Zákaz mobilů ve škole? STAN se nedokáže shodnout. Rakušan je proti, ukážu mu data, říká Krainer

„Se zákazem nesouhlasím. Je to nedostatek důvěry ve vedení jednotlivých škol, v ředitele i učitele. Mnoho škol má svá vlastní pravidla, která fungují, mají je vyzkoušená, nepotřebují centrální příkazy, zákazy, nařízení. Proč o tom nenechají rozhodnout danou školu, jejího ředitele? Bude se vše řídit z ministerstva? Cesta do minulosti,“ uvedl pro CNN Prima NEWS předseda STAN Vít Rakušan.

Čtěte více: Zakážu mobily ve školách. Dcery mi řekly, že jsem se zbláznil, prozradil Plaga.

Reagoval tak na slova pravděpodobného budoucího ministra školství Roberta Plagy (za ANO) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS o tom, že plánuje zakázat používání mobilů na základních školách.

Zatímco Rakušan se spíše postavil za končícího ministra Mikuláše Beka, který debatu o plošném zákazu odmítal, řada jeho kolegů se krátce po zveřejnění Plagových slov vyjádřila opačně.

Dlouholetý senátor David Smoljak (za STAN) na sociální sítě napsal, že s výrokem zástupce hnutí ANO jednoznačně souhlasí. Redakci CNN Prima NEWS následně popsal své důvody.

„Digitální prostor pro děti způsobuje velký počet psychických problémů a dětem vlastně ničí život a způsobuje závislost na návykových obsazích. Zákaz používání mobilů by mohl být jedním z řešení, není samozřejmě samospásný, ale je to nástroj, který určitě funguje. Nepovažuji to za zásah do našich svobod a jsem přesvědčený o tom, že když se to zavede, tak to nakonec jak rodiče, tak děti přijmou s velkou úlevou,“ uvedl senátor pro CNN Prima NEWS a dodal, že zrovna na konci listopadu se v Senátu konal seminář na toto téma a odborníci z mnoha oblastí prezentovali varovná čísla o nárůstu psychických problémů u dětí a dospívajících.

Do dvou let bez mobilů a televize

Pro plošný zákaz je i nový poslanec Jakub Krainer z Jihomoravského kraje: Táta dvou malých dětí, který si řešení digitálních závislostí vytkl jako jedno ze svých hlavních témat.

„Líbilo by se mi, kdybychom následovali příklad Austrálie, kde už pět let platí, že děti ráno odevzdají svoje soukromé mobily, což nevylučuje variantu, že by mohly případně pracovat nebo se učit digitálním dovednostem na školních zařízeních, a po škole jsou jim vráceny. Debatu zahájili už před třinácti lety a nyní prokazatelně pozorují pozitiva, jako je utužování třídního kolektivu, zlepšení a prohloubení vztahů mezi dětmi, zlepšení soustředění v hodinách a s tím související zlepšení studijních výsledků. Třetí důležitou věcí, která by naopak klesala, je agresivita dětí,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Krainer.

Na základě zkušeností z Česka, kdy k zákazu mohli od roku 2021 přistoupit jednotliví ředitelé škol, se podle politiků ukazuje, že opatření je účinné, což prý otevírá prostor pro plošné řešení.

„Nebráním se debatě i u starších dětí. Určitě ale souhlasím s tím, abychom šli primárně od těch nejmladších, kde jsou dopady největší. Odborníci uvádějí, že děti do dvou let by neměly mít screen time žádný, děti od dvou do pěti let maximálně kvalitní hodinu denně společně s rodičem a děti od šesti do jedenácti let maximálně dvě hodiny denně, což dnes bohužel spousta dětí překonává jenom v domácnostech,“ doplňuje poslanec s tím, že jde o jeho osobní názor a debatu na klubu s kolegy ještě nevedli.

„Jsem připravený s kolegy ve straně i v Poslanecké sněmovně vést konstruktivní debatu a poskytnout potřebná data,“ dodal Krainer.

Urbanová: K zákazu už to prostě dospělo

O data se opírá i jeho kolegyně a stranická expertka na ochranu zranitelných osob Barbora Urbanová.

„Skoro bych řekla, že to k tomu zákazu už prostě dospělo, byť bych ještě před pár měsíci nevěřila, že to řeknu. Po prostudování všech možných odborných materiálů, po absolvování hned několika diskusí naprosto chápu, proč třeba na základě 37 doporučení dánské wellbeingové komise z letošního února navrhla vláda v Dánsku zákon o regulaci smartphonů na školách. Jedno z doporučení se týká odložení nákupu smartphonu do třinácti let a další mluví o regulaci ve školách. Než se lekneme pojmu ‚regulace‘, zkusme vést opravdu odbornou debatu na toto téma a zamysleme se nad tím, jak se vyrovnat s vlivem mobilů a sociálních sítí na mozek,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Urbanová.

O tom, že zhoršující se duševní zdraví mladých je daleko komplexnější problém a pouhý zákaz mobilů na školách to nevytrhne, hovoří její další kolega a stranický garant pro oblast školství, poslanec Jan Berki.

„Trochu mě mrzí, že se soustředíme pouze na tento restriktivní nástroj. Daleko víc bychom měli diskutovat o tom, jak podpořit smysluplné trávení volného času, aby byly děti a mladí lidé motivovaní na nich nebýt. Pak bychom se měli na úrovni (nejen) EU bavit, jak regulovat tvorbu aplikací a her, respektive využívání některých nástrojů budujících závislosti,“ popsal svůj postoj Berki.

Odborníci: Ještě přitvrďme

Právě tímto směrem míří doporučení odborníků, kteří se oblastí duševního zdraví a závislostí zabývají dlouhodobě. Například platforma Digibalanc vytyčuje pět hlavních pilířů, o které se dá v boji proti závislostem na moderních technologiích a sociálních sítích opřít. Zákaz mobilů ve školách je na prvním místě, následuje doporučení, aby dítě do třinácti let mělo pouze tlačítkový mobil a sociální sítě byly pro děti dostupné až od patnácti let. Odborníci zároveň upozorňují na to, že Česko je jednou z mála evropských zemí, které v této oblasti zatím nemají nastavené žádné regulace.

„Plošný zákaz je jediná možná cesta. Děti jsou odcizenější, nesoustředěné, neumí se spolu bavit a jsou i násilnější. Ukazují to třeba data z Austrálie. Kolektiv přestává fungovat, zhoršují se výsledky učení. Dětství bez mobilu nebo školství bez mobilu je naprosto zásadní věc. Nevylučuje se to s tím, aby se o digitálních technologiích a dezinformacích rozumně vyučovalo,“ vysvětluje pro CNN Prima NEWS ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb Matěj Hollan.

Za pravdu mu dává i ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček. „Regulace jsou jednoznačně potřeba, protože děti jsou de facto oběťmi digitálního systému, ve kterém žijeme. Je jasně prokázáno, že hlavní roli na zhoršení psychického zdraví u dětí hrají mobilní telefony a sociální sítě jako takové. Otázka nyní zní, jaké je řešení. Nejsem odborník na to, jestli plošný zákaz je tím správným řešením, ale jednoznačně podporuji poměrně energickou reakci a otázkou je spíš jen, v jaké formě. Každopádně je to empirická věc a my jako NÚDZ jsme schopni komukoliv poskytnout potřebná data,“ řekl CNN Prima NEWS psychiatr Horáček.