bankovky a mince. V souvislosti s tím chtějí vytvořit globální systém digitální identifikace, což je něco, k čemu nyní položily základ například očkovací pasy.

Harari věří, že díky spolupráci těchto dvou systémů můžete snadno sledovat transakce a pohybové vzorce jednotlivce, a to jak ve fyzickém, tak v digitálním světě. Sledování transakcí a pohybů lidí je však podle Harariho pouze začátkem nové sledovací společnosti.

„V důsledku pandemie covidu potřebujeme biometrický systém pro totální dohled. Nepotřebujeme jen monitorovat lidi, potřebujeme vědět, co se jim děje pod kůží,“ říká.

Harari však nekončí jen u toho, ale tvrdí, že jednadvacáté století bude koncem éry, v níž měl člověk přístup ke své svobodné vůli, a bude také definitivním koncem jeho duše, kdy se jeho tělo stane spíše uměle vyrobeným produktem a jeho vědomí bude nahráno do digitálního cloudu.

„Celá ta myšlenka, že lidé mají duši a že věří, že nikdo neví, co se ve mně děje nebo vybrat si, koho volit nebo ve kterém obchodě nakupovat – ty časy jsou pryč, říká.

Harari vidí předurčený osud člověka jako degradaci na nižší druh ve prospěch nové geneticky manipulované a robotizované postlidské bytosti, která však nakonec bude podřízena ještě mocnějšímu pánovi: umělé inteligenci.

„Cokoli nás nahradí, se od nás bude mnohem více lišit ve srovnání s tím, jak se lišíme od neandrtálců,“ říká.