Říct, kolik lidí trpí long covidem, je podle epidemiologa Romana Prymuly komplikované. „Je tu celá řada studií, které ukazují diametrálně odlišné čísla. Když se podíváme na jednu z největších, tak ta říkala, že je to kolem 1,7 % populace. Poměrně validní skotská studie říká, že to je kolem šesti procent populace, velký populační výzkum říká, že […]
Menej ako 1 min.
min.
Říct, kolik lidí trpí long covidem, je podle epidemiologa Romana Prymuly komplikované. „Je tu celá řada studií, které ukazují diametrálně odlišné čísla. Když se podíváme na jednu z největších, tak ta říkala, že je to kolem 1,7 % populace. Poměrně validní skotská studie říká, že to je kolem šesti procent populace, velký populační výzkum říká, že 2,7 procenta. Jsou ale i práce, které říkají, že pokud bereme jediný příznak, mohlo by to být až 45 % populace, což je ale asi nesmysl,“ uvedl Prymula ve vysílání CNN Prima NEWS.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Antibiotika přestávají zabírat, varují experti. Objev českých vědců může tento trend změnit
Nejčastějším příznakem je podle něj takzvaná mozková mlha. „Nejvíce nás trápí psychosomatické problémy. Máme nižší výbavnost některých pojmů, cítíme se unavení a nejsme schopni se koncentrovat,“ řekl epidemiolog. Dodal, že tu ale jsou i klasické příznaky. „Může to být dechová nedostatečnost. Vidíme i problémy, které se týkají ztráty čichu a chuti – ty mohou dlouho přetrvávat. A je tu i únavový syndrom,“ popsal Prymula.
Vědci podle něj v poslední době zjišťují, že pokud se u člověka opakuje covidové onemocnění, je vyšší riziko následného long covidu. „Pokud máme podruhé covid, je riziko větší, než když jsme ho měli jednou. Pokud máme covid třikrát, je riziko vyšší, než když jsme ho měli dvakrát,“ sdělil epidemiolog.
Lék, který by léčil přímo long covid, ale neexistuje. „Je to velký problém. Řeší se v podstatě jenom příznaky. V poslední době se svět posunuje a diskuze ukazují, že se daří identifikovat prozánětlivé faktory, které u těchto osob jsou. Ty jsou u jednotlivých orgánových postižení různé. Je to ale jakýsi signál, že bychom mohli hledat léky, abychom je blokovali a tím zastavili rozvoj onemocnění,“ řekl Prymula.
V Česku se podle něj již podařilo překonat podzimní koronavirovou vlnu. „Zhruba tři až čtyři týdny dochází k poklesu. Vidíme, že z vrcholu, který byl přes 2100 případů, tu máme kolem 1200 případů. Vidíme tedy jednoznačný pokles,“ uvedl epidemiolog.
Dodal, že očkování je ale pořád na místě. „Počty nově nakažených jsou stále vysoké. Seniory se nám tímto daří chránit. Bohužel, dva až sedm seniorů denně umírá na covid, takže by se opravdu měli chránit,“ popsal Prymula. Zdůraznil, že účinky jsou jasně dokumentované.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Bolest zubů přes noc? Není šance na zákrok. Pohotovosti jsou zavřené, nikdo je nechce platit
Páčil sa Vám článok? Podporte SIA NEWS!
Vaša podpora nám pomôže pokračovať v činnosti a vývoji systému SIA NEWS.
Ďakujeme za každú vašu podporu.
